Krym odtržen. Tomio má modro-zeleno-růžovobílou auru

Fotky oslavujících lidí na náměstích krymských měst. "Krymští obyvatelé se opět mohou připojit ke své domovině - Rusku a dosud známé výsledky jsou kategorické a skvělé. Z celého srdce obyvatelům Krymu blahopřejeme," napsal šéf nově vzniknuvšího Sdružení přátel Ruska v České republice Jiří Vyvadil. Facebookové stránky toho kolektivu mi v posledních dnech slouží jako zdroj hořkého gaudia, případně energizujícího naštvání.

Z místa pro Hospodářské noviny referuje Ondřej Soukup. "Úřady se zjevně snažily o co nejvyšší volební účast. Jakkoli byly tradiční problémy se seznamy voličů, místní volební komise nechávaly volit všechny, kteří měli nějaký doklad, že na Krymu bydlí. (...) Mnozí, zejména majetnější obyvatelé Krymu, se obávají nového předělu sfér vlivu. 'Tady byl byznys vždy spojen s organizovaným zločinem. Teď už se to zcivilizovalo, ale v 90. letech v tom jeli všichni. Ostatně, podívejte se na našeho premiéra,' naráží Natalija Naumová z Bachčisaraje na minulost současného předsedy vlády Sergeje Aksjonova. Ten byl v 90. letech znám pod přezdívkou Goblin a policie ho vyšetřovala pro organizaci nájemných vražd. Nic se jí ale nepodařilo prokázat - především proto, že většina svědků byla už po smrti."

Pro Mladou frontu a LN píše z Krymu Adéla Dražanová, portrétuje mimo jiné aktivistu Jevgenije Melnyčuka, jehož skupina rozdávala kamery ukrajinským vojákům na zablokovaných základnách. Pointa: "Najednou zpráva, že se k Jevgenijovi do bytu (...) dobývá nějakých patnáct maskovaných ozbrojenců. A to surově. Snaží se vylomit dveře a křičí, aby vyšel ven. On odmítá. V bytě je s ním ještě další aktivista Dmitrij a novinářka Táňa, moje známá. (...) Táňa mi telefonuje z jakéhosi cizího čísla. Říká jen, že je živá... A Jevgenij Dmitrij? I to se vyjasní. Oba dostali hrozivě nařezáno. Polámali jim žebra, Dmitrij měl otřes mozku. Z nemocnice utekl ještě v noci, necítil se tam bezpečně. Prý dokonce vyskočil z okna."

Právo se obsáhle věnuje sobotní konferenci ČSSD, kam podle deníku přišlo nečekaně řadových členů, kteří vzrušeně vyjadřovali obavy z toho, aby sociální demokracii nepotkal osud ODS. V komentářích se mu věnují Lukáš Jelínek a Alexandr Mitrofanov. Podle prvního může Bohuslav Sobotka mluvit o úspěchu. "Řádně zvolený předseda na něm svým způsobem nabídl spojenectví početným řadám těch, kteří si myslí, že by se věci daly dělat jinak a lépe. A nebyl odmítnut." Mitrofanov je k budoucnosti ČSSD skeptičtější. Ilustruje to rozdělením sociálních demokratů v pohledu na Krym. "Strana, která je v zásadních věcech tak silně rozkročena, nemůže být pro nové voliče přitažlivá. Protože nelze být trošku těhotná."

Lidové noviny se pokusily popsat životní dráhu Martina Nejedlého, prezidentova šéfporadce, místopředsedy Zemanovců a jednatele místní pobočky Lukoilu. Ta biografie zůstala dost neprokreslená, ale čtenář se dozví, že Nejedlý hrával v Německu profesionálně volejbal a začal tam s byznysem. "Druhým jednatelem firmy Nejedly Trading Verwaltung byl Aslan Gelkhaev, což je první známá indicie Nejedlého vazeb na Rusko. O Gelkhaevovi si německé úřady poznamenaly jen to, že jeho bydlištěm je Moskva. V ruském hlavním městě v roce 2001 kdosi na Aslana Gelkhaeva spáchal neúspěšný atentát. Zda se jedná o obchodního partnera Martina Nejedlého není jisté." Inu - není Aslan jako Aslan, akorát že někdy zas je. Čort znajet.

Stejný deník přináší vzpomínku filmaře a pedagoga FAMU Marka Boudy na minulý týden zesnuvší Věru Chytilovou. Poznal ji nejdříve jako student a později jako kolega učitel. Ty zkušenosti podle něj byly docela odlišné. "Kladla na jedné straně velmi elementární otázky a na druhé otázky, jejichž smysl bylo velmi těžké vysledovat, takže se zdálo, že není možné odpovědět. A jestliže odpověď nedostala, byla poměrně agresivní. (...) Jako pedagog, tedy z té 'odvrácené strany', jsem ji snad pochopil více. (...) Rozhodně se ale nezdálo, že by v divoké diskusi toužila po absolutní kapitulaci druhé strany - opačný názor vlastně byla schopna akceptovat, dokonce uznat vlastní chybu - a to tedy i bez použití 'násilí'. A na podobné výpady ('takhle se k dámě nechová'), jakých ona sama byla schopná, reagovala: 'Jen ho nechte, on je rebel.'" Na Boudově textu je sympatické, že se snaží vystoupit z konvence českého psaní nekrologů, která vyžaduje vyjadřovat se jen hezky, přičemž to "hezky" se navíc chápe dost úzce.  Dobře napsaný nekrolog může zasáhnout právě tím, že zmiňuje i to rozporné nebo temné z nebožtíkova života a přesto nenechává pochybnost o tom, že pisatel choval k zesnulému úctu nebo možná i lásku. Ty vyretušované posmrtné portréty jako kdyby vzkazovaly - jsme schopni mít rádi jen dokonalost. 

Jinak z kultury. Mladá fronta Dnes píše o čerstvě publikovaném výboru povídek českých autorek, inspirovaném pověstnou knihou Padesát odstínů. Jasně je to strefování do hodně snadného cíle, ale jeden si při pondělku rád zjednoduší život. "'Ten muž byl nestálý jako vítr a chladný jako severák,' stojí tu. Chlapy svádí 'hříšní andělé' i 'nevinní ďáblové', těla 'znovu a znovu explodují v nekonečných záchvěvech touhy'. Mažou se hranice mezi skutečností a představou, takže ve 'víru vášně' se může stát i to, že hrdinka svého vytouženého 'přivítá bouřlivě a pevně ho sevře, dokud spolu s ní neskočí po hlavě z útesu.'" 

Blesk se vypravil do sněmovny ve společnosti Tomáše Kupčíka, který jezdí meditovat do Indie a taky měří lidem auru, na což má měřák z NASA. O mnoha mašinkách podobného charakteru se, že jsou z NASA, zní to totiž fakt skvěle. Blesk a pan Kupčík změřili nějaké poslance a poslankyně. Například Tomia Okamuru: "Aura modro-zeleno-růžovobílá svědčí o láskyplné bytosti s otevřeným srdcem plným soucitu, která vnímá potřeby ostatních. Modrá barva prozrazuje léčitelské schopnosti. Intuice je otevřená a velmi silná krční čakra ukazuje na schopnost komunikovat a přesvědčit. Bílá barva urychluje zhmotňování přání i strachů. V auře zcela chybí oheň, tedy malé uzemnění a sklon k idealismu." Takže je to tímhle. Redakci máme nedaleko od sněmovny a já si v ní často připadám tak nějak modro-zeleno-růžovobíle a zátylku jako kdybych cítil pohled láskyplného léčitele. Takže proto.