Běženci se Česku zatím vyhýbají

Česká republika zatím nemá informace o tom, že by se blížila vlna migrantů ze Srbska či Makedonie. Pokud by tato situace nastala, vzniknou v Jihomoravském kraji mimořádné ubytovací kapacity pro 300 lidí. Po páteční poradě bezpečnostních složek to novinářům řekl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Dosavadní zvýšené kontroly ohledně běženců jsou podle něj prozatím dostatečné. Česko také vyšle pozorovatele do Srbska a Makedonie, aby mělo z „první ruky“ informace o migračních tocích. 

Chovanec doplnil, že ubytování na jihu Moravy by bylo k dispozici například v tělocvičnách a dalších veřejných budovách. Sloužilo by pro krátkodobý pobyt. Pokud by nestačily mimořádné kapacity, tak by vznikla další místa například ve stanech. „Nelze tam migranty držet dlouho, bylo by to přechodné opatření,“ vysvětlil Chovanec. Vnitro je také podle něj domluveno s jihomoravským hejtmanstvím, které by se případně postaralo o krátkodobé zajištění stravy pro běžence. 

Podle hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška (ČSSD) stát v tomto týdnu prověřil na jižní Moravě deset lokalit, které by mohly být využity k ubytování migrantů.

Kontroly zaměřené na migraci zvýšila policie od poloviny června. Od té doby počet zadržených běženců přesáhl 1870. O minulém víkendu například policisté zajistili 235 utečenců. Podle Chovance jsou zatím kontroly dostatečné a není potřeba je posilovat. „Jsme připraveni migrační tok zvládnout,“ uvedl ministr. 

Větší kontroly s pomocí armády či vězeňské služby by podle ministra nastaly v případě, kdyby během dvou nebo tří dnů byla zachycena vlna 1000 migrantů a dalo by se předpokládat, že se tyto situace budou opakovat. „Zatím k tomu nejsou žádné informace,“ zdůraznil několikrát na tiskové konferenci Chovanec. Schválit by to podle něj předtím ještě musela vláda. 

Pozorovatelé v Maďarsku

Česko má zatím pozorovatele v Maďarsku. Podle Chovance se však musí posunout dál na jih kvůli informacím přímo z místa. „Chceme mít na místě své lidi, aby nebyli odkázání jen na informace od policejních sborů,“ doplnil Chovanec. 

Nápor migrantů v Evropě sílí kvůli několikadennímu zablokování hranic mezi Makedonií a Řeckem. Po jejich uvolnění se takzvanou balkánskou cestou začal přesouvat mnohem větší počet lidí. 

Podle evropského azylového systému se musí o běžence postarat ten členský stát, kde uprchlíci poprvé vstoupí na území EU. Největší zátěž současné imigrační vlny proto připadá na Itálii a Řecko. Problémy mají ale i další státy: rakouská policie ve čtvrtek nedaleko hranic s Maďarskem našla v odstaveném chladírenském voze 71 mrtvých běženců. 

Čtěte také: V kamionu leželo 71 mrtvých. Policie chytila převáděče z Bulharska a Afgánisthánu

Evropská komise letos přišla s návrhem řešení ve formě závazných kvót uprchlíků, summit EU to však neschválil. Česko je jedním ze států, které se zavedením kvót nesouhlasí. Vláda nicméně schválila, že do konce roku 2017 přijme celkem 1500 migrantů. 

Kvůli uprchlíkům se dostali do sporu ministr financí Andrej Babiš (ANO) a šéf lidovců Pavel Bělobrádek. Babiš prohlásil, že je nutné bránit území většiny evropských států před přílivem uprchlíků uzavřením vnější hranice schengenského prostoru. Zapojit by se podle něj mělo NATO. Bělobrádek takový názor označil za populistický. 

Čtěte také: V koalici bylo dusno. Zklamání z Babiše je čím dál větší

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) považuje za cestu k řešení krize především ukončení konfliktů na Blízkém východě. Hovořil také o definování seznamu bezpečných zemí, odkud nebudou mít lidé nárok na azyl, nebo o pomoci státům, které hlídají hranice schengenského prostoru.