Politik, který doplatil na výroky

Jan Mládek na papíře splňoval kvalifikační předpoklady pro funkci ministra průmyslu – měl ekonomické vzdělání a kontakt s profesí, což bylo vzácné aktivum ve straně, o níž se ještě před pár lety vyprávěl vtip, že v ní zuří ostrý třídní boj – o to, kdo kolik vychodil tříd. Nehodlal se spokojit s pohodlnou rolí salonního technokrata, byl ochoten si i vyhrnout rukávy v praktické politice. Nestály za ním žádné spektakulární výsledky, například nebyl schopen působit jako tak silný protihráč Andreje Babiše v kauze OKD, jak by ČSSD potřebovala a jak by politicky zkušenější a se státní správou obeznámenější Mládek měl schopen být. Čas od času v minulých letech zaznělo, že premiér Sobotka je s Mládkovou prací nespokojen, že málo dělá pro preference strany, že to má v úřadě spočítané. Jenže – má snad sociální demokracie nějaké spektakulárně schopné, veřejností milované ministry? Já o nich nevím.

Jestliže Mládek, jak řečeno, měl papírovou kvalifikaci, v praxi měl zvláštní schopnost počínat si na veřejnosti jako slon v porcelánu. Již v jeho první vládní inkarnaci ho provázel skandálek se stěžujícími si italskými investory, kterým měl Mládek vyhrožovat dosti silovým způsobem. Pravicová veřejnost nikdy nezapomene na Mládkův výpad proti živnostníkům v roce 2013. Málokdy se u nás stává, aby nějaký politik vypustil takovou perlu, kterou i celkem neimaginativní a mátožná opozice musí zvednout ze země. Mládkovi se to podařilo s parazity a nedávno se opět dostal do formy, byť hlavně zastoupen svým náměstkem Bokšteflem.

Je to opravdu docela zábavná historie. Bokštefl byl donedávna toliko Mládkovým poradcem. Když Václav Moravec zval do svých Otázek Mládka k tématu mobilních tarifů, Mládek za sebe posílal Bokštefla. Moravcovi se to nelíbilo, chtěl, aby přišel někdo, kdo rozhoduje a nese odpovědnost – ministr, nebo aspoň náměstek. Což Mládek vyřešil tím, že Bokštefla jmenoval náměstkem. Ano, výsledkem mnohaletého úsilí o schválení zákona o státní službě je, že se na náměstky ad hoc povyšují poradci, aby měl kdo chodit do televize.

Když čerstvě povýšený náměstek v online rozhovoru doporučil občanům nespokojeným s vysokými mobilními datovými tarify, aby odjeli do Polska, zareagoval Mládek jak z nějaké parodie: za Bokšteflův výrok odvolal šéfa odboru komunikace na ministerstvu. „Při zjišťování příčin tohoto mediálně nešťastného problému jsem zjistil, že náměstkovi Lubomíru Bokšteflovi ředitel Odboru komunikace a marketingu MPO Roman Prorok neposkytl dostatečnou mediální přípravu a podporu,“ napsal Mládek.

K tomu lze říci snad jen, že lepší mediální přípravu a podporu by užil i sám ministr.

K takovému odvolávání „za výroky“ je zpravidla třeba několik komponent, ne všechny z nich představují neodpustitelný hřích. Výroky zpravidla nějak, byť zkresleně, odrážejí ministrovu politiku. A Mládek si opravdu vypěstoval pověst člověka, který viděl telekomunikace optikou operátorů víc než optikou jejich zákazníků. Potřebujete ale taky soudržnou, agilní menšinu, která je na určité věci vysazená. Zpravodajství Českého rozhlasu již vytvořilo přehlednou stránku výroků, které stály ministra křeslo. Najdeme mezi nimi výroky hloupé. Ale taky výrok o tom, že roaming je elitářská záležitost. To je neohrabaně řečeno, ale pokud je pro vás cena volání v cizině vysoko na žebříčku priorit, uvědomte si, že většina občanů opravdu má jiné starosti.

Mezi výroky je uveden i „případ babičky“ – váže s k Mládkovu (myslím, že špatnému) návrhu, aby nesměly existovat jiné než ceníkové ceny. „Pro babičky a další lidi, kteří nejsou schopni vyjednávat, řekněme s asertivními prodejci, tak aby i oni měli nižší ceny,“ zdůvodňoval to Mládek. „Na otázku, zda podle něj babičky hodně používají mobilní data, pak odpověděl, že myslí, že ano, a pokud ne, tak během několika let budou,“ shrnuje jeho odpověď ČRo. Je to opravdu tak hloupé? Anebo už byl Mládek ve fázi, kdy v očích lidí zajímajících se o mobily nemohl říct nic normálního?

Mládek tedy padl „kvůli výrokům“. Byl opravdu o tolik horší ministr než jeho straničtí předchůdci? Třeba Milan Urban, „voditelný“ významnými ekonomickými skupinami nepochybně víc než Mládek?

Byl o tolik horší ministr, než bude jeho nástupce?

Zajímavé je, že mezi favority je v této chvíli zmiňován současný státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. To, že na něj okamžitě zahájil preventivní palbu prezidentův mluvčí, nepřekvapuje. Je to asi stejně předvídatelné jako to, že Mládek svádí svůj pád na „kampaň“ vedenou proti němu Andrejem Babišem, a stejně nepodstatné. Mládek to u Zemana asi nemá špatné, mimo jiné se přátelí s vlivným právníkem Miroslavem Janstou, který má k Zemanovi blízko. Prouza jakožto exponovaný eurofil těžko může budit na Hradě nadšení. Ale stojí za dohady o Prouzovi něco jiného než jeho vlastní projektované ambice? Nechme se raději překvapit.

Nás by mohlo zajímat něco jiného, a to, že bude-li jmenován Prouza, ocitneme se v situaci, kdy jeden ministr bez bezpečnostní prověrky bude vystřídán druhým. Mládek se svými kontakty na Rusy nikdy netajil a samo o sobě to není zločin. Mezi jeho známými byl ovšem i Alexander Babakov, zkušený harcovník ruského politického divadla, o němž je mimo jiné doloženo, že se pokoušel korumpovat bulharské politiky ve prospěch ruských energetických zájmů. Snad měl Mládek proti takovým nabídkám dostatečnou odolnost. Podle nepotvrzených informací se Mládkovi ovšem při odmítnutí prověrky staly osudné spíš kontakty s Ruskami než s Rusy. A když třeba mluvil proti ruským sankcím, aspoň jsme u něj věděli, na čem jsme.

Tomáš Prouza se etabloval jako moderní technokrat evropského střihu a hodnot, vždy připraven kombinovat modernizační rétoriku s trendy bojem proti kremelské hrozbě. O to větší je nedostatek bezpečnostní prověrky vadou na kráse. Prouza samozřejmě bude říkat, že mu prověrka nebyla odmítnuta, a technicky vzato bude mít pravdu, jestliže žádost o ni sám stáhl. Jak půvabná shoda s Mládkem, který používal stejnou vysvětlovací taktiku. Nevíme samozřejmě, jak to s prověrkou bylo či je. Připomeňme ale, že Prouza před časem vzbudil konsternaci v České národní bance, když vyšlo najevo, že se zavazoval pomoci čínskému investorovi ICBC se získáním bankovní licence.