Zabijte si sami Heydricha, odsuňte sudetské Němce

Atentát na Heydricha, odsun sudetských Němců, kolektivizace, pražské jaro nebo normalizace. Všechny tyto milníky české novodobé historie a mnohé další odkryje výuková hra Československo 38-89, která vznikla na Univerzitě Karlově.

Všechny zmíněné události bude moct hráč interaktivně prozkoumat, a to z pohledu různých osob. Hra, která se v uplynulém roce testovala na několika středních školách, je unikátní svým komiksovým zpracováním a soundtrackem, který vytvořila hudební formace DVA. Ta se podílela na jiné úspěšné počítačové hře Botanicula.

Podle vyjádření Víta Šislera, vedoucího projektu a hlavní designéra hry, je jednou z výhod počítačové simulace to, že je umožňuje ukázat dobové události z různých úhlů pohledu. Zároveň podle Šislera výsledky současných výzkumů ukazují, že znalosti, které si žáci osvojí pomocí aktivního procesu hraní, si pamatují lépe a po delší dobu, než znalosti získané pasivně. „Simulace a hry se zejména osvědčují při učení komplexní látky, kde je potřeba hlubší pochopení procesů a souvislostí,“ říká.

Hra vznikla v rámci formátu digital game based learning (výuka za pomocí digitálních her). Ten je podle odbornice z Carnegie Mellon University Jessicy Trybus unikátní hlavně tím, že se hráč a zároveň i student musí v rámci simulace sám rozhodovat a mířit k danému cíli. „Děláme chyby v prostředí, ve kterém nehrozí žádné riziko, díky čemuž můžeme experimentovat. Aktivně se učíme a procvičujeme, jak věci dělat správným způsobem,“ říká.

A nejen to. Díky Československu 38-89 mají děti možnost si jednotlivé situace lépe představit. Pátrají v archivech, ptají se jednotlivých postav. Pátrají po dědovi, kterého odvedlo gestapo. Nikdy však minulost nemohou změnit.

Mikuláš Kroupa z občanského sdružení Post Bellum, které na hře spolupracovalo, vyzdvihuje především to, že příběhy jednotlivých postav vychází z reálných osudů pamětníků, které se sdružení povedlo zmapovat v rámci projektu Paměť národa. „Velkým přínosem hry je to, že nabízí možnost jak o historii mluvit komplexně hlavně díky užití dobových dokumentů a záběrů,“ dodává další z tvůrců Jaroslav Cuhra z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Pro školy i veřejnost

Hra je vytvořená ve dvou formách. Ta více didaktická, obohacená o metodiku pro učitele zamíří do škol. Vyloženě herní verzi si bude moct vyzkoušet široká veřejnost. Simulace by se v budoucnu měla přeložit také do angličtiny. V zahraničí už totiž zaznamenala velký úspěch, když v rámci mezinárodní soutěže 2014 I/ITSEC Serious Game Showcase & Challenge soupeřila s takovými velikány, jakými je prestižní americká univerzita MIT a Úřad pro námořní výzkum americké armády.

Vývoj simulace probíhal ve spolupráci Filozofické fakulty, Matematicko-fyzikální fakulty UK a Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Dále se na něm podílelo také občanské sdružení Generation Europe a výše zmíněné Post Bellum. V současné chvíli jsou dokončené tři různé simulace. „Na první z nich, Československo 38-89: Atentát, děláme finální úpravy a veřejnosti bychom ji měli nabídnout během května,“ říká Šisler.