,Vítězství Trumpa bude bomba. Ale úspěch nepolitiků známe i z Česka‘
Jsou USA připravené mít prezidentku?
ROZHOVOR
V den, kdy Hillary Clintonová zkolabovala, byl přímo v New Yorku, nedaleko Ground Zero. Samotného ho překvapilo, jaký zájem médií kolaps kandidátky na prezidentku USA vyvolal. „Mohl to být důležitý okamžik, zdravotní stav je vždycky důležité předvolební téma,“ řekl pro deník Echo24.cz historik Jan Koura a dodal, že Donald Trump se toho určitě bude snažit využít. Vítězství Clintonové by podle něj znamenalo pokračování v tradičních kolejích v politice USA, vítězství Trumpa zase bombu a zdvižený prst pro celý euroatlantický svět.
Předminulý týden jste se vrátil z pracovní cesty po USA. Jak Američané prožívají blížící se listopadové prezidentské volby?
Shodou okolností jsem byl v den, kdy Hillary Clintonová zkolabovala, přímo v New Yorku, a samotného mě překvapilo, jak intenzivně se tomu americká média věnovala. Bylo to 11. září, v den 15. výročí teroristických útoků. Televize najednou přerušily vzpomínkový akt, který v New Yorku probíhal, a okamžitě se začaly věnovat kolapsu Clintonové. Zveřejnily video zachycující, jak upadla, když nastupovala do auta. Spekulovalo se, nakolik je její zdravotní stav vážný. Ona sama raději přiznala, že se jedná o zápal plic a daří se jí dobře.
Může její kolaps ovlivnit výsledky voleb?
Osobně si myslím, že to může být důležitý okamžik. Zdravotní stav kandidáta na prezidenta USA je vždycky důležitým předvolebním tématem. Třeba ten kolaps bude hrát pro pár tisíc voličů rozhodující roli. Nicméně první průzkumy veřejného mínění poté tvrdily, že to s jejími preferencemi nehnulo. Záleží ale, kdo ten průzkum zadával nebo z jakých sociologických metod vycházel. Někdy se průzkumy trefí, někdy ne. V USA v nich ale zase až tak velké odchylky nebývají. Průzkumům, které tvrdí, že má Clintonová mírný náskok, bych proto i věřil.
Troufnete si odhadnout, jak volby dopadnou?
Tipovat nebudu, to je velmi ošemetné. Hlasování může být nakonec hodně vyrovnané. Ačkoliv podle některých průzkumů Clintonová vedla o 8 procent a aktuálně je to kolem 4 procent, tak nemůžeme říct, že by byla jednoznačná favoritka. Její vítězství by každopádně znamenalo pokračování v tradičních kolejích v politice USA, vítězství Trumpa by byla obrovská bomba a zdvižený prst pro celý euroatlantický svět. Vždyť i někteří kandidáti v Evropě začali používat podobný politický styl jako on a získávají čím dál vyšší oblibu. Vítězství Trumpa proto povede k širším debatám nejen o zastupitelské demokracii, ale i o populismu a politických elitách.
Nakonec se třeba bude opakovat rok 2000, kdy proběhly jedny z nejtěsnějších voleb v historii USA mezi Georgem W. Bushem a Alem Gorem. Hlasy se tehdy musely dokonce ručně přepočítávat na Floridě. Nebo volby 1960 mezi J. F. Kennedym a Richardem Nixonem byly také nesmírně těsné.
Co v případě Kennedyho a Nixona rozhodlo?
Pravděpodobně zdravotní stav Nixona. A v tom možná můžeme vidět jistou paralelu s letošními volbami. Tehdy totiž došlo k vůbec historicky první televizní debatě kandidátů na prezidenta Spojených států. Před první z celkových tří debat, kterou sledoval největší počet lidí, ale Nixon onemocněl chřipkou. Navíc si během kampaně poranil koleno a výrazně zhubl. V televizi proto diváci viděli unaveného, opoceného a pohublého Nixona v nepadnoucím obleku, který nepůsobil jako silný kandidát. Ostře kontrastoval s Kennedym, který to naopak s kamerami uměl a zakládal si na své mediální prezentaci. Diváci, kteří debatu sledovali, proto za jasného vítěze označili Kennedyho, zatímco voliči, kteří debatu poslouchali v rádiu, tvrdili, že lépe argumentoval Nixon. Jenže v tomto případě rozhodovala vizuální stránka. A výsledek nezvrátilo ani to, že v dalších dvou televizních debatách voliči označili za vítěze Nixona.
Existují ještě nějaké příklady z historie, kdy zdravotní stav kandidáta zvrátil výsledek prezidentských voleb?
Spíš mě napadá opak. Například před volbami 1944 měl F. D. Roosevelt velké zdravotní potíže. Voliči ani volitelé se od něj přesto neodvrátili, třebaže několik měsíců nato zemřel. Nebo volby 1984, kdy Ronalda Reagana také postihly zdravotní problémy. Jenže jeho demokratický protikandidát z toho tehdy odmítl udělat předvolební téma. To však u Trumpa těžko můžeme očekávat. On má úplně jiný politický styl a je jasné, že se přes ten kolaps pokusí znevážit důvěryhodnost Clintonové.
V čem ještě Donald Trump v porovnání s předchozími prezidentskými kandidáty vybočuje?
Trump nemá obdoby v tom, že nikdy nebyl politikem. Takový Dwight Eisenhower byl před zvolením veřejně činný, i když jen z pozice armádního generála. Ronaldu Reaganovi se zase vysmívali, že byl pouhý herec, jenže on předtím osm let působil jako guvernér Kalifornie, takže nemalé politické zkušenosti měl. Trump nemá zkušenosti žádné, proto je těžko čitelným kandidátem. Což je ovšem něco, co mnoho lidí láká společně s tím, jak se Trump vymezuje proti establishmentu, proti zakořeněným politikům, včetně Clintonové.
To je podle vás klíč k úspěchu Donalda Trumpa?
Ano, povedlo se mu najít mezírku v nespokojenosti amerických voličů s establishmentem, což souvisí i s prezidentstvím Baracka Obamy. Ten hodně sliboval, sami voliči do něj vkládali naděje, čekali, že provede zásadní reformy, jenže nakonec to dost skřípalo. To může u někoho vyvolávat obavy, že když zklamal už i Obama, nedá se profesionálním politikům věřit. A alternativu k nim představuje Trump. Ten se proti politikům vymezuje, říká, že nemá konexe ve Washingtonu, že přichází mimo tyto zakořeněné struktury. Právě tím řadu voličů přilákal. To je ostatně fenomén, který známe z poslední doby z Evropy i z Česka.
Dále to je Trumpův populismus, na který mnoho voličů, slyší. Třebaže se jedná jen o rétoriku, která nenabízí řešení, ohlas má. A konečně se to týká ne úplně úspěšné zahraniční politiky Baracka Obamy, kterou někteří Američané vnímají jako oslabení role USA ve světě. Přesně na tuto patriotickou notu hraje Trump, když z hesla „Udělejme Ameriku znovu skvělou!“ („Make America Great Again!“, pozn. red.) učinil svůj volební slogan. A na to Američané slyší.
Měl by podle vás proti Trumpovi větší šanci na úspěch Bernie Sanders, druhý kandidát v rámci Demokratické strany?
Myslím si, že kdyby v demokratických primárkách předstihl Clintonovou Bernie Sanders, nebylo by možná co řešit. Trump by totiž proti němu nemohl uplatnit argumentaci, která zabírá proti Clintonové. Ta je typickou představitelkou toho zaběhnutého establishmentu, vyčítá se jí, že má daleko k Američanům nižší a střední třídy, ze kterých se nejvíce rekrutují voliči Demokratické strany. Spolu s manželem pohádkově zbohatli, účtují si obrovské honoráře za přednášky. Někdo poukazuje na její skandál se zneužíváním soukromé pošty pro služební účely nebo ne úplně zdařilé působení ve funkci ministryně zahraničních věcí.
Odhlédneme-li od toho všeho, jsou vůbec Američané připraveni na to, aby si za prezidentku zvolili ženu?
Od voleb 2008 vykazují Spojené státy určité znaky, že jsou připraveny mít za prezidentku ženu. Ostatně už v primárkách 2008 Clintonová získala téměř 18 milionů hlasů voličů, tedy dokonce více hlasů než v těch letošních. Její zvolení by byl zásadní zlom, ale již samotná nominace představovala historický úspěch.
