Když fanynky kolabují kousek od zpěváka Bastille

Rozpálený třetí den festivalu Colours of Ostrava byl skvělou kombinací kvalitní české i světové muziky. Na pódiích se vystřídali populární interpreti typu americké kapely Bastille, na své si však přišli i milovníci více alternativních žánrů, které představují Chet Faker nebo Skip&Die.

Jestli měla sobota v Dolních Vítkovicích nějakou chybu, pak jí byla kumulace velkých jmen do relativně krátkého času. Během necelých dvou hodin odehrála jihoafricko-holandská kapela Skip&Die specifická svými elektro-africkými cumbia rytmy, ve kterých se odráží žhnoucí letní slunce, chuť míchaných koktejlů i špína jihoafrických měst. O pár desítek metrů dál pak na hlavní scéně lámali srdce mladých dívek členové anglické kapely Bastille, jejíž singly Pompeii a Things We Lost in the Fire se dlouho držely na nejvyšších stupních českých hitparád. V jednu chvíli dokonce zpěvák Dan Smith překročil bariéru mezi posluchači a kapelou, a rozhodl se zpívat v davu. Výsledkem byl psychický kolaps mnoha přítomných fanynek.

Zpěvák Dan Smith překročil bariéru mezi posluchači a kapelou, a rozhodl se zpívat v davu. Výsledkem byl psychický kolaps mnoha přítomných fanynek.

Během koncertu Bastille své houpavé, hip-hopové melodie dohrávalo pražské uskupení Prago Union, jehož rapper Kato alias Adam Svatoš nezklamal a znovu svým břitkým a vtipným jazykem dostal do varu celou Radegast Czech Stage. Zklamání nepřinesl ani koncert rockové legendy Roberta Planta, bývalého člena Led Zeppelin, na jehož koncert se s obdivem přišli podívat mladí i starší. Na Colours představil, společně se svými talentovanými spoluhráči, písně z nejnovějšího projektu Robert Plant and the Sensational Spaceshifters.

Bezbariérové Colours

Právě při Plantově koncertě jsem byla svědkem vůbec jedné z nejpůvabnějších událostí, které jsem kdy na Colours zažila. Muž upoutaný na vozíčku společně se svým asistentem tancoval, radoval se, popíjel whiskey a na první pohled si užíval koncert mnohem více než většina návštěvníků. A právě v tom je velká síla Colours. V rozmanitosti a hlavně bezbariérovosti. Snad tomu tak bude i v letech příštích.

Kromě výše zmíněných by byl hřích nezmínit jedinečný koncert australského podivína Cheta Fakera, který se celé vystoupení vezl na vlně folku a downtempa. Škoda jen, že si organizátoři neuvědomili jak velký zájem o Fakera bude. Umístili jej na relativně malou scénu a tak museli mnozí jeho vystoupení sledovat pouze z obrazovky, která navíc nebyla příliš kvalitně ozvučená. I tak se ale jednalo o velký zážitek.

Slovensko! Ne Mexiko

Výrazně se do paměti návštěvníků Drive Stage zapsala i kapela David Wax Museum, která svým živelným až skoro mexickým folkem roztančila téměř plný stan. Když pak americká zpěvačka Suz Slezak posluchačům oznámila, že její prarodiče pochází z Polska a Slovenska, rozpoutala se mezi lidmi vlna nadšení. Možná temperament jejich hudby nakonec nepochází z Mexika, ale divokého slovenského jihu.