I půl milionu za problém s EET. Pokuta hrozí i ‚nepodnikatelům‘
ELEKTRONICKÁ EVIDENCE TRŽEB
NOVÉ
Čím více se elektronická evidence tržeb (EET) blíží, tím více si začínají podnikatelé pokládat otázku, co se stane v případě závažnějších problémů s online pokladnou. Podle zákona totiž podnikatelům hrozí až půlmilionová pokuta, pokud neodešlou data finanční správě nebo nevytisknou zákazníkovi účtenku. Při technickém výpadku mají na evidování tržby 48 hodin, což nemusí vždy stačit. V případě většího problému, jako je například rozbití pokladního zařízení, se tak podnikatelé mohou dostat do potíží. A odpovědnost padá na jejich hlavu.
„Stejně jako u jiných daňových, respektive veřejnoprávních povinností, je za jejich splnění odpovědný podnikatel,“ uvedla serveru ECHO24.cz tisková mluvčí ministerstva financí Gabriela Štěpanyová. Podle Zákona o evidenci tržeb podnikatelům ale hrozí vysoké pokuty, které by mohly být pro menší živnostníky i likvidační.
Podnikatelům hrozí až půlmilionová pokuta v případě, že nezašle údaje o evidované tržbě správci daně, nebo nevystaví účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne. Menší pokuta do 50 tisíc hrozí, pokud podnikatel neumístí informační oznámení nebo pokud nezajistí, že nedojde ke zneužití autentizačních údajů nebo certifikace pro evidenci tržeb.
Pokud se podnikatel dopustí porušení zákona, finanční úřad či celní úřad provedou kontrolu, která může skončit i uzavřením provozovny nebo pozastavením výkonu činnosti. Pokutu navíc můžou dostat i „nepodnikatelé“. V zákoně je stanoveno, že pokud fyzická osoba závažným způsobem úmyslně ztíží nebo zmaří evidenci tržeb, hrozí ji pokuta půl milionu.
Kdo zaplatí pokutu?
Firmy a živnostníci budou mít podle resortu financí možnosti si funkčnost svého pokladního zařízení vyzkoušet v testovacím prostředí, které bude dostupné od 1. listopadu. „Případné problémy by měl řešit s dodavatelem pokladního zařízení, podobně jako by je řešil například s dodavatelem účetního či daňového software,“ dodala Štěpanyová.
Podnikatelům ministerstvo financí také doporučuje důkladné seznámení se se záručními a servisními podmínkami dodavatele elektronické pokladny. Ti se ale za svá zařízení stoprocentně neručí, popřípadě nesou odpovědnost v řádech desítek tisíc. Podnikateli ale reálně hrozí i pokuta půl milionu.
„Pokud by došlo k nějaké škodě, bylo by primárně nutné určit, kdo je na vině. Dotykačka kupříkladu těžko může mít odpovědnost za výpadek wifi nebo za kolaps systému ministerstva financí. Faktorů, které v tomto případě vstupují do hry, je mnoho,“ uvedl serveru ECHO24.cz manažer pro vnější komunikaci společnosti Dotykačka Michal Wantulok.
Pakliže by skutečně byla vina na straně zařízení Dotykačky, společnost nese odpovědnost za újmu maximálně do výše ceny zakoupeného zboží bez DPH. Nejdražší zařízení, které firma nabízí, ale stojí bez DPH necelých 14 tisíc korun. „Ovšem jsme připraveni k jednotlivým případům přistupovat zcela individuálně,“ dodal Wantulok.
Další společnost nabízející elektronickou pokladnu T-Mobile odpovídá za škodu způsobenou nefunkčností či vadou zařízení nebo aplikace do výše 50 tisíc korun, jak uvedl serveru tiskový mluvčí společnosti Lukáš Hrabal. „Naopak neodpovídáme za přenos dat, za vady způsobené zákazníkem a za vady na straně provozovatele centrálního systému EET,“ dodal Hrabal.
Osudných 48 hodin
Společnosti nabízející EET zařízení i resort financí spoléhají na to, že problémy s přenosem dat či tiskem účtenky pro zákazníka, jichž se týká nejvyšší pokuta, se podaří vyřešit v následujících 48 hodinách. To je lhůta, kterou bude mít podnikatel na to, aby data finanční správě dodal.
„Zákon o evidenci tržeb s možnými technickými výpadky při evidenci tržeb běžným způsobem počítá a poskytuje pro takové případy pro splnění evidenční povinnosti náhradní lhůtu 48 hodin. Díky úrovni testování a spolehlivosti produktu ePokladna nicméně s tak dlouhými výpadky nepočítáme,“ uvedla pro server ECHO24 tisková mluvčí Vodafonu Veronika Exnerová.
Společnost Dotykačka zase nabízí svým zákazníkům nepřetržitý servis a také náhradní vybavení pro případ závady. „My našim zákazníkům poskytujeme 24 hodin denně technickou podporu prostřednictvím telefonické servisní linky, takže se na nás mohou kdykoli obrátit. Většinu nahlášených požadavků dokážeme vyřídit v řádu minut. V případě složitějších problémů řeší záležitost naši technici ihned po nahlášení,“ vysvětlil Wantulok.
Podobně je na tom také O2. „Pokud by podnikatelům vznikla škoda způsobená nefunkčností našeho řešení, budeme náhradu škody samozřejmě řešit. Vzhledem k tomu, že naše řešení je již několik let ověřené a používá ho tisíce obchodníků, a také vzhledem ke 48 hodinové ‚ochranné lhůtě‘ pro odeslání účtenky, takové případy však neočekáváme. O2 bude obchodníkům při zavádění, správě, servisu nebo reklamacích k dispozici 24 hodin, sedm dní v týdnu,“ uvedla serveru ECHO24 tisková mluvčí společnosti O2 Lucie Pecháčková.
Ministerstvo odpouští
Obavy z vysokých pokut za neodeslání můžou vést podnikatele k tomu, že se budou chtít pro podobné situace pojistit. Uvědomovat si to začínají už i pojišťovny. „Hodně lidí si myslí, že pojišťovnictví je tradiční a veskrze konzervativní obor, kde už všechno bylo objeveno a kde už všechna rizika byla pojmenována, ale není tomu tak. Jde o změny v přírodě, v digitalizaci, v pracovních postupech atd. A je tedy velmi pravděpodobné, že i EET se do pojišťovnictví, resp. pojištění podnikatelů nějakým způsobem prolne,“ uvedl serveru ECHO24 tiskový mluvčí pojišťovny Allianz Václav Bálek.
Podle Bálka tak Allianz sleduje vývoj a pokud bude potřeba na situaci kolem EET zareagovat, pojišťovna na to zareaguje a upraví pojistné podmínky. Stejným způsobem budou pravděpodobně reagovat i konkurenční pojišťovny, o pojištění rizik spojených s EET by lidé v budoucnu mohli mít zájem.I ministerstvo financí je ale připraveno pokuty v určitých případech odpustit. „Samozřejmě mohou nastat nepředvídatelné okolnosti, jako je například porucha pokladního zařízení, jeho neúmyslné poškození při provozu a podobně. Za těchto okolností nebude podnikatel schopen splnit povinnost odeslat data a vystavit účtenku,“ přiznala Štěpanyová.
V takovém případě ale musí podnikatel prokázat správci daně, že se o takovéto okolnosti jednalo a že „učinil vše, co bylo možné po něm požadovat, aby porušení povinnosti zabránil“. „Pak bude uplatněn institut tzv. liberace, tedy podnikateli nebude uložena sankce. Podnikatel by však měl co nejdříve zajistit funkčnost evidence, např. výměnou či opravou pokladního zařízení,“ doplnila Štěpanyová.
Institut tzv. liberace je naplněn například v případě poruchy zařízení v důsledku přepětí elektrické energie, přerušení elektrické energie v důsledku překopání kabelů či v případě náhlé poruchy pokladního zařízení. Zároveň se může jednat o náhlé, nepředvídatelné a nevyhnutelné okolnosti, které poplatníkovi zabránily splnit uloženou povinnost. Prokázáním uvedených skutečností pak může být např. potvrzení dodavatele elektrické energie o výpadku; doklad, po jakou dobu bylo pokladní zařízení v servisu, potvrzení od elektrikáře o době opravy apod. Znamená to tedy, že podnikatel musí prokázat, že učinil vše pro to, aby k dané situaci nedošlo, a aby mohl začít opět co nejdříve evidovat tržby.
Elektronická evidence tržeb má v první fázi začít platit už od prosince. Vláda si od jejího zavedení slibuje omezení daňových úniků a narovnání podnikatelského prostředí, pravicová opozice nové opatření ostře kritizuje a tvrdí, že evidence zlikviduje řadu drobných živnostníků.
Čtěte také: S EET začne boj o živnostníky. Babiš z nich vytvořil miliardový trh
