Šlachtovým lidem to až tragicky nejde
V pátek Útvar pro odhalování organizovaného zločinu pozatýkal skupinu lidí kolem firmy Olea Chemical, dále Ivo Rittiga a jeho právníky. Do neděle byli všichni volní, soudce neshledal důvod pro vazbu.
ÚOOZ pracuje jako StB, budou po této jeho poslední mediální prezentaci moci říkat „lidé blízcí Rittigovi“, což je dnes terminus technicus v některých českých redakcích opisující osoby, na něž má ÚOOZ plukovníka Šlachty pifku. V daném politicko-civilizačnímu kontextu je srovnání StB a dnešních „elitních útvarů policie“ (další terminus technicus, pomalu zralý na revizi) hloupé, což však neznamená, že jednotlivé používané techniky a postupy nesnesou srovnání. Například se v dnešní policejní mluvě mluví o tzv. „vazbách na změknutí“ pro lidi, vůči nimž policie nemá o mnoho víc než ošklivé podezření. To samozřejmě připomíná praktiky komunistické policie vůči disidentům a obecně nekonformním lidem. Nejprominentnějším Čechem, který byl svého času držen ve vazbě na změknutí, nebyl nikdo jiný než Václav Havel (týká se to jeho věznění v roce 1977). Technika, za kterou by se nemusela stydět Lorencova StB, je i zadržení podezřelého, která policii neposune dál v šetření, ale zafunguje jako demonstrace síly.
Kvazipodnikatele a ještě nedávno vlivného člena ODS Iva Rittiga policie zadržela, na rozdíl od pěti dalších lidí taktéž obviněných v kauze firmy Olea Chemical, pro něho ale žalobce (Vrchní státní zastupitelství v Praze, tedy Lenka Bradáčová) vazbu ani nenavrhoval. Šlo prý o to, vyloučit ovlivňování svědků, které bylo v tu chvíli třeba vyslechnout. Jasně, víkend, během něhož měla běžet a doběhnout lhůta pro předběžné zadržení, to je ten pravý čas pro výslechy v případu, o němž Babišovy Lidové noviny návodně spekulovaly několik měsíců.
Soud (a tentokrát v Liberci, nikoliv v Praze, kde se vyšetřovatelé prapůvodně vydali šetřit zločinné spiknutí, do něhož počítali Rittiga, ale i některé soudce či státní zástupce z hlavního města), všechny žádosti o vazbu zamítl. Není to v tzv. kauze Nagyová poprvé, a orgány činné v tomto trestním řízení začínají vypadat jako psí pár se společně sdílenou vzteklinou.
Otázka je, zda to Šlachtovi a jeho lidem náhodou nejde proto, že se vydali na výlet mimo svůj vykolíkovaný prostor. Když se před téměř dvaceti lety ÚOOZ zakládal, rozuměl se pod organizovaným zločinem obsaženým v názvu útvaru svět zločineckých skupin typu albánské či solncevské mafie: ozbrojení zločinci, pašeráci lidí, obchodníci s prostitutkami, drogami, zbraněmi, krevní plazmou atd. Nic z toho podle zatím dostupných informací případ Olea Chemical nesplňuje, ten naopak spadá pod hospodářskou kriminalitu. Na tu v České republice máme protikorupční policii. O ní se tradovalo, že stojí pod větším politickým vlivem. Výsledkem těchto úvah je práce zapálených amatérů.
Samozřejmě že Šlachta a jeho lidé se cítí oprávněni stahovat případy, v nichž buď skutečně nebo jen v jejich představách figurují „lidé blízcí Rittigovi“, na sebe – když už před rokem a čtvrt shodili kvůli těmto svým představám vládu. Verdikty soudců v různých procesních fázích ale opakovaně naznačují, že Šlachtovým lidem a jejich řídícím lidem na státním zastupitelství to až tragicky nejde.
