Šéf ČT Dvořák nebyl ani loutka Nečase, ani PPF, míní Uhde

Tento týden volila sněmovna šest nových televizních radních, možná naposledy postaru. Mají napříště vybírat radu profesní skupiny? A je už ČT kulturní instituce? A Petr Dvořák dobrý generální ředitel? Doslouživší šéf Rady České televize Milan Uhde v rozhovoru pro ECHO24.cz říká, že Dvořák nebyl ani loutkou expremiéra Nečase, ani finanční skupiny PPF. 

Co vás na České televizi nejvíc štve?

V radě se vždycky úplně nejvíc diskutovalo o hospodaření televize. Bude dost peněz na nové pořady, z čeho, pane řediteli, zaplatíte ČT Art a dětský kanál? Budete mít na nové pořady? Protože není možné počítat se zvýšením koncesionářských poplatků atd. Musím říci, že v hospodaření došlo za Petra Dvořáka k pokroku, je transparentnější, ředitel nechal provést audit. Hospodaření samozřejmě i já pokládám za podstatnou věc, ale mnohem menší zaujetí projevovali kolegové radní o dokumentární tvorbu a o dramatickou tvorbu téměř žádné. Za mě se v radě prakticky nikdy nediskutovalo o konkrétních pořadech, filmech, seriálech. A to jsem postrádal velmi, protože dramatická tvorba v ČT je divákům hodně dlužna.

Vedení televize se tu ohání výzkumy, že diváci jsou s ní spokojeni.

Podívejte, když i takový zkušený kreativní producent jako Jan Štern může schválit do výroby scénář k filmu Na druhý pohled… To měl být prototyp závažného, ostrého dramatu, tak jsem se na to díval, ale něco tak vyspekulovaného, uměle sestaveného jako domeček z karet, který se rozpadne při prvním závanu skutečnosti, už jsem dlouho neviděl. Sepsat podle takového scénáře hru a předložit ji kterémukoliv oblastnímu divadlu, se zlou byste se potázal. Tak to je: dramatika v ČT je hluboko pod úrovní uplatňovanou v českých divadlech. V České televizi se za ta léta zakořenila představa, že televizní dramatika je cosi specifického, co nemůžete dělat s divadelními autory. Že prý televize vyžaduje specifický, měkčí přístup, musí to dobře dopadnout, děj se musí držet v určitých mezích.

Jak byste to měnil vy?

Mě si Petr Dvořák po svém nástupu nesmírně získal tím, když mi řekl, že pověří své podřízené, aby sestavili seznam 80 předních českých prozaiků a dramatiků, kteří s ČT nikdy nespolupracovali, a požádají je, aby buď předložili svůj vlastní námět, nebo nemají-li, aby přijali námět nabídnutý ČT. Protože ta stojí o to, aby s ní přední autoři vešli do styku. Po půl druhém roce jsem mu ten slib připomněl. A povídám: pokud jsou mé informace správné, zatím nedošlo ani k sestavení seznamu, natož k vybídnutí ke spolupráci. Načež on mi říkal: Ono je to složitější. Ani jsem se ho neptal, v čem. Je skoro jisté, že ho televizní dramaturgie přesvědčila, že spolupráce s takovými autory by k ničemu dobrému nevedla, protože to by divák nechtěl, to by nešlo. Jenže to je veliký omyl. Podle mě je například těžký debakl, že se ČT nepodařilo získat scénář pro Hořící keř. Někdo ho odmítl, Petr Dvořák mi řekl, že ještě v době, kdy on nebyl generálním ředitelem. Je ale charakteristické, že se dodnes nepodařilo zjistit, kdo konkrétně.

To se vyšetřovalo?

Generální ředitel se podle vlastních slov pokusil zjistit, kdo to odmítl. Prý se to zjistit nedá. Tomu rozumím, to bylo kolektivní stanovisko. A jakmile rozhoduje kolektiv, nikdy nezjistíte, kdo konkrétně měl rozhodující slovo. Myslím, že ČT trpí strachem z konfliktu. Protože ostrý dramatický příběh může vzbudit nadšení, ale i nesouhlas. Ale obava z konfliku povede jen ke sterilní dramatice. V dramatice ČT převažuje krimi-tematika, detektivky. Mně tam chybí snaha nastolovat veřejnou diskusi k otázkám soudobé historie, například. Dneska běží ve veřejném prostoru diskuse, že nebylo za socialismu všechno strašný. Vždyť to je strašně nakažlivý.

Trpí ČT kamarádšoftem?

Podívejte se, já pokládám za absolutně neudržitelné, aby dva přední činitelé dramaturgie ČT, Jan Otčenášek a Ivan Hubač, zároveň pod svým jménem či pseudonymem – Otčenášek coby Zikmund a Hubač coby Hejna – byli scenáristy řady televizních produktů v oblasti dramatického vysílání.

A oni si navzájem schvalují scénáře?

To já nevím, já doufám, že dnes, v novém systému, už by to nebylo možné. Ale i tak je hrubý konflikt zájmů, pokud rozhodujete o scénářích a zároveň scénáře píšete. To by v politice, která je prostoupena nejrůznějšími konflikty zájmů, neobstálo ani 14 dní. Mně tehdy generální ředitel Dvořák řekl, a já doufám, že to nepopře: ať ti lidé dál píší, v pořádku, ale ať rezignují na funkci dramaturga. Opět, to bylo před dvěma a půl lety, oni jsou v dramaturgii dodnes. Ovšem je fakt, že mezitím byl zaveden systém kreativních producentů, kteří svůj výběr předkládají nejvyšší radě, v níž sedí i programový ředitel, ředitel televize a další. Tohle moc šéfdramaturgů hodně snížilo. Neobstojíte se svým scénářem v jedné skupině, tak jdete do druhé. Dřív jste neměl odvolání. Odstranilo se tu jedno úzké hrdlo. To je přeci jen další Dvořákova zásluha.

Zdaleka největší rozruch v České televizi byl kolem zpravodajství. Projevovaly se tam politické preference radních?

To konkrétně nemohu dokázat. Ovšem i zpravodajství přišlo na radě soustavněji na přetřes až loni na podzim, po té stížnosti 24 redaktorů. To víte, politikové si přejí, aby je zpravodajství zobrazovalo jako lidi dělné, vstřícné, odpovědné. Pakliže se v televizi tak nevidí, mohou se asi obracet na politicky spřízněné členy rady: pohlídej, aby našeho předsedu soustavně neokopávali. Já tu zkušenost nemám, možná proto, že o mně se ví, že bych přímluvu typu - zpravodajství má být vlídnější k Petru Nečasovi - okamžitě zveřejnil.

Nezažil jste ovlivňování ani z doslechu?

Mám jedinou zkušenost, starou rok a půl. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka ovlivňoval volbu místopředsedy rady. Já tehdy navrhoval člena sociální demokracie Jana Prokeše, ale dozvěděl jsem se, že Sobotka doporučil a prosadil jiného člena strany, René Kühna. Je to vynikající člověk, nic proti němu, jen mě zaujalo, že předseda ČSSD se zabývá tak nepodstatnou věcí, jako je volba místopředsedy televizní rady. To pro mě byl doklad, že politické vlivy tam existují. Že by přestaly existovat teď za nové vlády, si nedovedu představit.

Jak se vám líbí podoba Událostí?

Vypadají jako módní přehlídka. Já prosím nepléduji za to, aby tam redaktoři chodili v texaskách a odřené mikině polité červeným vínem. Ale normálně oblečeni by být mohli. Jako když jde do práce redaktor rakouské ORF.

Mě na večerních zprávách irituje, kolik času se ztrácí okázalou sebedůležitostí: moderátor rázuje před kamerou, sahá na interaktivní tabuli, navazuje spojení s kolegou v terénu, odhlašuje kolegu v terénu.

Jistě, vnější atraktivita dostává přednost před obsahem. Já jsem si naivně myslel, že od té módní show oni časem ustoupí. Ale pyšnit se snad trošku mohu jediným mikroúspěchem: říkal jsem panu generálnímu řediteli i šéfovi zpravodajství panu Šámalovi – proč se na začátku Událostí říká Jasné a spolehlivé? Nechvalte se sami, chválit vás mají diváci. A oni to škrtli. Připomínka s módní přehlídkou už na úrodnou půdu nepadla. Myslím, že i proto, že Česká televize prostě nemá ve zvyku přiznávat omyl.

Nejsou zpravodajství a publicistika ČT prostě nevýbojné? Čím to, že redakce s takovým rozpočtem neotevírá žádné skutečně závažné kauzy?

Opatrnost je matkou většiny nedostatků ČT, jak v dramatice, tak ve zpravodajství. Proto je škoda, že se ta stížnost 24 redaktorů, z nichž bohužel jen tři svá jména zveřejnili, nedotáhla k nějakému výsledku. Ale víte, pořád jdou stesky, že neexistuje televizní kritika. A já jsem vždycky říkal: tak si ji proboha udělejme. Ať se v České televizi kriticky diskutuje o její tvorbě. Ale to nechtěli. Já bych  k vám do Echo24 rád psal pravidelně sloupečky o dramatice, dokumentech, občas i zpravodajství, ale televizní kritiku má dělat taky někdo na plný úvazek.

Zaregistroval jste, že na ministerstvu kultury vzniká návrh, který by při výběru i odvolání radních dával větší roli několika odborným a nevládním organizacím?

Takové představy tu kolují, i mezi mými přáteli, už někdy od roku 2003. Ale nedovedu si představit, že by se poslanci zřekli možnosti kontrolovat, jak jsou utráceny koncesionářské poplatky, jejichž výši oni schvalují.

A jak se k tomu kýženému odpolitizování dostat?

Mně přátelé říkají, že jsem naivní. Ale já stejně jedinou cestu vidím v tom, aby partaje do rady nominovaly skutečné odborníky a pak strana X mohla říkat: tento odborník, to je naše chlouba, zatímco strana Y vybrala nějakého žblabuňku, to máte ostudu. Kdyby si dejme tomu FITES v podstatě sám jmenoval svého kandidáta, to bych neviděl jako dobré. Ty organizace přece nutně budou jednat především ve svém zájmu.

Nemyslím si, že by Dvořák měl být odvolán

Neustále se spekuluje o Dvořákově odvolání. Myslíte, že po volbě šesti nových členů v radě pro to vznikla většina?

Nevěřím tomu. Protože těch osm, co tam zůstali z mých časů, si nemyslí, že by ředitel Dvořák měl být odvolán. A podle zákona musí pro odvolání ředitele hlasovat deset členů rady.

Znáte teorii, že by se na Dvořáka mohlo jít radikálněji, výměnou celé rady?

Znám. Rada padá, když sněmovna odmítne dvě výroční zprávy o činnosti ČT. Ta situace může relativně rychle nastat, protože sněmovna neprojednala už výroční zprávu za rok 2012. Měla ji projednávat loni v září, ale mezitím se rozpustila a byly nové volby. Kdyby teď poslanci odmítli obě ty zprávy, padá rada a volí se nová. Pokud se zprávy budou projednávat v červnu, v září nebo v říjnu by mohla být volena nová rada. Bavíme se teoreticky. Poslanci se mohou domluvit na jakýchkoliv kritériích pro výběr nových radní, jen nevím, k čemu by odvolání Dvořáka bylo dobré.

A je to reálný scénář, nebo jen fáma?

Stát se to může, ale já ten scénář zatím považuji za málo pravděpodobný. Myslím, že najít nového ředitele by byl zatraceně těžký oříšek. To nemůže dělat každý, splést se fatálně při výběru může být velmi zlé. Petr Dvořák některé věci udělal dobře, jiné se mu nepodařily, ale rozhodně nezkrachoval.

Jak vážně berete slova Andreje Babiše, že Dvořák je součástí Palerma?

Šušká se v kuloárech, že pan Babiš má zájem na jeho odvolání. Beru to jako jednu z pověstí, ovšem s tím, že kolem České televize pověsti vznikají neustále. Že nejsou peníze, že už se nebudou natáčet nové pořady, že dojde k drastickému omezení toho či onoho, že bude odvolán Dvořák, pak že naopak v žádném případě odvolán nebude. Za těch šest let v radě jsem se těchto pověstí naposlouchal desítky. A všichni byli velmi dobře informovaní. A nic z toho zpravidla nebylo.

Fakt je, že když Dvořáka zvolili, psalo se, že se na jeho výběru podílela Jana Nagyová, a fakt je, že se tehdy sešel s premiérem Nečasem. Nemůže v něm někdo vidět exponenta bývalé garnitury?

Tomu já nevěřím. Teď mě možná nebude milovat můj přítel Václav Mencl, bývalý předseda volebního výboru (ve sněmovně za ODS – pozn.red.), ale on mě tehdy před volbou generálního ředitele informoval, a zdůrazňuji, že to nebyl vzkaz, ale Menclova informace: že prý Petr Nečas fandí kandidatuře Jany Škopkové. Což byla taková sporťačka na Nově a pak na České, jejímž nejambicioznějším výkonem byl dokument o Václavu Klausovi, neobyčejně devótní a neobyčejně špatný film. Menclovi jsem tehdy řekl: co je ta za blbost? Ta paní nedostane ani jeden hlas. Kdo to Nečasovi nakukal? A Václav Mencl: To nevím, ale on říkal, že Jana Škopková je dobrá. Ne, Dvořák nebyl žádným Nečasovým kandidátem. Navíc z předložených projektů byl Dvořákův projekt ve finále nejlepší.

Moje žvanivost navodila souvislosti s PPF, které neexistují 

Pak je ještě Dvořák v podezření, že je exponentem finanční skupiny PPF.

O jeho vazbách s PPF se mluví, a že jim jde na ruku. Ale já nikde neviděl, že by jim na tu ruku šel. Vím, že žádný prodej pozemků na Kavčích horách této skupině se nepřipravuje, ač se to šuškalo i otevřeně interpelovalo ve sněmovně (ústy Tomia Okamury – pozn.red.). Já vůbec nevím, co by PPF mohla mít za zájem na České televizi.

Sám jste ty zvěsti přiživil v Respektu historkou, jak si s vámi dal před volbou schůzku přes advokáta PPF.

To bylo od mě nefér, a já jsem to neudělal ze zlé vůle, ale ze žvanivosti. Vždyť kdyby mi tehdy pan Dvořák zavolal, okamžitě bych se s ním sešel, jako s každým zájemcem o místo ředitele. Dokonce jako s každým zájemcem o dění v ČT. Mně když volal nějaký nespokojený divák, že se se mnou chce sejít, a byl aspoň lehce neodbytný, sešel jsem se s ním. Většina takových setkání byla neplodných, ale já jsem je podstoupil. Zastaví vás paní na Národní třídě: já vám chci poradit, koho volit za ředitele. Volte Marka Ebena. Tak já ji vyslechnu: děkuji vám, budu o tom uvažovat. Co jí mám vykládat. Prostě -  kdokoliv chtěl se mnou mluvit o televizi, měl možnost. Pan Dvořák by k tomu jistě nepotřeboval PPF. Navodil jsem tehdy v Respektu souvislosti, které neexistují.

Roste dnes s nástupem českých velkopodnikatelů do českých médií význam veřejnoprávních médií?

Je to skutečně bezprecedentní situace. Kdysi příslušný zákon o veřejnoprávní televizi iniciovali Hana Marvanová a Petr Koháček, oba poslanci ODS. A Václav Klaus je interně nazýval zločinci. Protože veřejnoprávní televize prý je hybrid. Má být buď státní, kde za ni nese odpovědnost dejme tomu ministr kultury, anebo privátní, kde za ni zodpovídá majitel. Na této planetě, říkal Klaus, není nezávislé síly. Co to tu blábolíte? Veřejnoprávní televize bude patři zaměstnancům a to je nejhorší, co může být. Jistěže na Klausových výhradách něco bylo.

Viz incestní role dramaturgů a scenáristů v jedné osobě.

Jistě. Ale v dnešní situaci vidím veřejnoprávní televizi jako poslední bariéru proti berlusconizaci českého mediálního prostoru.