Média, veřejné zakázky i dotace. O co všechno by mohl přijít Babiš?
Lex Babiš
NOVÉ
1
Zákon o střetu zájmů, přezdívaný lex Babiš, se po několika měsících vrací na plénum sněmovny. Poslanci se ve druhém čtení vrátí ke sporným návrhům, aby ministři nesměli ovládat firmy, vlastnit média a účastnit se svými společnostmi veřejných zakázek. Nově se budou zabývat i tím, aby firmy s majetkovým podílem člena vlády neměly nárok na dotace a investiční pobídky. Omezení by se dotkla především lídra hnutí ANO a ministra financí Andreje Babiše.
„Člen vlády má exkluzivní informace o dotačních programech a může nahrávat své firmě. Není správné, aby rozhodoval o miliardových výdajích ze státního rozpočtu a současně pomáhal své firmě získávat veřejné zakázky, dotace a investiční pobídky. Dochází tak ke kolosálnímu střetu veřejného a vlastního soukromého zájmu,“ řekl deníku ECHO24.cz autor pozměňovacího návrhu, poslanec TOP 09 Martin Plíšek.
S nenárokovými dotacemi a investičními pobídkami by tak podle návrhu neměly počítat společnosti, které alespoň ze čtvrtiny vlastní ministr. Na obdobném principu je založený i dřívější Plíškům návrh, který společnosti s majetkovým podílem člena vlády vylučuje z veřejných zakázek. Podpořil ho také klíčový Ústavně-právní výbor sněmovny.
„Vycházím z analýzy srovnání evropských zemí. Jsou státy, které mají přísnější podmínky, než které navrhuji. V Chorvatsku by například Andrej Babiš nemohl funkci ministra vykonávat, pokud nesnížil svůj podíl ve firmě na pět a méně procent,“ komentoval již dříve poslanec Plíšek. Podporu má návrh také u sociálních demokratů, kteří se na tom shodli během jednání poslaneckého klubu.
Zákaz vlastnit média poslanec Chvojka změkčil
Do byznysu Andreje Babiše, pod jehož koncern Agrofert spadá také mediální dům Mafra, by výrazně zasáhl i další pozměňovací návrh, který předložil poslanec ČSSD Jan Chvojka. Ten veřejným funkcionářům zakazuje figurovat více než 40% podílem ve firmách a vlastnit média.
Své působení ve firmě by ministr musel vyřešit do 60 dní od nástupu do funkce. Pokud by tak neučinil, hrozilo by mu, že přijde o hlasovací právo či o právo na zisk firmy. Tuto sankci se ale nakonec Chvojka z návrhu rozhodl odstranit. „Důsledně jsem to promyslel, možná to zbytečně intenzivní a mohlo by to vzbuzovat pochybnosti o ústavnosti návrhu. Sankci jsem proto, aby zákon prošel, odstranil,“ uvedl Chvojka.
Pozměňovací návrhy obou poslanců by mohli podpořit i lidovci. „Návrh na zákaz vlastnit média podpoříme určitě. Nevylučuji ani návrh pana poslance Plíška,“ sdělil serveru ECHO24.cz vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
Podle předsedy poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslava Faltýnka mohou být však návrhy protiústavní. „Pro zákon jsme. Je to vládní návrh a naše priorita. Nesouhlasíme ale s pozměňovacími návrhy pana Plíška a Chvojky, které dle našeho názoru mají za cíl nepustit úspěšné podnikatele do politiky a můžou být protiústavní,“ komentoval serveru Faltýnek.
K finálnímu hlasování o zákonu by se poslanci mohli dostat nejdříve v půlce července. Nová pravidla by tak platila až pro nové volební období a případně i nově jmenované členy současné vlády.
