Echo24.cz slaví tři roky. Děkujeme vám
Jsme s vámi, buďte s námi
Bylo lehce po 22. hodině, když Dalibor Balšínek zmáčkl tlačítko enter. Malá chvilka napětí, jestli se to povede. Povedlo, stačilo, aby se stránky „nakešovaly“. Za pár vteřin bylo Echo24.cz na světě. Po několika měsících příprav, bez zázemí velkého vydavatelského domu a s pomocí vývojářského studia Coolpany, spatřil světlo světa nový názorovo-zpravodajský server. U jeho zrodu stáli novináři, kteří odešli z Lidových novin na protest proti ztrátě jejich nezávislosti. Onen první stisk enteru se odehrál 16. března 2014. Dnes jsou to přesně tři roky, co tu Echo24.cz je. A není samo, za tu dobu významně rozšířilo svou nabídku. Do půl roku byl spuštěn digitální Týdeník Echo, který záhy začal vycházet i v tištěné podobě. V loňském roce pak přibyla exkluzivní platforma pro náročné čtenáře EchoPrime.
Redakce věděla, že nebude lehké se na mediálním trhu uchytit, peníze na reklamu a velkou kampaň neměla. Už po několika dnech existence ji ale v přímém přenosu obstaral Andrej Babiš.
Nikdy jsme mu nestačili dost poděkovat. Rádi bychom, ale rozhovor nám vytrvale tři roky odmítá poskytnout. Poté, co naše analytička Lenka Zlámalová začátkem roku upozornila na nesrovnalosti v jeho financích, se nezdá, že by si to rozmyslel.
Návštěvnost Echo24.cz za duben 2014 dosáhla 226 444 čtenářů podle měření Google Analytics. Dnes se pohybujeme mezi 50 až 70 tisíci unikátních uživatelů denně a měsíčně jich máme až 800 tisíc. Tehdy i dnes tato čísla předčila naše očekávání. Jsou pro nás důkazem, že naše práce má smysl a že je spousta čtenářů, kterým dokážeme nabídnout nejen informace, ale i silný názor, texty k zamyšlení a v neposlední řadě kontext. S našimi čtenáři nás spojuje ještě jedna podstatná věc, víra v liberální demokracii a svobodu.
Co všechno vám nabízíme? Podívejte se do EchoeShopu
Když Echo24.cz vzniklo, publikovalo jakýsi editorial celého projektu pod titulkem Chceme být protiváhou oligarchizovaným českým médiím: „Vznik internetového deníku Echo24.cz je reakcí na zásadní technologické a společenské změny, jimiž procházíme. Zatímco nástup nových technologií, které přinášejí digitální revoluci, je jev globální, společenská změna touto revolucí způsobená má řadu českých zvláštností. Digitalizace mění dosavadní návyky ve společnosti a styl života lidí. Mění se dynamika a způsob předávání informací – od osobních po institucionální. Za života žádné generace se nikdy takovým zásadním způsobem nezměnila výměna informací.
Nejviditelněji se digitální revoluce projevuje na vývoji sdělovacích prostředků. Dochází k obrovské diverzifikaci, od neustále rostoucího počtu televizních kanálů, nástupu nepřeberného množství elektronických médií šířených internetem až po úpadek tištěných médií, zvláště pak denního tisku. Vedle nových příležitostí a snadnějších možností publikování přináší i změnu vlastnických vztahů médií. Nikdy nebylo tak snadné a relativně levné založit nové médium. V dobách před digitalizací byla k vydávání deníku nutná nákladná a komplikovaná infrastruktura, především tisk a distribuce, bývalo běžné, že noviny vlastnily své tiskárny, měly vlastní autodopravu s flotilou kamionů a do takového prostředí nebylo vůbec jednoduché proniknout a prosadit se v něm. Pro nové hráče bylo téměř nemožné získat licenci k vysílání televize, počet frekvencí byl technicky velmi limitovaný. Digitalizace otevřela trh malým vydavatelům, novým televizím, ale i jednotlivým publicistům a blogerům, kteří mohou mít vliv na veřejné mínění ne menší než zavedené tituly. Velké mediální domy začaly ztrácet informační monopol, potýkají se s dramatickým poklesem nákladu (za posledních deset let spadl prodaný náklad deníků z téměř 2 milionů na 800 tisíc kusů denně) či se sledovaností televizních pořadů. Logickým vyústěním je pokles inzertních příjmů, což mediální domy oslabilo ekonomicky a v některých případech se to projevuje i ohrožením jejich nezávislosti.
Ve vyspělých společnostech se mediální podnikatelé, přestože existuje řada známých výjimek, povětšinou aktivně nezapojovali do jiných ekonomických odvětví nebo přímo nevlastnili politickou stranu (tradice stranického tisku, která byla silná v Československu za první republiky, to nijak nepopírá; každá strana měla své noviny, ale nikoliv jedna několik).
Role médií pro fungování státu s demokratickým zřízením je nenahraditelná. Zajišťuje svobodu projevu, kritické posuzování jednání politiků, státních institucí a plní důležitou kontrolní funkci. V České republice dochází v posledních letech k oligarchizaci médií, která se na jednotlivých titulech podepisuje různou měrou ovlivnění obsahu. Zahraniční vlastníci českých médií se začali dostávat do ekonomických ztrát a rozhodli se své tituly prodávat. Ty se tak přesouvají do rukou mocenských a politických struktur platících za nákup vydavatelství nesmyslné částky. To vše má jen jediný smysl: získat vliv na veřejné mínění. Novým majitelům mají ochránit jejich ekonomické nebo politické zájmy. Echo24.cz žádné takové pozadí nemá. Chce být protiváhou oligarchizovaným českým médiím. Čtenáři Echo24.cz nebudou muset přemýšlet nad tím, jakým zájmům slouží. Echo24.cz chce sloužit pouze svým čtenářům.“
Jsme rádi, že na těch slovech nemusíme ani po třech letech nic měnit. Jsme rádi, že jste s námi.