Lidé na vsích nemají kvůli EET kde kupovat jídlo. Možná to půjde na poště
JAK ZAJISTIT OBSLUŽNOST VENKOVA?
NOVÉ
Ilustrační foto: Wikimedia Commons/Elektracentrum
Vesnice, které mají třeba jen několik stovek obyvatel, mají problémy s prodejnami potravin. Provozovat je totiž v takto malých obcích není ekonomicky výnosné. Do toho současná vláda zavedla elektronickou evidenci tržeb (EET), která pro maloobchod a velkoobchod platí od začátku března a která jim situaci příliš neusnadňuje. I kvůli ní se rozhodla řada krámků zavřít. Ministerstvo zemědělství spolu s dalšími resorty nyní připravuje plán, jak by se dalo zajistit, aby obyvatelé malých vesnic měli kde kupovat potraviny. Prodávat by se mohly třeba na poště. A resort je navíc připraven do nich nalít dost peněz.
Předmětem pondělního jednání tripartity bude mimo jiné i materiál Podpora obslužnosti venkova. Ten připravilo ministerstvo zemědělství spolu s dalšími resorty, například ministerstvo financí, ministerstvo pro místní rozvoj či ministerstvo průmyslu.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Podle materiálu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR vyhlásila rok 2017 Rokem venkova. „Projekt Rok venkova 2017 si klade za cíl podpořit rozhodující skupiny podnikatelů v obcích do tří tisíc obyvatel a motivovat je zakládat a udržovat provozovny na venkově,“ píše se v materiálu. Přitom právě letos v březnu pro ně začala platit evidence tržeb.
Stát je přitom připraven do vesnic „nalít“ peníze. „Mezi krátkodobá opatření lze zařadit případné vytvoření přímého dotačního titulu, eventuálně úpravu některého ze stávajících dotačních titulů v rámci Programu rozvoje venkova Ministerstva zemědělství,“ stojí v materiálu. Do rozvoje by přitom měly být zapojeny kraje a místní samospráva.
Česká pošta či pojízdná prodejna
V materiálu jsou přitom zvažovány nejdříve přímé a pak nepřímé možnosti podpory prodejen. Mezi ty přímé patří finanční podpora místních samospráv. „Jako možná a reálná varianta se jeví finanční podpora samospráv, které zajišťují nebo se podílejí na provozu prodejen, např. formou poskytnutí prostor. Lze uvažovat o modelu financování, kdy třetinu zaplatí stát, třetinu obec a zbylou třetinu kraje,“ píše se v materiálu.
Obce, které mají 500 až 800 obyvatel by mohly dostat až 54 tisíc korun, obce s 200 až 500 obyvateli až 135 tisíc korun a ty nejmenší s méně než 200 obyvateli až 216 tisíc korun.
Nepřímá podpora by mohla vypadat například tak, že by menší prodejny měly úlevy na daních nebo marketingovou podporu potravin od regionálních producentů ve venkovských prodejnách. Diskutované je ale i to, že chybějící prodejna byla nahrazena jiným způsobem prodávání potravin.
„Obslužnost obcí s velmi malým počtem obyvatel by bylo možné zajistit pojízdnou prodejnou, která by takto mohla zajistit obslužnost několika takových obcí najednou,“ píše se v materiálu s tím, že by se nejednalo o systémové řešení, protože by taková prodejna v lepších případech fungovala dvakrát v týdnu.
Navrhovanou možností je také to, že by se potraviny prodávaly na pobočkách České pošty. „Jako možnost zajistit potravinovou obslužnost obyvatelům venkova, zejména velmi řídce osídleného venkova, se jeví využití zejména méně využívaných poboček sítě České pošty s.p. a jejich smluvních zástupců Pošty Partner,“ píše se v materiálu.
