Tajné porady, hrozby. Ze zákulisí, jak se Řecko rozhádalo s věřiteli

Minulý týden v pátek řecký premiér Alexis Tsipras shromáždil nejbližší poradce do hotelového pokoje v Bruselu ke schůzce, která měla zůstat tajná. Všichni účastníci museli před vstupem odevzdat telefony, aby se zabránilo únikům informací. Napsal to americký list The New York Times v článku, který líčí vývoj vedoucí k roztržce mezi Řeckem a jeho mezinárodními věřiteli. 

Týden napjatých vyjednávání mezi Řeckem a věřiteli se blížil ke konci. A levicovému premiérovi bylo stále jasnější, že nemůže přijmout tvrdé podmínky, které věřitelé požadovali výměnou za nové půjčky. Tsipras přecházel po pokoji ve 25. patře hotelu a naslouchal poradcům, kteří tvrdili, že Německo ani Mezinárodní měnový fond (MMF) nechtějí dohodu a místo toho tlačí Řecko k bankrotu a k odchodu z eurozóny. 

Tohle nikam nevede! Odletěl a vypsal referendum

Večer před tím při setkání na okraj unijního summitu Tsipras požádal německou kancléřku Angelu Merkelovou, aby do dohody byly zahrnuty i dluhové úlevy. Ale byl opět odmítnut. 

Tohle nikam nevede, řekl frustrovaný Tsipras. Čím víc se jim přibližujeme, tím víc se od nás vzdalují, řekl. Po hodinách dohadování o tom, jak reagovat, se rozhodl odletět domů a vyhlásit referendum, uvedli lidé, kteří s ním byli v pokoji. 

Rozhodnutí vyzvat svůj lid, aby podpořil, nebo odmítl poslední úsporná opatření pro Řecko, vyvolalo v Evropě šok. Bude jedním z nejdůležitějších hlasování od roku 1830, kdy Řecko získalo samostatnost. Proč se Tsipras rozhodl pro tak extrémní krok, je nadále nejasné. 

Čtěte také: Řecká loterie v 10 bodech: co přijde po nesmyslném referendu

Ale bližší pohled na události minulého týdne – vycházející z rozhovorů s některými účastníky a lidmi informovanými o jednáních – ukazuje, jak se mezi Řeckem a věřiteli vršily urážky, přezírání a promeškané příležitosti a vedly premiéra k závěru, že dohoda není možná, bez ohledu na ústupky, které by mohl udělat. 

Věřitelé to samozřejmě vidí jinak. Podle jejich názoru Tsipras, který se dostal k moci na vlně odporu k tvrdým úsporám, měl zájem jen na dohodě, jež by obsahovala jen malé škrty a přinesla maximální odpuštění dluhu. Nemohl a nechtěl souhlasit s jakoukoli dohodou, která by od řeckého lidu požadovala další oběti. 

Zpět přišel proškrtaný návrh...

Přitom týden, který skončil takovou nevraživostí, začal příznivě. V pondělí 22. června řecký technický tým v Bruselu předložil svým protějškům osmistránkový návrh. Byla to snaha překlenout půl roku trvající rozpor kolem plánů Řecka na uspořádání svých financí. Z politických důvodů Tsiprasova vláda tvrdila, že nesníží penze a nezruší daňové úlevy pro řecké ostrovy. Namísto toho plán nabízel sérii zvýšení daní a zvýšení penzijních odvodů korporací. 

Prvotní reakce se zdála příznivá. Eurokomisař Pierre Moscovici, známý vstřícným postojem k Řecku, a šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem, který je jedním z nejostřejších kritiků Řecka, v úterý řekli, že plán je slibný. Řecký tým byl nadšen. Řecká čísla poprvé souhlasila. 

Následujícího rána se ale optimismus vytratil. Věřitelé – MMF, další státy eurozóny a ECB – poslali návrh zpět a červeně zaškrtali místa, s nimiž nesouhlasili. Kritika byla všude: mnoho zvyšování daní, problémy kolem daně z přidané hodnoty (DPH) a málo škrtů. Více škrtů je také potřeba v penzijní reformě. 

Řecký tým tomu nemohl uvěřit. Zdálo se, že věřitelé vrátili všechno zpět na místo, kde byly rozhovory před šesti měsíci. Pro Tsiprasovy dva hlavní poradce – Nikose Pappase, dlouholetého Tsiprasova přítele, vznětlivého akademika vystudovaného ve Skotsku, a Janise Varufakise, polarizujícího profesora, který přes rok poučoval Tsiprase o složitostech politiky v eurozóně – se pokárání zdálo potvrzovat jejich nejpesimističtější názory. 

Namísto toho, aby s blížícím se termínem pro řeckou splátku 1,5 miliardy eur pro MMF ustoupili, zdálo se, že Německo a měnový fond své pozice přitvrzují. 

Ve čtvrtek večer obdrželo Řecko protinávrh. Na příkaz MMF bylo zvýšení daní omezeno a co bylo klíčové, řecká vláda měla zvýšit DPH pro hotely. Navíc bylo odmítnuto několik žádostí Řeků na jednání o zmírnění zadlužení – musíte nejdříve souhlasit s reformami, bylo jim řečeno. 

Čtěte také: ‚Když řeknete ano, rezignujeme,‘ vzkazuje řecká vláda

Varufakis jako provokace

Ve čtvrtek se Varufakis a Tsipras shodli, že poslední návrh nemohou předložit své vládě v Aténách. Radikální frakce v Syrize byly stále hlasitěji proti jakékoli dohodě, která překračovala jisté meze v otázce daní a penzí. Někteří lidé v Syrize navíc dokonce tlačili Tsiprase, aby odešel úplně z eurozóny a vrátil se k drachmě. Premiér a Varufakis již dříve slíbili, že takový přístup nebudou nikdy zvažovat.

Oba muži se shodli, že jejich jedinou šancí je tvrdě tlačit na Evropu, aby byla pružnější v otázce úlevy dluhu. Bez toho jejich plán neměl šanci projít řeckým parlamentem. 

Ale když Varufakis o tom ve čtvrtek mluvil s ostatními ministry financí, dozvěděl se, že na vyjednávání je už málo času. 

Už to, že se Varufakis objevil na jednání, byla ze strany Řeků svým způsobem provokace. Před pár měsíci na přání Dijsselbloema přestal Tsipras posílat Varufakise na osobní jednání s věřiteli. Uznal, že ministr financí raději dává grandiózní projevy, než se noří do technických otázek. 

Občas ale Tsipras Varufakise na tyto schůzky poslal a žertoval se svými poradci, že se mu líbí, jak se Dijsselbloem a německý ministr financí Wolfgang Schäuble kroutí, když je řecký ministr poučuje o nezbytnosti snížení dluhu. 

A toto byl právě takový okamžik. A asi stejně očekávatelné bylo, že Dijsselbloemova reakce na žádost o omezení dluhu byla úsečná.

Janisi, jestliže budeš pořád mluvit o dluhu, dohoda nebude možná, řekl Dijsselbloem. 

Dijsselbloemův mluvčí později ve čtvrtek řekl, že mezi návrhy Řeků a věřitelů je velký rozdíl, ale že je stále čas dosáhnout dohody. 

Po šest měsíců se po Bruselu mluvilo o střetech mezi strohým Holanďanem v elegantních oblecích a jeho rozkazovačným, ležérně oblečeným řeckým protějškem. Docházelo na hrozby a slovní přestřelky. 

A nyní začali znovu. 

Jak se schůzka táhla bez známek nějakého výsledku, rozčilovali se i další. Schäuble začal kritizovat Moscoviciho za jeho pozitivní výroky o řecké nabídce. Dokonce i poslední nabídka věřitelů byla vůči Řekům příliš shovívavá, tvrdil Schäuble. Podle něj byla jen malá šance, že by ji prosadil ve Spolkovém sněmu. Jediným řešením je omezení kapitálových toků, tvrdil zvýšeným hlasem. 

Ale Varufakis se stále držel enormního dluhového zatížení Řecka a nevšímal si napomínání Dijsselbloema a ostatních. Pak se Varufakis obrátil na šéfku MMF Christine Lagardeovou. 

Před pěti lety fond požehnal prvnímu záchrannému programu a poskytl společně s Evropou Řecku půjčky, přestože se uvnitř fondu objevovaly pochybovačné hlasy, že Řecko nebude s to je splatit. 

Teď MMF tlačil na Řecko, aby přistoupil na další úsporný program, aby měl přístup k dalším půjčkám, přestože fond mezitím došel k závěru, že jeho původní pochybnosti byly správné: řecký dluh je neudržitelný. 

Mám otázku pro Christine, řekl Varufakis nabitému sálu: Může MMF na této schůzce oficiálně prohlásit, že tento návrh, který máme podepsat, povede k tomu, že dluh Řecka bude udržitelný? 

Janis má pravdu, odpověděla Lagardeová, otázkou dluhu je třeba se zabývat. (Mluvčí fondu později řekl, že to nebyl přesný popis výměny názorů.) 

Ale než to mohla vysvětlit dál, Dijsselbloem ji přerušil. Je to nabídka, kterou můžete přijmout, nebo odmítnout, řekl nizozemský ministr a díval se na něj brýlemi bez obrouček. 

Řecko ji nakonec odmítlo.

Bankrot a co dál? Nejlepším řešením je odchod Řecka z eurozóny, píše Lenka Zlámalová v hlavním tématu aktuálního vydání Týdeníku Echo.