Advokáti bojkotují kontrolní hlášení. Vadí jim prolomení mlčenlivosti

Stát nemůže bez zákonného zmocnění prolamovat mlčenlivost advokátů a daňových poradců. To je hlavní argument některých advokátů, proč nepodají svá kontrolní hlášení k DPH v požadovaném rozsahu. Finanční správa evidovala do čtvrteční 16. hodiny zhruba 190 tisíc podaných hlášení, z toho více než osm tisíc bylo nevyhovujících. Kompletní čísla chce zveřejnit v pondělí.

Například Unie daňových poplatníků upozorňuje, že mlčenlivost advokátů a daňových poradců je neopominutelnou součástí práva na právní pomoc. A jako takovou ji chrání Listina základních práv a svobod.

„Kontrolní hlášení však požaduje sdělení o tom, od koho byly právní služby přijaty, případně komu byly právní služby poskytnuty, je-li alespoň jednou ze stran tohoto vztahu plátce DPH. To je důvod, proč někteří advokáti a daňoví poradci své kontrolní hlášení DPH v rozsahu požadovaném Finanční správou České republiky nepodají,“ říká ve svém prohlášení unie.

Šéf unie Ondřej Lichnovský připomíná, že povinnost mlčenlivosti může být omezena pouze zákonem. U kontrolních hlášení ale prý o jejím prolomení rozhoduje úředník či IT technik finanční správy.

„Příkaz prolomit profesní mlčenlivost nelze vydat svévolně prostřednictvím nějakého formuláře, takové omezení povinnosti mlčenlivosti musí mít jednoznačnou oporu v zákoně. Proto považujeme za povinnost každého advokáta a daňového poradce chránit právo svých klientů, a tyto údaje bez souhlasu klienta neuvést. Nedojde-li ke změně právních předpisů, já osobně v tomto rozsahu povinnost podat kontrolní hlášení bez souhlasů mých klientů dobrovolně nesplním,“ říká Lichnovský s tím, že se unie opírá o závěry Ústavního soudu.

Účetní se bojí pokut

A kritiky na kontrolní hlášení přibývá. Jak v týdnu uvedla Komora certifikovaných účetních, 90 procent jejích členů vnímá hlášení negativně. Jde podle nich o zbytečnou časovou zátěž, která se promítne do zdražení účetních služeb.

„Jedním ze zásadních důvodů negativního postoje certifikovaných účetních jsou extrémní pokuty za pozdní reakci na výzvu k odstranění pochybností, které bude finanční správa rozesílat. Ze zákona je poplatník povinen reagovat během pěti kalendářních dnů a v případě, že tuto lhůtu nesplní a reakci odešle byť jen o den později, dostane pokutu ve výši 30 tisíc korun. Tato a další sankce nejsou ani tak nástrojem v boji při odhalování daňových úniků a podvodů, ale je to spíše restrikce účetních, kteří, pokud nemají kolegu, který by je v případě přijetí výzvy v době dovolené zaskočil, nemají možnost si vzíti delší dovolenou,“ vysvětluje místopředsedkyně komory Zuzana Pšeničková a dodává: „Zákonodárci sice slibují, že dojde ke zmírnění těchto sankcí, a to i se zpětnou působností, nicméně dosud není nic uzákoněno, a proto si nemůžeme být jisti, že se tak stane a k jakému zmírnění dojde.“

Čtěte také: Kontrolní hlášení míří hlavně na živnostníky. Před podvody je ale neochrání

V souvislosti s kontrolním hlášením skutečně hrozí poplatníkům celá řada pokut. Nejnižší je tisíc korun, nejvyšší se ale může vyšplhat až na půl milionu v případech, kdy plátce závažným způsobem ztěžuje nebo maří správu daní.

Finanční správa do čtvrtečních 16 hodin evidovala zhruba 190 tisíc podaných hlášení, z toho asi 8 300 jich plátci podali ve špatném formátu a struktuře. Úřady očekávaly celkem asi 300 tisíc hlášení, kompletní údaje z historicky prvního podávání chce finanční správa zveřejnit na tiskové konferenci v pondělí.

Více čtěte: Kontrolní hlášení se musí vyplnit špatně, aby bylo dobře

Daňoví experti: Kontrolní hlášení nelze podat, je to legislativní zmetek