Stát nás chce víc šmírovat. Policie nestíhá sledovat internet

Kdo navštívil jaký server, kdo nahrál jakou fotografii či video na web? Policie by ráda zajistila, aby poskytovatelé internetových služeb uchovávali data o cílových IP adresách. To by mělo přispět k lepšímu vyšetřování kauz souvisejících s internetovou kriminalitou, tedy s oblastí, v níž policie zatím nestíhá. Podle kritiků může změna narušit soukromí uživatelů a navíc jde zřejmě proti evropskému právu. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) ale pochybnosti odmítá. Jak řekl deníku ECHO24.cz, počet trestných činů spáchaných prostřednictvím internetu roste za poslední roky o stovky procent.

Změnu příslušné vyhlášky, která přikazuje poskytovatelům uchovávat data o cílových IP adresách, už v týdnu schválila Bezpečností rada státu. Pokud bude pro i vláda, změně už nebude stát nic v cestě.

Podle dosavadní praxe ukládají poskytovatelé internetových služeb na dobu šesti měsíců jen IP adresy jedné strany webové komunikace. Nově by se na dobu půl roku uchovávaly i koncové IP adresy.

„Pokud policie nemá šanci zjistit, kdo se kde pohyboval a musí zkoumat stovky IP adres, tak je asi všem jasné, že se toho moc nezjistí. Kdyby dostala jednu či dvě konkrétní IP adresy, bude se samozřejmě prošetřovat úplně jinak,“ brání změnu ministr vnitra Milan Chovanec.

Ten nabízí i konkrétní příklad, kdy neznámý pachatel vykradl bankovní účet. Získané poznatky naznačovaly, že k bankovnímu serveru přistupoval ze sítě určitého poskytovatele internetového připojení. Podle současné právní úpravy má ale poskytovatel připojení k dispozici jen údaje, že v danou dobu bylo aktivních například sto klientů. Nemá už informaci o tom, ke kterému serveru kdo z nich přistupoval. Nejde tedy zjistit, že se v danou dobu na serveru pohybovali například jen dva z nich.

„Toto je jasná součást sledování datových údajů. Takzvaná data retention směrnice byla loni zrušena Soudním dvorem Evropské unie s tím, že je nepřípustné plošné uchovávání dat. Česká vláda se ale tváří, jako by se nic takového nestalo,“ diví se expert.

„Ale těch příkladů je více. Jde o dětskou pornografii, daňové podvody, šikanu, vydírání státu. To všechno tu bylo. Koneckonců i nábory Islámského státu se dělají přes internet. Zločinci jsou sofistikovaní a umí skrýt svou identitu. My nemůžeme zůstávat pozadu. A pozadu jsme přitom obrovsky. Nejsme schopní ty pachatele dosledovat,“ dodává Chovanec.

‚Soudní dvůr EU je proti. Vládu musíme sledovat‘

Ministerstvo vnitra by rádo do tří let posílilo policii o téměř 200 specialistů na IT kriminalitu. Vede ho k tomu především nárůst trestných činů spáchaných pomocí internetu. Zatímco v roce 2011 jich bylo patnáct set, loni už šlo o 4 348 případů se škodou ve výši přes miliardu korun.

Jenže proti snahám vnitra se staví někteří politici i část expertů. Varují, že změna vyhlášky může narušit soukromí uživatelů internetu. Například podle Pirátů jde o další státní šmírování, ozvali se i poslanci ODS.

„Toto je jasná součást sledování datových údajů. Takzvaná data retention směrnice byla loni zrušena Soudním dvorem Evropské unie s tím, že je nepřípustné plošné uchovávání dat. Česká vláda se ale tváří, jako by se nic takového nestalo,“ diví se Jan Vobořil z neziskové organizace Iuridicum Remedium, která se dlouhodobě zaměřuje na monitorování pokusů o omezování práv občanů.

„Tady se stále mluví o tom, že se posiluje moc policie a bude tu policejní stát. Ale vždyť je to policie demokratického státu. Je to stejné, jako by se mohly zneužívat třeba odposlechy. Buď máme policii, které věříme, nebo ne,“ kontruje Chovanec.

Podle něj je otázkou, která data přesně bude chtít vláda vyhláškou nakonec uchovávat. Pokud by ale mělo jít o obsah komunikace, tedy například o to, kdo se připojí na jaký web, bylo by to podle Vobořila nejen nelegální, ale i protiústavní.

„Určitě se to musí sledovat. Okruh dat, která se mají uchovávat, je totiž daný pouze vyhláškou. Ten seznam se tak dá velmi lehce rozšiřovat. Kdo ale ví, kde se to zastaví? Co když někdo začne sledovat například IP adresy živnostníků, kteří se přihlásí na ECHO24, a druhý den na ně přijde daňová kontrola? Obezřetnost je na místě,“ varuje Vobořil.

S tím nesouhlasí Chovanec ani policejní prezident Tomáš Tuhý. Policisté se podle něj k uchovaným údajům dostanou až po povolení soudem, což by mělo dostatečně garantovat, že data nepůjde zneužít.

„Tady se stále mluví o tom, že se posiluje moc policie a bude tu policejní stát. Ale vždyť je to policie demokratického státu. Je to stejné, jako by se mohly zneužívat třeba odposlechy. Buď máme policii, které věříme, nebo ne. Ale nejde nechat naprosto otevřený internet. Ten zločin bychom pak už nezastavili,“ uzavírá Chovanec.