ÚSTR je vyhodil. Totalitu ale budou zkoumat dál

Pomáhali s jeho zakládáním, léta fungovali ve vedoucích pozicích, teď se jich vedení Ústavu pro studium totalitních režimů zbavuje. Peter Rendek už musel ústav opustit, za pár měsíců čeká podobný osud i Radka Schovánka a Martina Slávika. Bádat ale nepřestanou. Společně s dalšími kolegy totiž založili Centrum pro dokumentaci totalitních režimů. Spolek plánuje připravit třeba projekt StB online, přišel už také s návrhem, aby se hromadné pohřebiště v pražských Ďáblicích stalo národní kulturní památkou.

Destruktivní chování vedení Ústavu pro studium totalitních režimů bylo jedním z důvodů, proč vzniklo Centrum pro dokumentaci totalitních režimů, říká dnes Radek Schovánek. V ústavu byl v posledních letech zodpovědný za digitalizaci, teď je na seznamu těch, s nimiž se ÚSTR na jaře příštího roku rozloučí. Až od vedení dostane výpověď, hodlá se s ústavem soudit. Bez ohledu na to se ale chce věnovat i práci v novém centru.

„V centru budou bývalí i současní zaměstnanci ÚSTR. Spolek už je založený, začátkem roku rozjedeme webové stránky a začneme pracovat na projektech. Tím prvním bude 'StB online'. V něm chceme udělat strukturu Státní bezpečnosti v letech 69 až 89 na internetu. K jakémukoliv datu si bude možné najít konkrétní odbor a to, čím se zabýval,“ přibližuje Schovánek.

Schovánek: „Chceme také zřídit poradnu pro badatele, ta by měla být důležitou součástí centra. Kdyby měli pocit, že jim Archiv bezpečnostních složek něco zatajuje, mohou se ozvat a my jim pomůžeme.“

Centrum také plánuje koordinovat snahy, aby se hromadné pohřebiště v pražských Ďáblicích stalo národní kulturní památkou. Podle odhadů se zde nachází minimálně 2 800 ostatků, z toho zhruba 200 politických vězňů a dalších příslušníků druhého a třetího odboje. Centrum společně s dalšími organizacemi se kvůli tomu už obrátilo na premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD). Organizace žádají exhumaci a identifikaci ostatků a jejich důstojné pohřbení. Změnit na národní kulturní památky by se v budoucnu mohla i další podobná místa, například v Motole, Jáchymově, Brně nebo Příbrami.

Zajímavé je především personální složení Centra pro dokumentaci totalitních režimů. Tvoří ho lidé, kteří plnili či plní významné role v ÚSTR. Výkonným ředitelem centra je Peter Rendek, který před svým zářijovým odvoláním a odchodem z ÚSTR v podstatě vytvořil celý lustrační systém. Zastupovat ho budou historici Petr Blažek a Jan Kalous, kteří v ústavu zatím pokračují, dalšími členy spolku jsou Pavel Zeman (zůstává), Martin Slávik, který se staral o efektivní vyhledávání a právě Radek Schovánek (oba mají odejít). Ke spolupráci se ale hlásí další, třeba bývalý disident a badatel ÚSTR František Stárek.

Poradna odhalí případné zatajování

„Já v ÚSTR zůstávám, i když jsem k poslednímu dění samozřejmě velmi kritický. Nechtěl bych ale stavět nové centrum proti ÚSTR. Půjde spíše o naši volnočasovou aktivitu,“ říká Blažek, který je lídrem jedné z odborových organizací ÚSTR. Podle Blažka je tristní, jak se chce vedení ústavu vypořádat s lidmi, kteří stáli u jeho vzniku, stejně jako to, že plánuje rezignovat na některé své činnosti, které vyplývají ze zákona. Přesto doufá, že nebude důvod, aby se centrum a ústav dostávaly do střetu.

Ten ale dost možná přijde kvůli další činnosti, kterou chce centrum provozovat. „Chceme také zřídit poradnu pro badatele, ta by měla být důležitou součástí centra. Kdyby měli pocit, že jim Archiv bezpečnostních složek něco zatajuje, mohou se ozvat a my jim pomůžeme. Já s těmi materiály pracuji 20 let. Vím, kde co je a kde to hledat. To je zkušenost, kterou běžní badatelé nemají,“ prozrazuje Schovánek, že ÚSTR a jemu podřízený Archiv bezpečnostních složek budou pod zvýšenou kontrolou.

Čtěte také: Ústav propouští i svědka proti Babišovi

Centrum nebude mít žádné zaměstnance, svou činnost chce financovat z grantů a darů jednotlivců. První grant už má zajištěný přes Platformu evropské paměti a svědomí. Peníze půjdou na projekt StB online.