Bývalí konvičkovci mají plán pro migranty: oplotit, pracovat a k jídlu vepřové
PŘEDSTAVY ANTIISLAMISTŮ O INTEGRACI
NOVÉ
Ubytování v oploceném areálu, k jídlu vepřový řízek s tlačenkou a k tomu povinnost od prvního dne pracovat. Tak popisují svůj návrh na integraci muslimských uprchlíků odpůrci islámu ze spolku Blok proti islamizaci (BPI). Ti na webu dokonce píší, že se chtějí přihlásit do veřejné zakázky ministerstva vnitra, které chce najít subjekt, jenž bude státu pomáhat s integrací příchozích migrantů. Šéfka BPI Jana Borkovcová se však později pokoušela situaci mírnit a uvedla, že text antiislamistů je „spíše recese“, i když o účasti na zakázce uvažují.
Česká vláda tento týden souhlasila s odůvodněním veřejné zakázky za 520,5 milionu korun, kterou chce vypsat ministerstvo vnitra. Vítěz této veřejné zakázky bude v následujících třech letech pomáhat státu v otázkách integrace příchozích uprchlíků. Zájem o účast ve výběrovém řízení, už vyslovil i spolek Blok proti islamizaci. Ten vznikl před několika měsíci odštěpením od dnes už zaniklého Bloku proti islámu Martina Konvičky.
Antiislamisté na webu zveřejnili své představy o integraci muslimských běženců. Některé pasáže však svým vyzněním připomínají spíše 30. léta minulého století. „Pro ilegální imigranty zajistíme vhodný areál, kde budou žít po dobu integrace. Areál by měl být v řídce osídlené krajině, aby nedocházelo ke styku ilegálních imigrantů s našimi občany. Důvody jsou zřejmé: bezpečnost a prevence šíření exotických chorob. (...) Oplocení areálu bude samozřejmostí, stejně jako dostatečná ochranka,“ uvádí například k otázkám ubytování migrantů.
Pozoruhodná je ale i otázka stravování muslimských azylantů. „My zároveň chceme muslimy integrovat, tedy musí poznat (oblíbit si) i tradiční pokrmy české kuchyně – proto budeme servírovat: vepřové řízky, tlačenku, ovar, trochu slaniny k snídani, toast se šunkou k večeři. V neděli dostane každý plnoletý ilegální imigrant pivo,“ uvádí v prohlášení, přičemž není potřeba připomínat, že muslimové zpravidla nejedí vepřové a nepijí alkohol.
Antiislamisté na webu zároveň uvádějí, že migrant, kterému se nebude ubytování či strava ve všem líbit, „je neitegrovatelný a bude vyhoštěn“.
Poněkud bizarně pak zní návrh, jakým by chtěli antiislamisté integraci vymáhat: „Věříme, že po našem ‚integračním tréninku‘ nebude islám imigranty přitahovat. Protože se však řídíme heslem ‚důvěřuj, ale prověřuj‘, bude docházet zkušený odpůrce islámu do příbytku imigranta ještě několik let po ukončení tréninku. Pokud zjistíme, že imigrant stále bouchá hlavou o zem, že stále pojmenovává všechny své syny Mohamed, že stále sleduje vysílání katarské Al-Jazeery, že stále odmítá jíst šunku, integrace se nepovedla a bude vyhoštěn – i několik let po absolvování ‚integračního tréninku‘.“
Přestože odpůrci islámu na svém oficiálním webu popisují své představy o integraci tak, jak jsou uvedené výše, jejich šéfka Jana Borkovcová se pokouší situaci mírnit. „Určitě bychom se rádi podíleli na integraci muslimů a máme i celkem jasné představy, jak by tato integrace měla vypadat. Vzhledem k tomu, že ministerstvo zatím dotyčnou zakázku nevypsalo, však naše vyjádření na webu vnímáme spíše jako recesi,“ uvedla poté, co se tématem začal zabývat deník ECHO24.cz. Přesto však podle ní v účasti ve výběrovém řízení na integraci uvažují.
Islámských migrantů je v Česku minimum
Představy antiislamistů o integraci migrantů, jak jsou představeny na webu, jsou totiž v mnoha ohledech liché. Integrace cizinců v Česku má podle ČTK dvě základní fáze. První je pobyt v integračních azylových střediscích po dobu většinou 12 a maximálně 18 měsíců s intenzivní výukou českého jazyka a s přípravou na budoucí život v Česku.
Druhou fází je potom integrace v obcích zajišťovaná generálním poskytovatelem integračních služeb, který využívá nabídky zaměstnání a bydlení od zaměstnavatelů, obcí, církví, občanů, nestátních neziskových organizací a dalších subjektů.
Zakázka, kterou by chtěli antiislamisté vyhrát, se přitom týká druhé fáze. Tedy té, v níž mají migranti už základní seznámení s českým prostředím za sebou a hledají si práci. Tato skutečnost však Blok proti islamizaci příliš nevzrušuje. „Vše by se odvíjelo až od toho, jak by byla nastavená zakázka ministerstva,“ vysvětlila šéfka antiislamistů Borkovcová.
Samotné ministerstvo vnitra, které by případné řízení na výběr generálního poskytovatele integračních služeb vypsalo, se k zájmu antiislamistů zatím nevyjádřilo. „Kolegyně, která má veřejné zakázky na starosti, už bohužel odešla domů,“ uvedla v pátek odpoledne Hana Malá z tiskového oddělení resortu.
Plány odpůrců islámu by ale mohlo narušit i národnostní a náboženské složení příchozích migrantů. Loni totiž požádalo o azyl v Česku 1525 cizinců, přičemž nejčastěji šlo o občany Ukrajiny, Sýrie, Kuby a Vietnamu. S výjimkou 134 Syřanů, o kterých se hovořilo v souvislosti s migrační vlnou, tak nešlo v drtivé většině o národy vyznávající islám.
Za prvních sedm měsíců letošního roku požádalo o azyl v Česku 872 cizinců, což je meziročně o 12 méně. V letech 2010 až 2013 se pohyboval počet žadatelů pod tisícovkou, dříve ale nebylo výjimkou ani několik tisíc žadatelů ročně. Extrémní byl rok 2001 s více než 18 000 žádostmi.
