Babiš končí. Vláda i koalice ho přežijí

Premiér Bohuslav Sobotka odvolá v nejbližších dnech Andreje Babiše z vlády. Situaci už si sám rozehrál tak, že pokud to neudělá, je to fakticky jeho politická sebevražda. Bude působit jako slabošský tlachal, který vyhrožuje. Svolává si kvůli těm výhrůžkám speciální tiskové konference – a pak se zase stáhne. Ministr financí má do neděle, respektive do dneška, do posledního pracovního dne, vyvrátit pochybnosti o legálním původu svých osobních příjmů. Dá se téměř s jistotou očekávat, že to neudělá. Kdyby to byl schopen vysvětlit a měl na to jasné doklady, udělal to už mnohem dřív. V případu pochybností o původu svých osobních příjmů a podezření z daňových úniků kličkuje jako zajíc od konce ledna. To znamená čtvrt roku.

To, co celou dobu provádí a co předvedl také na tiskovém brífinku ve sněmovně i včera, je rozžvatlávání případu. On celou tu dobu nevysvětluje, ale tlacháním okolo jen celou věc rozmělňuje, aby se stala pro voliče nesrozumitelná. To je spolu s drzostí jeho taktika, jak pochybnosti o legálním původu osobních příjmů a vážná podezření z daňových úniků ustát. Pokud mu to premiér dovolí, je to jeho politická sebevražda.

Vysvětlení příjmů je jasné a jednoduché. Sám Babiš ty čtyři konkrétní sliby dal už 31. ledna v pořadu Události, komentáře České televize. Zatím nic z nich nesplnil.

Vysvětlení se pozná zodpovězením těchto čtyř pochybností.

Zaprvé: Babiš řekl, že může pohyby na účtech doložit původ svých legálních příjmů.

Zadruhé: Babiš řekl, že si zadá u dvou auditorských firem z velké čtyřky (patří do ní PriceWaterhouseCoopers, Ernst & Young, KPMG a Deloitte) nezávislý audit svých osobních legálních příjmů. (Dodal nikoliv audity, ale jakési soupisky příjmů, od nichž se sami auditoři distancovali. Ten soupis jen vyvolal pochybnosti o dalších daňových únicích z toho, jak Babiš prodával firmy sám sobě.)

Zatřetí: Babiš řekl, že požádá Finanční správu, aby podle nového zákona o prokázání původu majetku prokázala původ jeho majetku. Zároveň řekl, že ji zprostí mlčenlivosti. To znamená, že dá Finanční správě zcela volný prostor ke zveřejnění původu majetku.

Začtvrté: Babiš tvrdí, že může ukázat, že peníze za dluhopisy Agrofertu do firmy skutečně odešly z jeho osobního účtu. A může to dokázat. Dokázat to lze jediným způsobem: výpisem z jeho soukromého účtu, odkud peníze odešly, a z firemního účtu Agrofertu, na nějž měly Babišovy osobní peníze přijít.

Nic z toho Andrej Babiš za čtvrt roku přes opakovaný tlak nedodal.

Dá se tedy s pravděpodobností hraničící s jistotou čekat, že to ministr financí nepošle předsedovi Poslanecké sněmovny Janu Hamáčkovi ani dnes.

Takže nezbývá než Babiše odvolat. Jinak se premiér těžce blamuje a bude směšný. Ve veřejné debatě se v posledních týdnech objevuje hodně klišé. To hlavní je, že odvoláním získá Babiš status mučedníka. Bude pět měsíců, které zbývají do voleb, běhat po zemi a skuhrat, že je obětí. To je omyl. Babiš skuhrá a dělá ze sebe oběť už dlouhé měsíce. Mučednický potenciál je dávno vyčerpán. Je to podobné jako s vydíráním. Vydírat se dá výhrůžkami zveřejnění něčeho, co zatím veřejné není. Když už to dávno veřejné je, vyděračský potenciál je pryč.

Jednoduše řečeno. Horší už to s Babišovým skuhráním oběti být nemůže. Dnes k tomu má navíc bonus moci. Té se za žádnou cenu nechce vzdát. Andrej Babiš se odvolání z vlády hodně bojí. Ví, že ztrácí kontrolu. Kdyby se tím mučedníkem s volnou rukou na kampaň chtěl stát, dávno sehrál nějakou melodramatickou etudu a vládu opustil. Teorie o oběti je čistý alibismus toho, kdo nemá odvahu Babiše odvolat.

Dalším omylem je představa, že s Babišovým odvoláním vypoví jeho hnutí koaliční smlouvu a jeho ministři opustí vládu. To Babiš ani náhodou neudělá. Nevzdá se moci. Především nad ministerstvem spravedlnosti. Tím by otevřel cestu ke změně na státním zastupitelství, které se zatím chová přesně podle jeho představ a funguje s ním v symbióze. Nejvyššího státního zástupce může vláda odvolat jen na návrh ministra spravedlnosti. Bez jeho vůle je neodvolatelný. Od toho se pak odvíjejí případné změny na vrchních státních zastupitelstvích, která dnes řídí Ivo Ištvan a Lenka Bradáčová. Babiš, který čelí hned několika vyšetřováním pro pokusy o dotační podvody a další vážné hospodářské trestné činy, se moci nad státním zastupitelstvím a současného statu quo, kdy jsou žalobci v jeho trestních kauzách velmi opatrní, za žádnou cenu nevzdá.

Sám Babiš to včera přiznal na svém Facebooku. „Tak tady čtu vyjádření premiéra i dalších ‚nejmenovaných zdrojů‘ kolem něj, kterých jsou dneska plná média, že o mém odvolání vážně uvažuje. Jasně, rozumím. ČSSD je před volbami hodně nervózní a udělá všechno pro to, aby mě dostala z politiky. Já a hnutí ANO jim překážíme v úplném ovládnutí naší země. Jak ovládli policii, tak stejně chtějí ovládnout ministerstvo spravedlnosti a státní zástupce, kteří jsou nezávislí. A taky ministerstvo financí.“

Stejně tak se Andrej Babiš, posedlý sběrem informací, nevzdá ministerstva obrany, pod nějž patří Vojenské zpravodajství. Jediná rozvědka, kterou má ve své moci. Babiš už na serveru iDNES.cz, který patří do jeho svěřenského fondu, naznačil, že pokud bude odvolán, své ministry nestáhne.

Koalice i vláda odchod Andreje Babiše přežijí.

Šéf ANO se promptně objednal k prezidentovi Miloši Zemanovi. Ten mu ale takticky dal termín až na příští týden. Zjevně počká, jak se situace vyvine. Prezident nemá moc důvodů jít Babišovi přímo na ruku. V tomto tandemu je tím silnějším. Babiš ho potřebuje víc než on jeho. Prezident samozřejmě může případnou demisi zdržovat. Výklad ústavy je tady ale jasný. Nakonec ji musí přijmout.

I kdyby to ale prodlužoval, zásadní politickým činem je Babišovo odvolání. Je to jasné rozhodnutí, že člověk s pochybným původem svého majetku, hned na několika frontách podezřelý z daňových úniků, nemůže být ministrem financí. Pokud to premiér neudělá, nese za Babiše plnou odpovědnost. Nechat ho ve vládě je politický amatérismus. Je přinejmenším rok po dvanácté. Andrej Babiš se vyhazovu bál už loni před Velikonocemi, kdy kulminoval případ dotačního podvodu na Čapím hnízdě. Premiér, který je za svého ministra zodpovědný, mu ale dovolil svým otálením z případu uniknout.

Andrej Babiš má proti svým soupeřům jednu obrovskou výhodu. Je to drzost a mentalita hráče. Pokud ji v sobě ostatní aspoň trochu neprobudí, nemají šanci s ním soupeřit.