Poláci v ulicích. Demonstruje se pro i proti vládě
PROTESTY V POLSKU
AKTUALIZOVÁNO
Už tři dny trvají v polské metropoli Varšavě poklidné demonstrace za svobodu tisku a proti údajně nedemokratickým krokům vlády. Manifestace jsou podle pozorovatelů patrně nejvyhrocenějším střetem mezi opozicí a vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS) od říjny 2015, kdy se tato konzervativní strana ujala vlády. Zhruba 20 opozičních poslanců od pátku blokuje hlavní jednací sál Sejmu (dolní komory parlamentu). V noci z pátku na sobotu protesty vyústily v krátkou blokádu parlamentu. Premiérka Beata Szydlová v sobotu označila počínání pozice za skandální a škodlivé pro Polsko; ministr vnitra Mariusz Blaszczak obvinil opoziční strany z pokusu o nelegální převzetí moci.
V neděli se do řešení krize zapojil prezident Andrzej Duda, který chce přispět k uklidnění situace. Postupně se setkává se šéfy opozičních stran a zřejmě v pondělí se sejde i s předsedou PiS Jaroslawem Kaczyńským. Podle deníku Gazeta Wyborcza se v neděli odpoledne konala před prezidentským palácem též „protidemonstrace“ na podporu kabinetu.
Asi 20 poslanců opozičních stran Občanská platforma (PO) a Moderní od pátku nocuje v budově Sejmu. Na protest proti pátečnímu hlasování o rozpočtu, které podle nich bylo protizákonné, blokují jednací sál. O průběhu své akce informují na sociálních sítích. Psali například o tom, že ve večerních hodinách byla v sále vypnutá světla i topení. „Tma, zima, ale jsme s vámi. Nevzdáme se, Sejm nedáme,“ uvedla poslankyně PO Kinga Gajewská. Poslanci chtějí vytrvat až do úterý, v tento den opozice požaduje nové hlasování o rozpočtu.
Protest před Sejm byl v pátek na výzvu opozice původně svolán kvůli návrhu PiS omezit novinářům vstup do parlamentní budovy. Zablokovat východy z budovy parlamentu se protestující rozhodli poté, co vládní poslanci podle nich v rozporu se zákonem schválili státní rozpočet na příští rok. V budově v tu dobu byla kromě asi 200 poslanců i Szydlová s Kaczyńským, jimž musela cestu ven proklestit policie.
Další protivládní demonstrace se během víkendu konaly před prezidentským palácem a před budovu ústavního soudu. Nedělní demonstrace u této instituce, kterou svolal Výbor pro obranu demokracie (KOD), měla být podle polských médií symbolickým rozloučením s předsedou soudu Andrzejem Rzeplińským, který se jako šéf nejvyššího justičního orgánu v zemi ocitl v otevřeném konfliktu s vládou. Jeho mandát vyprší v pondělí. Před ústavní soud přišla řada politických představitelů a dalších veřejně známých osobností. Ke shromážděným promluvil například bývalý prezident Bronislaw Komorowski.
Ve Varšavě demonstrovali i příznivci vlády
Příznivci politiky současné vlády uspořádali zároveň v neděli protidemonstraci na podporu kabinetu. Před prezidentským palácem mávali národními vlajkami a skandovali hesla jako „celé Polsko stojí za vládou“ nebo „Jaroslaw, Jaroslaw“, což je křestní jméno předsedy vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Kaczyńského.
K demonstrantům promluvil mimo jiné vicepremiér Piotr Gliński. „Demokracie (v zemi) se vyvíjí zcela normálně,“ řekl Gliński podle listu Gazeta Wyborcza. Kritizoval opozici, že zasívá spory, jitří emoce a brání Polákům, aby se v klidu připravovali na vánoční svátky. Dav odpovídal provoláváním hesel jako „svobodné Polsko“ a „Bůh, čest a vlast“.
V noci na neděli se uskutečnilo setkání předsedy Senátu Stanislawa Karczewského s novináři, k němuž v sobotu vyzval šéf PiS Kaczyński. Schůzka ale žádný výsledek nepřinesla. Zástupci některých médií totiž ani nepřišli. Nelíbilo se jim, že jednání bylo svolané narychlo a že se o něm dozvěděli pouze prostřednictvím Twitteru. Předseda Senátu by se s novináři proto měl sejít znovu v pondělí.
PiS loni po svém výrazném vítězství v parlamentních volbách učinila několik kontroverzních kroků k upevnění moci. Patřily k nim mimo jiné personální změny v ústavním soudu i rychle předložená novela zákona o něm, která posiluje vliv PiS v nejvyšší justiční instanci země. Kroky polské vlády kritizuje i Evropská komise, která Varšavě koncem července zaslala řadu „doporučení týkajících se právního státu“.
