Do Bruselu na dějiny, do Džambulky na dršťkovou
Prezident vyráží na Brusel, Jana Nagyová a její kabelky, mdlý pokus o comeback Džambulky a další výhonky zeleného stromu té naší životní a mediální praxe.
Prezident Zeman dnes vystoupí s projevem před poslanci Evropského parlamentu, nemůžeme se dočkat. Lidové noviny to napjaté očekávání přetavily do otvíráku, v jehož podtitulku naléhavě zní otázka „Využije jej (Zeman, projev – pozn. aut.) k tomu, aby se zapsal do dějin!“ Na první pohled z ní vyplývá jistým způsobem optimistický pohled na úlohu osobnosti v řečených dějinách – každý má šanci rozhodnout, jestli šanci k „zápisu“ využije či nikoliv. Nevím, jak prezident Zeman, ale já se dneska do dějin zapisovat nehodlám, v podstatě přivítám, když si dnes historie nebude vůbec vědoma mé existence. Deník má ohledně Zemanova potenciálního zápisu vlastně taky docela jasno – v duchu pravidla, podle nějž obsahuje-li titulek otázku, zní odpověď většinou „ne“. „Na Ukrajině se píší dějiny a před českým prezidentem se otevřel mimořádný prostor vstoupit do dějin podstatným příspěvkem. (…) Miloš Zeman se však zřejmě rozhodl, že svůj dnešní plánovaný proslov před téměř 800 europoslanci ve Štrasburku zasvětí pomazánkovému máslu a tomu, že má doma na Vysočině tmu i když si rozsvítí – kvůli zavedení úsporných žárovek.“ Znatelné zklamání autorky textu Kateřiny Šafaříkové, přiznávám, nesdílím. Možná je to z mojí projev malosti a nedostatečných aspirací, ale představa Miloše Zemana bodře kázajícího o žárovkách mi přijde přijatelnější, než obraz hlavy českého státu snažící se dělat v Bruselu tak nějak po zemanovsku dějiny.
MF Dnes otvírá dalším textem ze seriálu o Janě Nagyové. Zase jde o drahé dárky, jež dostávala, což podle policie asi nebylo košer. „ÚOOZ, který u Naqyové při loňské razii našel cennosti v hodnotě deseti milionů, pracuje s podezřením, že Nagyovou obdarovával třeba ředitel polostátního energetického koncernu Daniel Beneš. (…) Beneš byl podle vyšetřovacího spisu 'Nagygate' se šéfkou premiérova kabinetu v poměrně častém kontaktu. Z obvinění Nagyové vyplývá, že si volali například ohledně 'trafik' pro tři bývalé poslance ODS. 'V hovoru Beneš uvádí, že ho napadlo, aby předseda vlády Petr Nečas přijal jejich požadavky – pro toho funkce v NKÚ, pro toho ve VZP,' píše se v obvinění. Beneš důrazně odmítl, že by si Nagyovou zavazoval.“ Naskakují při tom čtení obrázky nějakých poměrů – asi pobuřujících, asi trapných, asi zcyničtělých a primitivně hmotařských. Těžko se ale zbavit dojmu, že zdejší justice, spravedlnost, se ve chvílích, kdy to uzná za vhodné, mění v tiskovou agenturu. A že tak činí v jakémsi podivně chápaném vyšším zájmu. Jestli se z toho má stát (či se už stala) norma, tak pánbůh s námi.
Právo mimo jiné referuje o schůzce prezidenta Zemana a ministra školství Chládka. Týkala se způsobu jmenování vysokoškolských profesorů. Podle Chládka se prezident v rozhovoru vrátil k případu Martina C. Putny. „Chládek uvedl, že Zeman získal k Putnovi 'některé informace mimo vědeckou rovinu, ale hodně ovlivňující pohled na profesory'. Jejich obsah ale ministr nechtěl zveřejňovat s tím, že to je věc hlavy státu. (…) Prezident podle informací Práva už na konci ledna při schůzce s Chládkovým předchůdcem Daliborem Štysem a zástupci rektorů uvedl, že si jmenovací pravomoc může ponechat, avšak upozornil, že si sestaví jakousi vlastní vědeckou radu, která mu bude při jmenování dávat k jednotlivým návrhům svá stanoviska.“ Opět – pánbůh s námi.
Na hradě diskutovaný Martin C. Putna má sloupek v kulturní rubrice LN. Je o Ukrajině, polemizuje s představou, že je nutné brát ohled na zvláštní vztah Ruska k téhle zemi, protože Ukrajina, Kyjevská Rus, je také kolébkou ruské státnosti. „K jejímu (Kyjevské Rusi – pozn. aut.) dědictví se hlásí všechny tři východoslovanské národy – Ukrajinci, Rusové i Bělorusové. Kyjevská Rus zanikla pod útoky Mongolů ve 13. století. Poté se začala formovat dvě odlišná státní a kulturní ohniska. Jedno bylo kolem Moskvy, pod ochranou Mongolů. Druhé kulturní centrum se nacházelo v okolí Kyjeva. Fungovalo pod ochranou Rzeczpospolity neboli polsko-litevského soustátí. A obě centra se nazývala 'Rus'! Dokonce 'Rus' s centrem v Kyjevě si tento termín a dědictví Kyjevské Rusi nárokovala pro sebe. Ti druzí, daleko na východě, to jsou 'Moskalové' a jejich země 'Moskalsko'. Tutéž terminologii, tedy 'Rus' je dnešní Ukrajina a 'Moskevsko' je dnešní Rusko, přebírají i západní cestovatelé 16. a 17. století."
Ekonom Ladislav Tajovský v textu pro HN popisuje představu, že by se Ukrajina emancipovala z ruského vlivu jako iluzorní. „Při letmém pohledu na mapu je zřejmé, že Putin nemůže nechat proruský režim na Ukrajině padnout, i kdyby to měla být jen část tohoto klíčového hráče neruské části postsovětského prostoru. S pádem sovětského bloku přišli Rusové o vliv na Balkán a západní oblast strategicky důležitého Černého moře. S pádem svého vlivu na Krymu by se ta vzdali další oblasti, z níž historicky odvozují svou strategickou sílu. K tomu nemá režim Vladimira Putina sebemenší důvod. Západ je oslabený – jednak tím, že Obamovi je globální strategické uvažování fuk, jednak tím, že Evropa je na tom ekonomicky tak, jak je.“
Honem k Blesku. Uspokojivý počet vykřičníků vykazuje titulek: „Hysterie! Hádky! Milenka!“ Jinak se v něm konečně objevila nějaká ta zpráva o Ivetě Bartošové. Jestli mě během zběžné konfrontace s Bleskem v posledních dnech něco zarazilo, tak to byla absence zpráv o Ivetě Bartošové. Dnes tedy aspoň něco. Na Praze 8 se objevila restaurace jménem Džambulka, což vytočila manžela IB, pana Rychtáře, který v tom vidí zneužití něžného oslovení, jež si pro zpěvačku vymyslel. „'Už jsme s Ivetou předeslali, že si na Džambulku necháme udělat ochrannou známku, což je v řízení. Všichni, co si něco takového založili, to budou stejně muset brzy zrušit,' prozradil Blesku Ivetin manžel s tím, že s Úřadem průmyslového vlastnictví o ochranné známce Džambulka jedná.“ O výsledcích jednání budeme, doufám, průběžně informováni. Ohledně toho, jestli je slovo „Džambulka“ jako jméno pro restauraci vhodné, mám ale svoje pochybnosti. „Zajdeme, do Džambulky na párek?“ „Ne aby se večer zas zřídil v Džambulce!“ „Džambulka má v akci dršťkovou.“ No...