V Řecku uvízlo až 20 000 migrantů, krizi řeší EU i NATO

Kvůli zpřísnění hraničních kontrol v zemích na takzvané balkánské trase uvízlo v Řecku už kolem 20.000 běženců. Místní úřady je přitom nedokážou udržet pod kontrolou, a migranti se tak opakovaně pokoušejí o překročení hranice s Makedonií. Řešením migrační krize se dnes v Bruselu zabývali ministři vnitra zemí EU i Severoatlantická aliance. V Německu, které přijalo nejvíce migrantů ze všech evropských zemí, dnes Spolkový sněm schválil zpřísnění azylových zákonů. Německá vláda podle tisku očekává, že do roku 2020 přijde do země celkem 3,6 milionu migrantů. Jejich počet chce Berlín omezit pomocí dohody s Tureckem, jejíž první výsledky chce vidět do březnového summitu EU.

Zpřísňování hraničních kontrol na takzvané balkánské stezce, se kterým začalo Rakousko a ke kterému se postupně přidaly i země západního Balkánu, způsobilo, že v Řecku uvízlo kolem 20.000 běženců. Polovina z nich se ve snaze dostat se do střední Evropy pohybuje po severojižní dálnici. Řecko není schopné je udržet pod kontrolou. Uprchlíci, které úřady už jednou rozvezly do nouzových center, se opět pokoušejí o překročení makedonské hranice.

Do aténského přístavu Pireus dnes dorazilo přes 1350 nových migrantů z ostrovů v Egejském moři. Podle Lékařů bez hranic může systém pomoci v Řecku do týdne zkolabovat.

Řecký premiér Alexis Tsipras nová opatření států na balkánské stezce odsoudil s tím, že země tak obešly rozhodnutí summitu EU z minulého týdne, podle něhož se mělo čekat na vývoj omezení přílivu uprchlíků na řecko-turecké námořní hranici. Kritice Tsipras podrobil i středeční schůzku zástupců devíti zemí jihovýchodní Evropy a Rakouska ve Vídni, na kterou Řekové pozváni nebyli. Kvůli postupu Rakouska v migrační krizi Atény dnes odvolaly svou velvyslankyni ve Vídni ke konzultacím.

Vyhrocená atmosféra dnes ovlivnila také jednání ministrů vnitra zemí EU v Bruselu. Ostrá výměna názorů se prý odehrála především s řeckým ministrem pro migraci Janisem Muzalasem, jemuž unijní partneři vytýkají nedostatečný pokrok při kontrole přílivu migrantů. Země Visegrádské skupiny (V4; Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) už několik týdnů hovoří o potřebě „plánu B“, jenž má zahrnovat posílení ochrany makedonské hranice na sever od Řecka.

Pro EU je nyní při řešení migrační krize klíčovou zemí Turecko, s nímž se osmadvacítka loni na podzim dohodla na společném akčním plánu. Jeho výsledky v podobě lepší ochrany řecko-turecké hranice a výrazného poklesu počtu uprchlíků chce Německo podle dnešního vyjádření svého ministra vnitra Thomase de Maizièrea vidět nejpozději do mimořádného summitu EU a Turecka, který bude 7. března. Pokud se výsledky nedostaví, mělo by podle něj nastoupit „koordinované opatření“, které však zatím neupřesnil.

Podle eurokomisaře pro vnitro Dmitrise Avramopulose je třeba vidět jasné a hmatatelné výsledky při snižování počtů uprchlíků mířících do Evropy do deseti dní, jinak se podle něj může systém, kterým unie na krizi dosud reagovala, zcela rozpadnout.

Řešením migrační krize se dnes v Bruselu zabývala také Severoatlantická aliance. Její členské země se dohodly na podmínkách, za jakých bude dále probíhat námořní mise NATO proti pašování migrantů v Egejském moři. Šlo především o překonání sporných otázek kolem využívání výsostných vod a vzdušných prostorů Řecka a Turecka a vracení běženců.

Maďarský premiér Viktor Orbán dnes peníze a ústupky, které EU slíbila Turecku výměnou za to, že zabrání běžencům v cestě do Evropy, označil za pouhý klam a vyzval k důslednější ochraně vnějších hranic.

Nejčastěji míří běženci z Turecka přes Řecko a západní Balkán do Německa, které loni přijalo přes milion lidí. Do roku 2020 podle odhadů přijde do země 3,6 milionu migrantů. Šéf Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky Frank-Jürgen Weise ale vyčíslení, se kterým přišel list Süddeutsche Zeitung, zpochybnil.

Německý Spolkový sněm dnes schválil zpřísnění azylových zákonů. Nová pravidla umožní jednodušší vypovídání běženců, zrychlí azylové řízení u občanů takzvaných bezpečných států a omezí možnost spojování rodin.

V Německu s příchodem migrantů přibývá útoků proti cizincům a muslimům. Na místě budoucí mešity v Lipsku bylo dnes nalezeno zabité prase s rudým nápisem Máma Merkelová. Islám považuje prasata za nečistá zvířata a jejich konzumaci zapovídá. Proti výstavbě mešity dlouhodobě protestuje lipská odnož hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida).