Poslední stadium kapitalismu – facebooková cenzura

Vypadalo to na ono dlouho očekávané násilí zprava. Berlínská centrála Nadace Amadeu Antonio (či zkráceně Nadace AA), která je propojená se spolkovou vládou a zabývá se bojem „proti pravicovému extremismu, rasismu a antisemitismu“, měla neohlášenou a nepříjemnou návštěvu: skupina mladých mužů vnikla do kanceláře, chovala se agresivně a vyhrožovala přítomným zaměstnancům a aktivistům.

Tak zněly původní zprávy o incidentu v tak seriózních novinách, jako jsou kdysi konzervativní Frankfurter Allgemeine Zeitung. Než se zjistilo, že to celé bylo trochu jinak: ta skupinka mladých mužů nebyli žádní neonacisté, ale tři aktivisté takzvaného Identitárního hnutí, což je hnutí, řekněme, pravicových hipsterů, které happeningy protestuje proti masové migraci muslimů do Evropy. Vidí v tom přílivu ohrožení evropské kultury, osvícenství a svobody.

Ne že by člověk s identitaristy musel sympatizovat (je to ona protistrana, která v Houellebecqově románu Podvolení z Francie roku 2022 bojuje za laický stát proti islamistům), ale pro spravedlnost je třeba zaznamenat, že návštěva v sídle Nadace AA byla oblečená do uniforem důstojníků východoněmecké tajné policie Stasi. Volba šatníku Stasi má do veřejného povědomí vpravit dvě věci: že řečená nadace provádí ideový dozor a udavačství na sociálních sítích, což se svým charakterem blíží poměrům reálného socialismu, a že navíc v čele nadace stojí jistá Anetta Kahaneová, která se sice v půlce 80. let vystěhovala do západního Německa, předtím ale osm roků působila jako agentka Stasi.

Těžištěm činnosti Nadace AA dnes není mapovat kruhy konkrétních skinheadů a rasistických násilníků, idiotů, kteří honí cizince, ale monitoring Facebooku a hlášení výskytu xenofobních neboli – jak je v německém politickém žargonu zvykem říkat – „pravičáckých“ výlevů. Kromě toho nadace vydává manuály pro občanskou společnost o tom, jak tyto „pravičácké“ výlevy objevit a správně zařadit: k poznávacím znakům kromě těch, které váženého čtenáře napadnou asi hned, patří, když místo „uprchlická krize“ radši říkáte „migrační krize“; podezřelý je i člověk, který třeba v jiných svých postech kritizoval evropskou integraci, měl výhrady k eurozóně, genderové ideologii a podobně.

Když od takto proškolených dozorců na internetu přijde hlášení, má německá pobočka Facebooku 24 hodin na to, aby s hlášením nějak naložila a rozhodla, jestli dotyčný příspěvek smaže, nebo nechá viset. Facebook žádné statistiky k dispozici nedává, a tak se můžeme jen dohadovat, jaké procento podnětů vyřídí jako odůvodněné. Ale organizace typu Nadace AA se starají o to, aby podnětů chodilo hodně. A nadaci finančně podporuje ministerstvo pro rodinu. Zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg se pod tlakem německé vlády ocitl nejpozději loni v létě. Na jedné konferenci zachytily zapnuté mikrofony střípek Zuckerbergovy konverzace s kancléřkou, kdy Angela Merkelová svou pidgin angličtinou klade netrpělivý dotaz: „Are you working on this?“ A Američan rozpačitě odpovídá: „Yeah.“

Na celoevropské úrovni hraje podobnou roli jako Merkelová eurokomisařka Věra Jourová (viz rozhovor v tomto čísle Týdeníku Echo). Češka 31. května podepsala s Facebookem, Twitterem, YouTubem a Microsoftem dohodu o mazání všech postů s přísadou hatespeech do 24 hodin. Kromě toho firmy slíbily, že budou vysoko umisťovat zprávy a stanoviska organizací proti xenofobii, tedy že povedou podnikovou antipropagandu jako protilátku k propagandě rasistů a údajných rasistů.

Celý text najdete v Týdeníku Echo zde.