Mýty a realita. Co všechno si Trump v projevu vymyslel
Je to trochu jinak
Inaugurační projev amerického prezidenta většinou není podrobován kontrole, avšak fakta, která v něm v pátek uvedl prezident Donald Trump, se velmi často rozcházela se skutečností. Uvedl to list The Washington Post, který výroky srovnal se skutečným stavem věcí.
„Washington vzkvétal, ale lidé jeho bohatství nesdíleli. Příliš dlouho politici prosperovali, zatímco pracovních míst ubývalo a továrny se zavíraly,“ řekl Trump, který zde ztotožnil politiky s Washingtonem. Washingtonská předměstí přitom patří k nejbohatším oblastem v USA. Mnoho tamních lidí pracuje pro federální vládu. Z 25 největších městských oblastí má Washington nejvyšší průměrný příjem – 93 294 dolarů proti státnímu průměru 55.775 dolarů. Neexistuje důkaz, že oblast Washingtonu bohatne na úkor zbytku země, napsal americký list.
„Přišly vás desítky milionů, jak svět ještě nikdy neviděl, abyste se stali součástí historického hnutí,“ řekl Trump k volbám. Bez ohledu na to, jak k tomu došel, tak historické volby to nebyly, neboť Trumpa volila z hlediska lidového hlasování menšina. Jeho soupeřka Hillary Clintonová získala o 2,9 milionu hlasů víc. Ačkoli zvítězil co do počtu volitelů, ve třech stěžejních státech to bylo velmi těsné – v Michiganu o asi 10 000 hlasů, ve Wisconsinu o zhruba 22 000 hlasů a v Pensylvánii o 46 000 hlasů. Kdyby tedy v těchto státech volilo několik desítek tisíc jinak, měla by podle listu The Washington Post Clintonová o 46 volitelů více a vyhrála by v poměru 278:260.
„Matky a děti jsou uvězněné v chudobě v centrech našich měst. Zločin, gangy a zbraně mají na svědomí množství životů. Toto americké krveprolití končí právě tady a právě teď,“ prohlásil Trump. Ani američtí novináři nevědí, jak k tomuto údaji Trump došel, protože podle statistik žilo v roce 2015 v centrech měst pod hranicí bídy 13 procent lidí, což odpovídá celostátnímu průměru. Za vlády jeho předchůdce Baracka Obamy se navíc ukazatel bídy držel na nízké úrovni. Množství násilných a majetkových kriminálních činů po dvě desetiletí klesal a je nyní daleko pod úrovní situace před 20 lety.
„Po mnoho desetiletí jsme obohacovali zahraniční průmysl na úkor amerického; subvencovali jsme armády jiných zemí a dovolili vyčerpávání naší armády,“ řekl Trump. Podle amerického listu zde míchá dohromady několik věcí – v první části jde o obchodní dohody, přičemž díky nim americký průmysl bohatne prodejem do ciziny. V druhé části pak má asi na mysli americké základny v zámoří. Senátní zpráva z roku 2013 tvrdí, že USA ročně na tyto základny utrácejí deset miliard dolarů, 70 procent z toho se týká tří zemí – Německa, Jižní Koreje a Japonska. Německo je hlavním bodem závazků v obraně Evropy, jednotky v Japonsku jsou páteří amerických sil v Asii, jednotky v Jižní Koreji hlavním odstrašujícím prostředkem proti Severní Koreji. Vzhledem k celkovým nákladům na obranu, jež tvoří 500 miliard dolarů, jde o zanedbatelnou sumu.
„Spojené státy utratily biliony dolarů v zahraničí, zatímco americká infrastruktura trpěla. Přispívali jsme k obohacování jiných zemí, zatímco bohatství, síla a důvěra v naši zemi mizela za obzorem,“ byl další z Trumpových výroků. Jde tu podle listu The Washington Post zřejmě o americké vojenské operace v cizině a také zahraniční pomoc. Ta ale činí necelé procento z amerického rozpočtu – 18 miliard dolarů jde na ekonomickou a rozvojovou pomoc a osm miliard na bezpečnostní. Plán pomoci prezidenta Harryho Trumana určený ke stabilizaci Evropy po 2. světové válce činil v přepočtu na dnešní kurz 100 miliard dolarů. USA jsou v rozporu s Trumpovým výroky mnohem bohatší než jiné státy. Podle Mezinárodního měnového fondu jejich HDP činí 18 bilionů dolarů, což je o třetinu víc než HDP Číny.
„Naše továrny jedna po druhé krachovaly, odcházely od nás a nechaly za sebou miliony amerických dělníků,“ řekl Trump. Faktem podle amerického listu je, že zatímco v roce 2010 měly USA 11,5 milionu dělníků, nyní jich mají 12,3 milionu. Je to stále méně, než bylo v USA v 90. letech, ale odborníci to nepřičítají zavírání podniků, nýbrž přijetí Číny do Světové obchodní organizace v roce 2000 a automatizaci výroby.