Sebereflexe experta: Proč byly americké průzkumy tak mimo
"NEČEKANÝ" TRIUMF DONALDA TRUMPA
ANALÝZA
Nemáš šanci, vzdej to. Takový vzkaz vysílaly předvolební průzkumy Donaldu Trumpovi, nově zvolenému americkému prezidentovi. 70letý republikán však toho nedbal, veřejně prohlásil, že u lidí ve skutečnosti vede a poté skutečně vyhrál. Proč byly průzkumy veřejného mínění natolik mimo? Nad odpovědí se v textu pro The Guardian zamyslel Stan Greenberg, který dělal poradce Billu Clintonovi, Johnu Kerrymu, Nelsonu Mandelovi či Tony Blairovi.
„Ameriku nevratně tvaruje nová rostoucí majorita mileniálů, rasových menšin, imigrantů a sekulárních lidí. Tak jak to, že prezidentské volby vyprodukovaly tak zpátečnický výsledek, který překvapil všechny autory volebních průzkumů včetně mě?“ ptá se volební expert a stratég.
„Ostýchaví konzervativci a zastánci brexitu zřejmě převrátili Velkou Británii. Převrátili i ostýchaví Trumpovi voliči Ameriku?“ dodává s tím, že abychom pochopili, co se stalo, je třeba pochopit „poptávku po změně“.
Greenberg uvádí, že na jedné straně elity, akademici, učenci a také prezident Barack Obama pohlíží na Ameriku jako na zemi dynamickou, která je ekonomicky a kulturně na vzestupu. Na druhé straně tu podle něj jsou naštvaní lidé s klesajícími nebo stagnujícími příjmy, na jejichž účet se obohatili bohatí. Více než cokoli jiného běžné Američany štvou zmanipulované zájmy korporací. A Trump tyto voliče oslovil – představoval totiž změnu. Specifickou změnu, jinou, než např. Bernie Sanders, protikandidát Hillary Clintonové v demokratických primárkách.
Greenberg se poté dostává k vysvětlení jinakosti letošních voleb. „Jako průzkumník pro Clintona v roce 1992 a Ala Gorea v roce 2000 jsem pozoroval voliče, jak činí svá rozhodnutí okamžitě po debatách kandidátů. Trump i Clintonová, oba mluvili o změně a Clintonová vyhrávala,“ píše zkušený konzultant.
„Poté byla ale kampaň narušena záplavou hacknutých e-mailů s úmyslem poukázat na Clintonovy přátele, jenž využívali jeho nadaci k obohacení. Poté šéf FBI James Comey oznámil Kongresu, že obnovuje vyšetřování e-mailů Clintonové. To dovolilo Trumpovi uzavřít jeho kampaň mohutnou výzvou k ‚vysušení bažiny‘ a k odmítnutí obchodních machinací Clintona, které decimovaly tolik komunit,“ rozebírá Greenberg.
#Election2016 saw a growing gender gap among white voters, as more white men aligned with GOP https://t.co/QfrushvfDt pic.twitter.com/yk77XHO8cE
— Pew Research Center (@pewresearch) 8. listopadu 2016
Jinými slovy – situace nahrála Trumpovi k tomu, aby mohl volat po změně ještě hlasitěji. Clintonová učinila na poslední chvíli pravý opak – ve snaze co nejvíce vyždímat z podpory Obamy, nabádala Američany, aby svou volbou umožnili budovat pokrok na základě jeho prezidentství („to build on the progress of his presidency“). Aby mohla volně navázat na Obamovu práci. A to je podle Greenberga klíčový faktor, který způsobil, že byly předvolební průzkumy tak mylné.
Nebyl však jediný. V průběhu volební kampaně vyšlo najevo Trumpovo nerespektování žen, píše Greenberg, Clintonová tak mohla o jejich přízeň bojovat tím spíše. Udělala ovšem hrubou chybu. Místo toho, aby ženy oslovovala a apelovala na ně, tak většinou útočila na Trumpa a dál už neakcentovala změnu. „Možná nenápadně, ale zato dramaticky se názor těchto žen změnil, přešly k Trumpovi,“ píše Greenberg.
Čtěte také: Podváděl šéf Trumpovy kampaně ve volbách? Hlasoval na Floridě, kde nežije
K volbám navíc dorazilo na základě last-minute rozhodnutí méně voličů Clintonové. To přispělo k fatálnímu omylu průzkumů, jejichž výsledky se odvíjely od vyšší celkové předpovídané volební účasti, myslí si expert.
K pomýleným průzkumům přispěli prý i bílí muži bez vysokoškolského vzdělání. Ti podle Greenberga svou preferenci Trumpa sice nijak neskrývali, ovšem svým „bezprecedentním počtem“ na venkovských a menších městech v oblasti tzv. Rezavého pásu přispěly k nereálným výsledkům průzkumů.
„Změny nálad, které proběhly těsně před volbami, dovolily Trumpovi vyhrát ve Wisconsinu, Michiganu a Pensylvánii o jeden procentní bod. Amerika se změnila, ale tato změna je zpátečnickým výsledkem,“ napsal autor závěrem.
