Bakala škodí zemi. Z Ostravska si už vytáhl přes 60 miliard

Dalo by se to číst jako běžná ekonomická zpráva. Tak ji pojal deník E15, který si ji vytáhl z firemní výroční zprávy. „Majitelé společnosti RPG Byty, kterou přes další firmy spoluvlastní miliardář Zdeněk Bakala, si z nerozděleného zisku minulých let nechali vyplatit 4,6 miliardy korun. Tedy zhruba stejně jako předloni. RPG Byty je největším soukromým provozovatelem nájemního bydlení v Česku a v Moravskoslezském kraji spravuje zhruba 44.000 bývalých bytů těžební společnosti.“

Zároveň je to ale důležitá společenská zpráva, jak finančník, hrající si na ušlechtilého filantropa, pokračuje v drancování Ostravska.

Čtěte také: Bakala a spol. si z bytů na Ostravsku loni vytáhli 4,6 miliardy

Stáhnout si nerozdělený zisk z firmy je základní právo každého vlastníka. Zdeněk Bakala nedělá nic nelegálního. Je to ale silně nechutné. Ministr průmyslu Jan Mládek před časem trefně označil Bakalovo podnikání na Ostravsku jako chucpe. Výstižnější výraz se těžko hledá.

Zdeněk Bakala přišel k OKD velmi levně. Bílí koně z firmy Karbon Invest Petr Otava a Viktor Koláček pro něj koupili 46 procent od vlády Vladimíra Špidly za 4,1 miliardy korun. V té chvíli už po divoké privatizaci z roku 1998, která měla stejné rysy jako ovládnutí Mostecké uhelné, jen se bohužel nedostala pod ruku švýcarským vyšetřovatelům, drželi většinu. Zdeněk Bakala nikdy neřekl, kolik jim za celé OKD zaplatil. Spekuluje se o částce mezi deseti a dvanácti miliardami.

OKD z Bakaly udělaly miliardáře. Za deset let si z nich vytahal jen on sám jako třetinový majitel dolů a poloviční vlastník bytů 58 miliard. K tomu je potřeba připočíst 20 miliard korun, které si na tyto firmy napůjčoval od investorů. A teď ještě 2,3 miliardy korun z bytů. Zisk si dělí napůl se svým společníkem Peterem Kadasem.

Hornické byty jsou tím jediným cenným, co z OKD zbylo. Ze samotné těžařské firmy se stala továrna na ztráty. Zdeněk Bakala se zjevně rozhodl vytěžit hornické byty do poslední koruny. Porušuje tím privatizační smlouvu i svůj veřejný slib, že byty prodá nájemníkům za zvýhodněnou cenu. (Sdružení nájemníků na svých stránkách uvádí i článek neveřejné smlouvy, v němž ta podmínka je: 7.6 d).

Teď mu horníci platí nájemné, a on místo, aby ze zisků byty zvelebil, když už je odmítá prodat, prostě vyvádí peníze pryč. A to ještě musel ustoupit od svého plánu prodat je na burze v Amsterdamu. Nezbrzdily ho ale výčitky svědomí ani společenský tlak, nýbrž nezájem investorů.

Více čtěte: Bakala a spol. couvají. Byty OKD na burzu nedají

Zdeněk Bakala neváhá tahat ze státu peníze na útlum těžby. Neváhá vyjednávat s věřiteli, kteří si nakoupili jeho dluhopisy, že jim nevrátí všechno, co mu půjčili. Ty obligace už se také dlouho obchodují v kategorii junk, odpad. Hodně junk je hlavně Bakalovo chování.

Ve společnostech s delší nepřerušenou historií soukromého bohatství se traduje rozdíl mezi novými a starými penězi. Rychlozbohatlíci jsou považováni za ty, kdo se ještě nenaučili s penězi žít a nemají v krvi, že bohatství zavazuje. Že si žádá jistou úroveň chování. Neplatí to samozřejmě pro všechny. Na křupanské manýry Zdeňka Bakaly to ale sedí velmi dobře.

Svým chováním škodí všem bohatým lidem a tím pádem i celé zemi. Vyvolává odpor vůči své společenské vrstvě a šíří dojem, že zbohatlík rovná se zvrhlík. Kdyby se alespoň neproducíroval ve veřejném prostoru. Trapně to působí v kombinaci s jeho druhou, pečlivě šlechtěnou identitou mecenáše odkazu Václava Havla, pražských kulturních kruhů a vydavatele novin a časopisů, zaměstnávajících autory stylizující se do role arbitrů morálky.

Ke společenskému kýči má silný sklon i samotný Bakala. Když v dubnu oznámil, že si dělí majetek se svým dlouholetým obchodním partnerem Peterem Kadasem, rozeslal jeho mluvčí Zdeněk Pavlík prohlášení, že Bakala si „v budoucnu hodlá ve svém vlastnictví ponechat především aktivity z portfolia BXR v Česku, od kterých nemá takový odstup jako jeho partneři, zná prostředí a dovede lépe pochopit lokální potřeby.“ Lokální potřebou Ostravska je zjevně odlehčení od přebytečných miliard.

Komičnost Bakalova počínání by dokonalo, kdyby se tématem příští výroční konference jeho Aspen Institutu stala „zodpovědná správa firem“ nebo „společenská zodpovědnost“.

Zdravá sebevědomá společnost by se měla se Zdeňkem Bakalou umět vypořádat neformálně či věcně. Neformálně stačí začít se k němu chovat jako k majiteli herny. I ten přichází k penězům legálně, ale ne úplně chutně.

Ministr financí by pak měl prozkoumat, jestli se dá po Bakalovi začít vymáhat dodržení privatizační smlouvy. Andreji Babišovi to přinese politické body, podobně jako když opticky srazit státní pomoc Bakalovým dolům. Ještě lepší by bylo, kdyby Babišovi vyfoukl příležitost premiér Bohuslav Sobotka, který kdysi Bakalovi jako ministr financí OKD prodal. Lidé získají pocit, že stát vymáhá závazky i po snobské věrchušce. A ještě se zvýší úcta k bohatství. Takový populismus je ve veřejném zájmu.

Bakala má samozřejmě dobré právníky, stát si je ale může najmout taky.