Pehe a jeho seznam pravicových ztroskotanců a samozvanců

Jiří Pehe zveřejnil v sobotním Právu pozoruhodný text. Jmenuje se „Jak část pravice bráni demokracii“ a je to jakési Peheho „J‘accuse“, vášnivá obžaloba pravicových komentátorů, tedy přesněji řečeno některých pravicových komentátorů.

Pehe cílí na „část komentátorské pravice“, která je dnes kvůli „krachu pravicového vládnutí“ „v hluboké defenzivě“. Tito komentátoři se „rozprchli do pravicových týdeníků a internetových publikací“ a „řada z nich se ani dnes necítí nijak spoluzodpovědná“ za hluboký pád bývalé vládní pravice, za to, že „pravicové vládní koalice ... produkovaly korupční skandály jak na běžícím páse a praktikovaly sociálně destruktivní politiku“, že „byl u nás zcela zprofanován pojem politická strana“ a za „jimi tolerovanou systémovou korupci, kmotrovské praktiky, vnitřní sváry a nebetyčnou aroganci“.

Tato mediální lobby projevovala zaslepenost a „odmítala vidět ještě několik měsíců před pádem Nečasovy vlády signály, že českou pravici nezachrání od pádu do propasti už ani její mávání antikomunismem.“ Teď lze od těch lidí slyšet „omluvy nebo dokonce i pochvalné výroky na adresu antidemokratického tažení Viktora Orbána, „pochopení“ pro nástup nacionalistické, protievropské pravice v některých západních zemích“, a „fašizující okraje této skupiny“ (jde o skupinu!) dokonce neskrývají svou fascinaci putinismem. A tato skupina představuje pro naši vlast nebezpečí: „Pokud by se politická pravice podporovaná těmito lidmi vrátila kdy k moci, je pravděpodobné, že se tentokrát bude přešívat kabát i české demokracii.“

Obžaloba pana Peheho zapadá do revolučních tradic listu, v němž ji zveřejnil. Má jen jedinou vadu na kráse. Není v ní ani jedno jméno. Skupina zatím tone v mlze. Pan Pehe zjevně nechce dělat v tisku jejím členům zbytečnou a nezaslouženou reklamu. Tento nedostatek se dá snadno napravit způsobem u nás obvyklým. Tak jako se v minulosti velmi nedávno objevily seznamy pravdoláskařů a Židů v českém veřejném životě, bylo by možné a záhodné udělat seznam „části komentátorské pravice“.

Doufám, že se toho někdo ujme. V prvních dvou seznamech jsem byl vynechán, ačkoli jsem měl dojem, že by tam vlastně žádný slušný člověk neměl chybět, a nesl jsem to dosti úkorně. Abych zase nepřišel zkrátka, uvádím několik důležitých bodů, v nichž splňuji kritéria pana Pehe:

1. I já jsem se rozprchl, a mám dojem, že poměrně důkladně.
2. I já jsem přesvědčen, že jakobíni boje s korupcí umožnili nástup babišovské oligarchie na úkor demokracie.
3. I já si myslím, že boj s korupcí je, mírně řečeno, „jakási posedlost“.
3. Kritika Klausovy amnestie byla podle mne hystericky přehnaná.
4. I já věřím, že za pád Nečasovy vlády je zodpovědná pochybná protikorupční revoluce.
5. I já „mávám antikomunismem“, pokud se pod tím rozumí, že režim, který u nás panoval v letech 1948-89, mám za hnusný a zavrženíhodný.

Samozřejmě nepředpokládám, že by mne snad zrovna pan Pehe chtěl při pořizování seznamu ztroskotanců a samozvanců vynechat. Obávám se jen, že on z vyčůranosti ten seznam ani nepořídí. Ale třeba mu někdo pomůže.