Filmaři se bouří proti šéfovi archivu. Přidal se i Forman a Hřebejk

Dvacítka významných českých filmových režisérů a kameramanů požaduje, aby ministr kultury odvolal ředitele Národního filmového archivu (NFA) Michala Breganta. Vytýkají mu, že svými rozhodnutími poškozuje filmová díla, která archiv spravuje. Podle signatářů dopisu ministrovi a premiérovi NFA poskytuje kinodistribucím filmy „v primitivně digitalizované formě, která je zcela nepřijatelná pro jejich autory“. Jeden ze signatářů ale již svůj podpis vzal zpět.

Dopis zveřejněný na webu Fites (Český filmový a televizní svaz) podepsali mimo jiné Jiří Menzel, Juraj Jakubisko, Juraj Herz, Bohdan Sláma, Stanislav Milota, Drahomíra Vihanová a Jan Hřebejk. Výzvu podpořil z USA i Miloš Forman. „Připojuji svůj podpis jako naléhavý apel ku podpoře iniciativy českých profesních kolegů se zájmem, aby odpovědné státní orgány nepřipustily uskutečnění shora nastíněné hrozby a zasáhly, a to i korekcemi v oblasti personální,“ připsal pod dopis Forman z Conecticut.

Bregant výtky, které dosud přicházely především od kameramanů, odmítá. Andrea Slováková z NFA k dopisu uvedla: „NFA postupuje v digitalizaci českých filmů v souladu s dalšími archivy v Evropě a výsledky jeho práce byly opakovaně vysoce hodnoceny i na mezinárodních festivalech. Zmíněná ´petice´ obsahuje 20 podpisů, z nichž minimálně jeden byl získán nedůstojným způsobem, o čemž svědčí dopis Vojtěcha Jasného.“

V onom dopise Jasný uvádí, že si text petice neměl šanci pořádně přečíst a až později zjistil, že podepsal něco, „co bylo zaujaté a nespravedlivé vůči NFA“. „Nesouhlasím s takovým způsobem získávání hlasů pro jednu stranu sporu, a svůj podpis proto považuji za neplatný. Archiváři i tvůrci tvoří jednu filmařskou rodinu – a i když v ní nemusí být vždy ve všem absolutní shoda, toto společenství se nesmí oslabovat malichernými spory,“ uvedl ke sporu filmových teoretiků s tvůrci, v němž jde i o velké peníze, které se na digitalizaci čerpají z veřejných zdrojů.

Spor mezi filmaři a archivem o digitalizaci trvá již delší dobu. Asociace českých kameramanů (AČK) naposledy loni v listopadu kritizovala podobu digitálně restaurovaného filmu režiséra Oldřicha Lipského a scenáristy Jiřího Brdečky Adéla ještě nevečeřela, který se tehdy vracel do distribuce. Podle prezidenta AČK Marka Jíchy má zcela jiné obrazové řešení, než jaké vytvořili v roce 1977 autoři v čele s kameramanem Jaroslavem Kučerou. Podle asociace je výsledkem digitálního restaurování „zcela jiný film“, který působí jako nedodělaný polotovar.

Čtěte také: Adéla ještě nevečeřela: Restaurátoři film zničili, tvrdí kameramani

„Je přirozené, že film může působit na některé pamětníky trochu jinak, než jak ho mají uložený v desítky let staré vzpomínce. Přístup NFA k restaurování je ale založen na zevrubné znalosti pramenů a především původních filmových materiálů, nikoliv na dojmech a přáních,“ uvedl k tomu tehdy Bregant. O digitalizovanou verzi filmu podle něj projevuje zájem mnoho českých kin.

Restaurování filmu v maďarských laboratořích Magyar Nemzeti Filmalap zaštítil odborně i organizačně NFA, finančně je podpořily Island, Lichtenštejnsko, Norsko a české ministerstvo kultury.

Spolupráci s maďarskými partnery si ředitel NFA Bregant již dříve pochvaloval. Podle něj jde při digitalizaci o to, aby restaurátoři citlivě odstranili nečistoty a poškození, která materiál časem utrpěl, a znovu navrátili jeho původní podobu. Software ale nesmí setřít typické znaky, jako je třeba hrubší obrazové zrno, slepky nebo vpisky na konci jednotlivých dílů, které ke starším filmům patří.

Čtěte také: Zemřel kameraman Formanova Přeletu nad kukaččím hnízdem