Rok vlády: Naději v ekonomice nepřináší

Rok existence vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL je už dostatečně dlouhou dobou na zhodnocení jí prosazované podoby hospodářské politiky. Je to zároveň i dostatečná doba na utvoření si obrázku, kam chce vláda naší ekonomiku v následujících letech nasměrovat.

Mezi nejdůležitějšími kroky vlády v ekonomické oblasti v prvním roce jejího vládnutí je nezbytné zdůraznit:

1.     Schválení státního rozpočtu se schodkem 100 mld. Kč na r. 2015, ve kterém očekáváme růst HDP více jak 2 %. Tím dochází k výraznému zhoršení strukturálního schodku rozpočtu, a vláda tak opustila trend postupné konsolidace veřejných financí započatý za vlád v čele s ODS. Vláda ani nesáhla na svůj vlastní závazek z programového prohlášení - provést prověrku mandatorních a kvazimandatorních výdajů státního rozpočtu.

2.     Schválení třetí sazby DPH, čímž došlo k dalšímu znepřehlednění a zkomplikovaní našeho daňového systému, a znovuzavedení zelené nafty, které je nespravedlivé, pokřivuje tržní podmínky a přerozděluje peníze daňových poplatníků i směrem k majiteli Agrofertu a zároveň ministru financí A. Babišovi.

3.     Omezení výdajových paušálů živnostníků, čímž je vláda nutí k náročnější administrativě (vedení účetnictví) a zvyšuje jim daňovou zátěž. Spolu se zavedením tzv. kontrolního hlášení dochází k nárůstu byrokracie pro podnikatele.

Mezi dalšími opatřeními by bylo možné jmenovat zvýšení minimální mzdy, které ohrožuje nejméně kvalifikované zaměstnance, zrušení zdravotnických poplatků a jejich kompenzace zvýšenými platbami za státní zaměstnance, což zase zhoršuje bilanci našich veřejných financí. Zejména ze strany ČSSD je téměř ostudné, že před vládním angažmá strávila tolik let v opozici, aniž by si připravila vlastní koncept realistické důchodové reformy, který by uvedla v život po demontáži II. pilíře důchodového systému zavedeného Nečasovou vládou.

Zmíněná vládní opatření v hospodářské politice nevedou k tolik potřebné deregulaci naší ekonomiky, k uvolnění podnikatelského prostředí a k zajištění udržitelnosti důchodového a zdravotnímu systému, které čelí neúprosnému demografickému trendu. Není náhodou, a v nejbližší léta na tom nic nezmění, že naši sousedé a další postkomunistické země budou v nadcházejících letech vykazovat rychlejší tempa hospodářského růstu a budou se přibližovat rychleji k nejvyspělejším ekonomikám. To je špatná zpráva a vyhlídka pro všechny občany ČR. Vláda jim v hospodářské oblasti žádnou naději nepřináší.