ČEZ uspěl u Ústavního soudu. Své smlouvy může tajit
Rozhodnutí ÚS
AKTUALIZOVÁNO
1
Na energetický gigant ČEZ nedopadá povinnost reagovat na žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Firma uspěla u Ústavního soudu se stížností na rozhodnutí soudů, podle kterých na ni povinnost dopadala.
Ústavní soud rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze zrušil. Podle ÚS jimi bylo porušeno základní právo na soudní ochranu, vlastnit majetek a právo podnikat. Městský soud se bude muset případem zabývat znovu a bude muset brát zřetel na dnešní rozhodnutí ÚS.
ČEZ dlouho vede spor s občanským sdružením V havarijní zóně jaderné elektrárny Temelín. Aktivisté v roce 2006 požádali o kompletní pasporty konkrétního typu paliva od společnosti Westinghouse a analýzy jeho vhodnosti. ČEZ jim ale nevyhověl s ohledem na obchodní tajemství. Případ nejprve projednal Městský soud v Praze a potom Nejvyšší správní soud. Ten uvedl, že se ČEZ nesmí podávání informací vyhýbat a jejich neposkytnutí musí řádně zdůvodnit. ČEZ oponoval tím, že ho informační povinnost znevýhodňuje proti konkurenci na trhu s energiemi.
Ústavní soud rozhodnutí městského soudu i NSS zrušil. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský uvedl, že ČEZ není ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím veřejnou veřejnou institucí, která musí informace poskytovat. „ČEZ je obchodní společností, která se řídí výlučně zákonem o obchodních korporacích. Nehospodaří s žádnými veřejnými prostředky. Nevykonává žádná veřejnoprávní oprávnění. Není státním orgánem ani jiným orgánem veřejné moci a nemá možnost rozhodovat o právech a povinnostech jako ostatní orgány,“ uvedl Rychetský.
Podle něj by přiznání postavení veřejné instituce některé z osob soukromého práva bylo v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Ústavní soud uvedl, že veřejný účel společnosti je oslabený i tím, že je pouze jedním ze soutěžitelů na trhu výrobců a distributorů elektřiny, a nejde tedy o monopol. Podle Rychetského by tak poskytnutím informací nad rámec ostatních společností firma mohla ohrozit smysl své existence.
Ústavní soud doplnil, že jeho závěr nebrání tomu, aby byla obchodním společnostem stanovena povinnost poskytovat informace, ale bude-li na tom veřejný zájem.
Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž ČTK sdělil, že nález Ústavního soudu potvrzuje stanovisko, které ČEZ dlouhodobě zastává. Povinnost poskytovat informace, která je běžně ukládána jen orgánům veřejné správy, by mohla společnost poškodit a představovala by zásah do jejích ústavně zaručených práv,“ uvedl Kříž.
Rozhodnutí soudu má širší dosah. „Nález ve svých obecných principech, ve kterých vymezuje rozdíl mezi veřejnou a soukromou institucí, má obecně závaznou platnost a bude muset být aplikován v konkrétních případech i na jiné analogické situace a analogické subjekty. Není možné, aby Ústavní soud vydal seznam obchodních společností, které mají povahu veřejné instituce, a nemají. Nález však jasně stanovil rozlišující kritéria a podle nich se budou muset soudy řídit,“ doplnil Rychetský.
NSS v minulosti svými rozsudky zařadil k povinným subjektům podle informačního zákona také další státem zřízené nebo polostátní firmy, jež pracují ve veřejném zájmu a stát jejich činnost nějakým způsobem kontroluje. Jde například o České dráhy, ale také firmy zřizované samosprávami.
ČEZ je akciovou společností, která podniká v oblasti výroby a rozvodu elektřiny a tepla. Největším akcionářem je Česká republika, která vlastní zhruba 70 procent.
