EU chce Česku přidělit 525 uprchlíků. Sobotku to překvapilo

Česká republika bude patrně muset přijmout 525 uprchlíků. Navrhuje to Evropská komise, která chce přerozdělovat uprchlíky uvnitř celé Evropské unie. Kvůli množství migrantů chce komise zároveň vůbec poprvé aktivovat příslušný nouzový mechanismus podle základních evropských smluv a pomoci tak členským zemím čelícím velkému přílivu migrantů. Premiér Bohuslav Sobotka ve středu po jednání vlády vyjádřil nad postojem EK údiv.

„ČR nemá nic proti pomoci, ale nesouhlasíme s tím, aby to bylo pravidlo, které bude zakotveno v legislativě EU a které bude přerozdělovat běžence na základě kvót. Dnešní návrhy ze strany Evropské komise mě překvapují,“ řekl Sobotka.

Do konce měsíce evropská exekutiva zároveň navrhne program, v jehož rámci bude moci za dva roky do unie legálně přesídlit 20 tisíc lidí, kteří jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu. Na tento program, který má být realizován společně s Úřadem vysokého komisaře pro uprchlíky OSN (UNHCR), hodlá komise vyčlenit 50 milionů eur (přes 1,3 miliardy korun). 

Český podíl na programu, který v zásadě znamená pomoc lidem z uprchlických táborů mimo evropské území, by podle podkladových materiálů měl být 2,63 procenta, tedy 525 osob. Česká vláda v lednu souhlasila s přijetím 15 rodin s dětmi, celkem asi sedmi desítek osob ze Sýrie, které musely prchnout do uprchlických táborů v Jordánsku. 

Čtěte více: Přijímáte málo uprchlíků? Kvóty na vás, navrhuje Brusel

Návrh trvalého přemísťování azylantů mezi zeměmi EU v nouzových situacích, tedy při jejich mimořádném přílivu, by chtěla komise představit do konce roku. Klíčem pro rozmísťování mají být ve všech případech údaje o velikosti populace té které členské země, o jejím hrubém domácím produktu, počtu dosavadních žádostí o azyl a o míře nezaměstnanosti, vysvětlil dnes eurokomisař pro vnitřní věci Dimitris Avramopulos. 

Situaci okomentovala i česká eurokomisařka Věra Jourová, která na svém twitterovém účtu napsala, že je důležité ochránit a začlenit do společnosti děti, které jsou oběťmi podobných migračních vln. 

#EUmigration agenda: children are victims of these migration tragedies, they need to be protected and integrated

— Věra Jourová (@VeraJourova)  13. květen 2015

Svůj nesouhlas s návrhem vyjádřil také prostřednictvím Twitteru europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil.

Předseda EP Schulz řekl,že čl.země odmítáním kvót pro uprchlíky prokazují svůj egoismus. Nemá pravdu. Naopak,EK zadělala na další kritiku EU

— JUDr. Jiří Pospíšil (@Pospisil_Jiri)  13. květen 2015

Proti kvótám nevystupuje jen česká vláda, ale dlouhodobě také například ODS. Její šéf Petr Fiala má za to, že kvóty nejsou žádným řešením. A přidává příklad Maďarska.

Z Budapešti do Prahy je to 500 km, do Brna ještě blíže. Nezavírejme oči před reálnými problémy. Kvóty nejsou řešením. pic.twitter.com/8h37T28XCn

— Petr Fiala (@P_Fiala) 13. květen 2015

S představou kvót pro rozmisťování uprchlíků uvnitř unie ale výrazně nesouhlasí část jejích členských zemí, včetně České republiky. Británie, Irsko a Dánsko mají z evropského práva dohodnuté výjimky, takže se jich budoucí návrhy případně nemusí týkat. 

Komise svou novou Agendu pro migraci představila dříve, než původně plánovala. Reagovala tak na trvající silnou vlnu migrantů, kteří se pokoušejí přes Středozemní moře dostat především do Itálie, podle nedávných údajů UNHCR to od počátku roku bylo přes 32 tisíc lidí. Za stejnou dobu našlo ve vlnách smrt na 1770 lidí. O věci už na konci dubna mimořádně jednal summit Evropské unie. 

„Program zohledňuje naše společné hodnoty a odpovídá na obavy občanů, které vycházejí jednak z nepřijatelného lidského utrpení a jednak z neodpovídajícího používání společně dohodnutých azylových pravidel,“ poznamenal dnes místopředseda komise Frans Timmermans. 

Plán na nouzové přesídlování těch, kdo se už na evropském území nacházejí, a záměr programu legální migrace do všech zemí unie jsou ale jen částí plánované rychlé reakce EU na krizi. Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová připomněla záměr ztrojnásobit prostředky námořních operací Triton a Poseidon evropské agentury Frontex zajišťující unijní hranice; posílený rozpočet odpovídá 89 milionům eur (asi 2,4 miliardy korun). 

Červnový summit EU by také podle ní mohl rozhodnout o spuštění konkrétních a nyní připravovaných operací vůči pašerákům, kteří si z uprchlické vlny udělali výnosný byznys. O způsobech boje s nimi budou už v pondělí jednat ministři zahraničí unie, Mogheriniová se snaží získat souhlas Rady bezpečnosti OSN. 

Čtěte více: Brusel chystá přerozdělování lidí

Součástí dnešního strategického materiálu jsou také návrhy dlouhodobějších řešení ve čtyřech oblastech. EU se bude snažit snižovat atraktivitu nelegální migrace, například posílením úlohy agentury Frontex, nejen při samotné ochraně hranic, ale také při vracení migrantů, kteří na azyl právo nemají tam, odkud přišli. Pašování lidí se má stát zločinem „s vysokým rizikem a nízkým ziskem“.

Unie se také chce v příštích měsících a letech daleko více angažovat v zemích, odkud lidé do Evropy míří. Dokument ovšem zmiňuje také potřebu silné společné azylové politiky s prioritou zavedení společného azylového systému. Agenda zdůrazňuje systematické ověřování totožnosti, včetně braní otisků prstů, které by mělo lépe bránit zneužívání systému. 

V příštím roce chce komise zhodnotit reálné fungování takzvaného dublinského systému, podle jehož pravidel nyní o udělení azylu rozhoduje vždy jen ta země, kde o něj uprchlík požádá. 

Zlepšit by se podle strategie měl také systém umožňující legální migraci do EU, například modernizací systémů modrých karet a podobně.