Babiše můžou zachránit jen tvrdé důkazy o legálních příjmech

Ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš se vlastním chaotickým vysvětlováním původu svých legálních osobních příjmů stále více zaplétá do pochybností, odkud vzal na to, aby si mohl za 1,482 miliardy korun koupit dluhopisy svého Agrofertu. Z nich kasíruje až do roku 2022 každoročně 90 milionů korun, osvobozených od jakýchkoliv daní a pojistného. To je nyní podle majetkových přiznání, která musí jako ministr a poslanec odevzdávat do sněmovny, dominantní zdroj jeho živobytí.

Babiš ani po dvou týdnech nebyl schopen věrohodně prokázat, odkud na ně vzal. Místo seriózního vysvětlování občanům agresivně, urážlivě a vulgárně útočí na ty, kdo ho o prokázání původu majetku žádají. Aktuálně si stěžuje kvůli referování o nesrovnalostech ve svých příjmech na Českou televizi.

Poté, co se ukázalo, že Babišem původně ohlášené legální čisté příjmy za roky 1993 až 2013 ve výši 1,110 miliardy korun na dluhopisy nestačily a chybělo mu na ně 142 milionů korun, ministr financí objevil další nezdanitelné příjmy z prodejů akcií, firem a dalších obchodů na kapitálovém trhu. Babišovy výroky v různých médiích jsou chaotické. Muž, který by měl mít jako byznysmen a ministr financí jasno ve finanční terminologii, v různých médiích různě mixuje čisté a hrubé příjmy. Ty nezdanitelné, tedy v závislosti na jeho aktuální interpretaci, mohou být mezi 668 a 1,049 miliardy korun. Babiš ale odmítá říct, kde k nim přišel. Kde vzal peníze na to, aby si ty firmy, akcie a instrumenty kapitálového trhu pořídil. A kdy tyto příjmy získal. V Partii televize Prima v neděli nepřímo naznačil, že to mohlo být v letech 1994 a 1995.

V té době nebyl ale Andrej Babiš miliardář. Přátelé ze švýcarského gymnázia mu museli v roce 1995 přispět třemi miliony korun na nepřátelské převzetí Agrofertu od jeho původních majitelů. Babiš ještě poté dlouho tvrdil, že mu Agrofert nepatřil. K vlastnictví většinového podílu v něm se oficiálně přihlásil až v roce 2002. Do té doby tedy jako běžný ředitel Agrofertu si těžko mohl přijít k miliardovým příjmům. V žádném ze svých životopisů ani ve veřejných výrocích žádné jiné své podnikání nezmiňuje.

Mlžení kolem legálních osobních příjmů vyvolává podezření, že Andrej Babiš ze svých oficiálních legálních příjmů Agrofertu nikdy skutečně nezaplatil a nákup dluhopisů se odehrál jen jako účetní operace uvnitř Agrofertu.

Na tuto variantu upozornil Václav Láska, senátor za Zelené, lidovce a Piráty, hned poté, co se první pochybnosti kolem zdrojů legálních příjmů na nákup dluhopisů objevily. Láska se zabýval vyšetřováním vážné hospodářské kriminality v policejním Úřadu finanční kriminality a ochrany státu, což byl do roku 2003 předchůdce protikorupční policie. Vyšetřoval mimo jiné nejvážnější hospodářské kauzy jako IPB. Poté byl předsedou správní rady Transparency International, na niž se Andrej Babiš často odvolával při svých výrocích o korupci, s nimiž nastupoval v roce 2013 do politiky.

Od začátku prosince platí současnou vládou prosazený zákon o prokazování původu majetku. Finanční správa, která podléhá Babišovi, má podle něj povinnost žádat po svém přímém nadřízeném prokázání původu jeho legálních příjmů na nákup dluhopisů. Tím by se měla zabývat i Babišem často oslavovaná daňová kobra a Finanční analytický útvar ministerstva financí. To je svého druhu finanční rozvědka, která Babišovi přímo podléhá. Ta má pravomoc prolamovat bankovní tajemství a mapovat podezřelé transakce.

Andreji Babišovi po chaosu, který kolem svých osobních legálních příjmů vyvolal, už nezbývá moc možností, jak prokázat, že za dluhopisy Agrofertu zaplatil ze svých osobních legálních příjmů.

V podstatě jediným skutečně tvrdým důkazem je prokázat, z jakých účtů do Agrofertu peníze za dluhopisy poslal.

K tomu by ho měli tlačit jeho koaliční partneři Bohuslav Sobotka a Pavel Bělobrádek. Jinak jsou zodpovědní za to, že o veřejných miliardách rozhoduje člověk s nejasným původem osobních legálních příjmů.