Juncker představil plán na povinné přerozdělení 160 000 běženců
'KAŽDÝ V EVROPĚ BYL NĚKDY BĚŽENCEM'
NOVÉ
Předseda Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker ve středu hovořil o stavu Evropské unie. Velkou část svého projevu věnoval uprchlické krizi, která hýbe Evropou. V projevu představil plán na povinné přerozdělení dalších 120 tisíc uprchlíků, kteří se v současnosti nacházejí v Řecku, Itálii a v Maďarsku. Schengenský prostor podle něj za stávající komise neskončí a Evropané si musí uvědomit, že každý v historii kontinentu byl někdy běžencem. Dohromady má být přerozděleno 160 tisíc osob.
Juncker v projevu zdůraznil, že je potřeba otevřít legální cesty pro migraci do Evropy. „Pro Evropu je to věc historického odkazu,“ prohlásil Juncker. Komise by k tomu měla na počátku příštího roku navrhnout příslušnou legislativu. Poté se předseda EK věnoval povinným kvótám.
„Zvony na poplach“
Povinné přerozdělení se týká dalších 120 tisíc uprchlíků mezi členské státy EU. Ty by tak měly pomoci státům, které musí největšímu náporu utečenců čelit – Řecku, Itálii a Maďarsku. Tyto země podle jeho slov není možné ponechat svému osudu.
Podle předsedy EK se „rozezněly zvony na poplach“. Evropa se podle Junckera musí začít věnovat velkým tématům, se kterými je EU konfrontována. Také hovořil o tom, že lidé jsou na společný projekt EU málo hrdí. „Je tu určitý nedostatek Evropy v Evropské unii a v EU schází Evropa,“ podotkl.
Dohromady má být přerozděleno 160 tisíc osob. Již v květnu komise navrhla přerozdělení 40 tisíc žadatelů o azyl. ČR by měla přijmout 4300 uprchlíků, povinné kvóty ale vláda ČR odmítá, stejně tak i další východní země EU. To potvrdili i premiéři visegrádské čtyřky (V4) na setkání minulý pátek.
Schengen neskončí
Juncker také oznámil, že Evropská komise do konce roku navrhne přeměnu agentury Frontex ve skutečnou evropskou službu ochrany pozemní i námořní hranice. Ohlásil rovněž společný evropský seznam bezpečných zemí, který státům osmadvacítky umožní rychleji řešit žádosti o azyl.
Za této Evropské komise neskončí schengenský prostor volného pohybu osob, zdůraznil Juncker v reakci na pochybnosti o budoucnosti tohoto mechanismu, které vyvolává současný příval uprchlíků na evropský kontinent.
Každý byl někdy běžčenec
Na začátku svého vystoupení Juncker prohlásil, že Evropané by si měli uvědomit, že Evropa je kontinent, kde téměř každý byl někdy běžencem. Ve výčtu nejrůznějších exodů se zmínil mimo jiné o tom, že mnoho Maďarů či obyvatel tehdejšího Československa odešlo za komunistického režimu na Západ.
„My Evropané bychom měli vědět a nikdy nezapomínat, proč je právo na azyl jedním ze základních a nejvýznamnějších práv. Nesmíme na to zapomínat,“ zdůraznil šéf EK. Zároveň varoval, že situace v Evropské unii v současnosti není dobrá, neboť je v ní málo jednoty. „To se musí změnit,“ prohlásil.
Evropa nemůže být pro všechny
Juncker dnes připustil, že ani bohatá Evropa nemůže přijmout všechny uprchlíky. Zdůraznil však, že uprchlíci zatím tvoří jen zlomek procenta lidí žijících v EU, zatímco například v chudším Libanonu je to 25 procent. „Co jsme zač, že toto nedokážeme porovnat?“ prohlásil Juncker, jehož projev občas přerušoval potlesk části europoslanců, ale i výkřiky odpůrců myšlenky evropanství.
Příliš skromný je podle Junckera dosavadní závazek EU přijmout 22 tisíc uprchlíků od Libanonu, Jordánska a Turecka. Povinností Evropy je podle něj především přijmout lidi, kteří prchají před takzvaným Islámským státem.
Juncker v souvislosti s migrační krizí upozornil na situaci v Sýrii a zdůraznil, že bez silnější zahraniční politiky EU neskončí ani krize v Sýrii ani příliv uprchlíků. Vyzval mimo jiné ke zřízení fondu na pomoc africkým zemím.
