Seehofer na sjezdu bez Merkelové varoval před levicovou koalicí
Sjezd CSU
NOVÉ
Varováním před vznikem levicové vlády na federální úrovni zahájil v pátek dvoudenní sjezd německé Křesťanskosociální unie (CSU) její předseda Horst Seehofer. Setkání špiček bavorské strany v Mnichově se kvůli rozdílným pohledům na uprchlickou politiku po letech neúčastní kancléřka a předsedkyně sesterské Křesťanskodemokratické unie (CDU) Angela Merkelová.
„Panstvo u červených, tmavě červených a zelených už je žhavé,“ prohlásil Seehofer o sociální demokracii, Levici a Zelených. „Když budou moci vytvořit vládu, tak to udělají. O tom není pochyb,“ poznamenal také bavorský politik s výhledem na parlamentní volby, které se v Německu uskuteční za rok.
„Chci, aby se konzervativní unie v Německu znovu dostala blíže ke 40 procentům než ke 30,“ nechal se slyšet Seehofer, jehož slova sociální demokracie označila za snahu odlákat pozornost od problémů konzervativní unie CDU/CSU. Ta se v poslední době v průzkumech veřejného mínění pohybovala mezi 32 až 35 procenty, a je tak nadále jasně nejsilnější politickou stranou. Ani to ale nemusí stačit na sestavení vlády po příštích volbách.
Pokračování současné koalice křesťanských a sociálních demokratů není preferovanou variantou ani jedné ze stran, a tak není levicová trojkoalice zcela vyloučená. O tom, že je této možnosti, která ale zatím nevychází početně, část straníků otevřená, vypovídá i nedávné setkání desítek politiků sociální demokracie, Levice a Zelených.
Seehofer je přesvědčen, že CDU/CSU levicové koalici dokáže zabránit, když se jí podaří získat zpět důvěru voličů. V případě CSU k tomu má pomoci i zdůraznění konzervativních hodnot v novém programu nazvaném „Pořádek“, který má strana přijmout v sobotu.
Nutné bude ale podle pozorovatelů zejména nalezení společné řeči v otázce migrační politiky. Byla to právě ona, kvůli které Merkelová poprvé za 11 let, kdy stojí v čele německé vlády, na sjezd CSU nedorazila. O tom, jestli kancléřka do Mnichova přijede, nebo ne, se v Německu diskutovalo několik měsíců. Nakonec se Merkelová a Seehofer dohodli, že bude lepší, když zůstane v Berlíně.
Za rozhodnutím dvojice politiků stály především obavy z toho, jakého přijetí by se Merkelové od členů CSU kritických vůči její migrační politice dostalo. Pískot nebo jiné odmítavé projevy, které nešlo vyloučit, by totiž zrovna nepomohly snaze o nalezení společné řeči, o něž vedení obou stran v posledních týdnech usiluje, mimo jiné i s ohledem na volby v příštím roce.
I když už se obě politická uskupení v řadě aspektů migrační politiky shodnou, nepodařilo se jim dosud sladit postoj v otázce horní hranice pro přijímání uprchlíků. CSU požaduje limit 200.000 běženců ročně; CDU to odmítá i s odkazem na to, že něco takového stejně německá ústava nedovoluje. Seehofer i v pátek zdůraznil, že na horní hranici trvá. „Neprodám v této otázce duši CSU,“ prohlásil. „To se mnou nepřipadá v úvahu,“ podotkl také s tím, že limit je nutný, aby se běženci mohli dobře integrovat.
Představitelé CSU v pátek také v úvodu sjezdu oznámili výsledky hlasování straníků v otázce zavedení referenda na spolkové úrovni. Pro se z 52.000 hlasujících vyslovilo 68,8 procenta. Požadavek, který CDU odmítá, bude obsažen i v novém programu Křesťanskosociální unie.
Šéf CSU je přesvědčen, že Evropská unie by za současné situace měla přinejmenším pozastavit přístupové rozhovory s Tureckem. Vztahy Berlína a Ankary jsou po poslední vlně zatýkání v Turecku opět velmi napjaté a německá diplomacie si dnes dokonce předvolala zástupce tureckého velvyslanectví.
Seehofer dnes vyjádřil přesvědčení, že země, která chce znovu zavést trest smrti a prakticky každodenně zatýká politiky a novináře, nemůže dostat bezvízový styk s EU, o který usiluje. Zároveň se vyslovil pro pozastavení přístupových rozhovorů unie s Tureckem. Ty chce zastavit i spolková vláda, pokud bude turecký parlament hlasovat o znovuzavedení trestu smrti, což nedávno avizoval Erdogan.
