Všechno, co mi na Krnáčové vadí, jsem otevřeně řekla

Politickou scénu rozvířila tento týden pražská organizace ANO, která v pondělí nevyjádřila důvěru vlastní primátorce Adrianě Krnáčové. O den později pak následovalo bouřlivé noční jednání předsednictva ANO za účasti pražských zastupitelů a přímé účasti Andreje Babiše i jeho pravé ruky (a současně šéfky pražského ANO) Radmily Kleslové, po němž se ukázalo, že si Adriana Krnáčová svůj post prozatím udrží. A to i přesto, že podle informací Týdeníku Echo vyzývala část zúčastněných Krnáčovou k rezignaci. Jaký má Radmila Kleslová vztah ke svému šéfovi Andreji Babišovi a jak uplatňuje svůj vliv v zákulisí ANO? I o tom je rozhovor Týdeníku Echo s první místopředsedkyní hnutí ANO Radmilou Kleslovou.

Jste zodpovědná nejen za ANO na Praze 10, ale také za působení hnutí v celé Praze. Jak jste s výkonem ANO v Praze spokojená?

S fungováním pražské krajské organizace jsem spokojená. Když jsem tam přišla, byla úplně v rozkladu, ale teď si myslím, že to funguje dobře. Dala jsem to dohromady, a to jsem si tam žádné vlastní lidi nepřivedla. Není tam žádný předseda místní organizace, kterého já bych si dosazovala.

Krajská organizace ANO vyjádřila pražské primátorce Adrianě Krnáčové nedůvěru a poté následovalo dlouhé noční jednání vedení strany. Co se bude dít dál?

Bylo dobře, že Andrej Babiš toto společné jednání všech zainteresovaných stran svolal a všichni si při dlouhém jednání vyříkali své pocity a názory. Pokusíme zlepšit komunikaci a soustředíme se hlavně na důležité věci, kterou jsou před námi jako třeba rozpočet.

Co vám vadilo na práci pražské primátorky?

Všechno, co mi vadí, jsem otevřeně řekla, stejně jako i ostatní zastupitelé. V žádném případě to není určené pro média a v tuto chvíli je to pro mě uzavřená záležitost.

A se svojí prací na Praze 10 jste spokojená jak? Praha 10 je často skloňována v souvislosti s kmotry a Tomášem Hrdličkou…

Uvědomuji si, že jsem starostkou na radnici, která se musí s tímto stigmatem vyrovnávat, a proto se snažím pracovat pro občany: otvíráme nový dům pro seniory, stavíme malometrážní byty pro mladé lidi, připravujeme 12 bytů pro paraplegiky nebo dům pro výuku znakového jazyka.

Jako kontroverzní jste často vnímaná pro svoji předlistopadovou minulost, kdy jste pracovala na ministerstvu vnitra a pro rozvědku.

Pocházím z malého města a po právech v Brně jsem nastoupila do podniku zahraničního obchodu Centrotex, protože jsem chtěla jet do zahraničí. No a když jsem byla na škole, tak jsem pomáhala na brněnských veletrzích. Hlavně mě zajímalo oblečení a látky, proto jsem se přihlásila do Centrotexu, kde jsem nastoupila jako obchodní referent a tam jsem balila vzorky. Ale brzy jsem pochopila, že nikam nevyjedu, neměla jsem ani vlivné rodiče, ani známé. Ale protože jsem byla právník, tak jsem si dala do pracovní smlouvy zkušební dobu, což tehdy nebylo běžné, a ve zkušební době jsem taky chtěla odejít. No z toho byl poprask, to se tenkrát nedělalo. Hned si mě zavolali z kádrového oddělení. Tenkrát podobné případy musela projednávat nějaká fluktuační komise – a z toho oni by měli nějaký problém. Vůbec to nechápali, navíc jsem byla taková přidrzlejší, tak mi nakonec práci toho obchodního referenta dali. A dali mi na starosti Mongolsko, což nikdo moc dělat nechtěl. Pochopila jsem, že tudy cesta nevede, a proto jsem se ucházela o místo na ministerstvu zahraničí. Absolvovala jsem nějaké testy a řekli mi, že mě budou nejdříve prověřovat zpravodajské služby. Řekli mi, že pokud chci pracovat venku, tak mě musejí nejdříve prověřit, a nastoupila jsem na ministerstvo vnitra do pozice kandidáta. Nejdřív si mě chtěli prověřit a potom rozhodnout, co se mnou.

Celý rozhovor najdete v aktuálním vydání Týdeníku Echo.