V zaměstnání myslete na práci, a ne na sex
Salon Týdeníku Echo
1
Na začátku června byl odvolán sociálnědemokratický ministr školství Marcel Chládek. Jeho podřízené jej obvinily z šikany a nevhodného chování, které se někdy označuje za sexuální obtěžování. Co tento pojem vlastně znamená? Vede kodifikovaný boj proti sexuálnímu harassmentu k osvobození žen, nebo k rozkladu společnosti? V diskusním Salonu Týdeníku Echo diskutovali Marcela Linková ze Sociologického ústavu, spisovatelka žijící ve Velké Británii Iva Pekárková, politolog a nakladatel Alexandr Tomský a Lukáš Talpa, teolog a projektový manažer Ligy otevřených mužů.
Můžete na nějakém konkrétním případu ukázat, co ještě není a co už je sexuální obtěžování? A co je ještě flirt?
Linková: V právní definici jde o to, jak to ta osoba vnímá. Myslím, že flirt končí v okamžiku, kdy například jedu v autobuse nebo sedím v baru a někdo se na mě dívá způsobem, který je možné interpretovat sexuálně. Pokud to nechci přijmout, zamračím se, odvrátím se a ten člověk tohle respektuje a dál nekoná. Sexuální obtěžování nastane přesně v okamžiku, kdy to ta druhá strana nebude respektovat.
To by asi hodně vztahů a manželství nevzniklo, protože kdyby ten dobývající muž po tomhle skončil, vyhlédnutou ženu nikdy nezíská…
Pekárková: Pak jsou ještě manželství, která dohodnou rodiče…
Tomský: Neštěstí je snaha vše kodifikovat. Oběti vždycky budou, stejně jako normativností neodstraníme třeba týrání dětí. Do této sféry by zákon vůbec neměl zasahovat, mělo by se to ponechat svobodě lidí a ne směřovat k dekonstrukci společnosti. Vztahy nepatří do zákona, dokud nedojde k ublížení na těle a není jasnýcorpus delicti. Ne že se někdo špatně podíval.
Tlapa: K tomu, že by nevznikla spousta manželství: něco jiného je třeba bar, ale když to vztáhneme na práci a vztah nadřízený‑podřízený, na to nerovné postavení, je hrozně těžké se proti takovému jednání vymezovat. To je oblast, kde hodně vnímám, že se má mluvit o sexuálním harassmentu.
Shodli jste se, že atmosféra „sexuálního obtěžování“ změnila klima například ve školách. Před nějakými dvaceti lety tu ta nervozita nebyla. Co se vlastně stalo?
Linková: Ale ta nervozita tady byla už na začátku 90. let. Vzpomeňte na články, které publikoval Josef Škvorecký v Respektu. Ty byly otřesné a nastavily diskusi o tom, jak by měly fungovat vztahy mezi muži a ženami. Když se přijímal zákoník práce, kde se poukázalo na sexuální obtěžování, a antidiskriminační zákon, všechny diskuse se točily na tom, že to budou ženy zneužívat, že bude záplava žalob a stížnosti. Zažili jsme něco takového?
Tomský: Ano, v Americe.
Linková: Ale v Česku jsme nic takového nezažili, ani se tu nepodávají žaloby. Pokud si osoba zažívající sexuální obtěžování stěžuje, dopad je většinou vůči ní. Mě neustále překvapuje, že argument, že ženy to budou zneužívat, pořád vracíme do hry.
Celý diskusní Salon najdete v novém čísle Týdeníku Echo.
