Zabíjíme talent dětí a 15 let degenerujeme jejich matematické schopnosti
TÝDENÍK ECHO
ROZHOVOR
1
Jsme jednou ze zemí, kde nejrychleji z vyspělého světa upadá úroveň vzdělání i chuť dětí se učit a poznávat. Sociolog Petr Matějů se u nás asi nejdůkladněji v různých výzkumech zabýval poměry ve školách. Vysvětluje, proč a jak se ve školách marní talent dětí, zhoršují se jejich výsledky, touha po poznání, a dlouhodobě se tím připravujeme o prosperitu a vyšší životní úroveň.
Kolik typů škol mají úspěšné země s nejlepšími výsledky ve vzdělání?
Maximálně dva tři. Ty nejlepší i jen jeden. To jsou třeba Spojené státy. Tam jdete na high school. Ta může být lepší, nebo horší, ale je to stejný typ všeobecné školy stylu našeho gymnázia. Tam jsou všichni do sedmnácti či osmnácti let. V rámci jedné high school se samozřejmě mohou objevit specializace. Ale ve chvíli, kdy děti procházejí jedním mainstreamovým vzdělávacím systémem, jsou ti horší pořád vystavováni konkurenci s těmi lepšími. To zvyšuje motivaci a soutěž. My selekcí děti v jedenácti letech odsoudíme k tomu, že zůstanou na úrovni v době, kdy jsme je „vyselektovali“.
Na to tlačí průmyslový charakter naší ekonomiky. Stesky, že nejsou svářeči.
Ano. Nejhorší je současná krátkozraká kampaň podnikatelů na podporu učňovského školství. Mimo jiné i proto vycházíme v mezinárodních žebříčcích vzdělanosti tak špatně a stále upadáme. Strašně brzo zabíjíme potenciální talenty, zejména mezi chlapci. Zároveň se nám ale nedaří z těch nadějných talentů, kteří jdou do „elitních“ škol, udělat skutečnou elitu. Naši nejlepší studenti v mezinárodním srovnání za světem stále více zaostávají.
Proč?
Mezinárodně především u těch nejlepších ztrácíme hlavně v matematických dovednostech. Ta předčasná selekce na elitu a zbytek by nám čistě teoreticky měla pomáhat mít čím dál silnější elitu. Bohužel výsledkem je pravý opak. Přitom existují studie, které ukazují, proč tomu tak je: v selekci do elitních škol se kromě schopností silně prosazuje sociální původ, který automaticky neznamená vysokou inteligenci či studijní předpoklady.
Proč ztrácíme zrovna v matematice?
OECD, která v testech PISA v pravidelných intervalech zkoumá, jak se vyvíjejí znalosti v různých dovednostech, sleduje i průměrné meziroční změny. U nás je pokles třetí největší ze všech vyspělých zemí.
Kdy to začalo?
Testy PISA se dělají od roku 1999. K největšímu poklesu u nás došlo po roce 2003, od té doby jsme se na úroveň roku 2003 už nedostali. Máme za sebou víc než patnáct let určité degenerace matematických schopností. Přitom matematika je dnes důležitější princip poznávání než jazyk. Nechci v žádném případě snižovat význam češtiny. Ale matematika je svým způsobem důležitější typ jazyka nutného k poznávání zákonitostí světa.
