Plyn na dluh už dávat nebudeme, slyšel Porošenko od Putina

Jednání o urovnání krize na východě Ukrajiny dnes přes slova o pokroku průlom nepřinesla. Ani schůzka prezidentů Ruska a Ukrajiny Vladimira Putina a Petra Porošenka mezi čtyřma očima v severoitalském Miláně nevyřešila problém se zimními dodávkami ruského plynu na Ukrajinu, což by potenciálně mohlo ohrozit i přísun paliva k evropským odběratelům. Právě Evropská unie by podle Putina měla pomoci Kyjevu z platebních potíží.

"Na dluh už Rusko nic dodávat nebude," prohlásil Putin a vypočítal předchozí ruské půjčky a ukrajinské dluhy. Moskva od Ukrajinců nedostala nejméně 5,5 miliardy dolarů (asi 118 miliard Kč), je však podle Putina ochotna "zpětně" udělit miliardovou slevu.

Evropskou unii, se kterou Kyjev letos uzavřel dohodu o přidružení, Putin vyzval, aby "podala Ukrajině pomocnou ruku" a pomohla splatit přinejmenším část zimních dodávek. Rusové prý už vzali na sebe velkou část rizika a jistý díl by podle Putina měli přebrat i Evropané.   Porošenko doufá, že se všechny problémy o dodávkách plynu podaří vyřešit do třístranné schůzky s Evropskou unií, naplánované na 21. října do Bruselu. "Dosáhli jsme jistého pokroku, ale některé detaily je nutné ještě dohodnout," řekl.

Dříve ukrajinský prezident hovořil o "mírném pokroku" a stanovení "základních parametrů" příštího kontraktu. Nicméně připustil, že o opatření nezbytných finančních prostředků se stále jedná. Moskva už 16. června přestala dodávat Kyjevu plyn kvůli sporům o cenu a nezaplacené dluhy za předchozí dodávky.

Putin ve čtvrtek v Bělehradu varoval, že by Rusko mohlo omezit dodávky plynu do Evropy, pokud by Ukrajinci začali neoprávněně odebírat ruský plyn z tranzitních plynovodů. Zopakovat by se tak mohla plynová krize z ledna 2009, kdy kvůli rusko-ukrajinským sporům přestal ruský plyn na asi dva týdny proudit i k evropským odběratelům.

Oba prezidenti, byť každý hovořil s novináři zvlášť, také apelovali na plnění podmínek příměří na východní Ukrajině, dohodnutém na počátku září. Podle Putina tyto dohody porušují obě strany, jak ukrajinská armáda, tak povstalci. Za hlavní považuje rychle dokončit vytyčení linie rozdělující obě strany. Pokrok vidí v souhlasu s nasazením bezpilotních letounů ke kontrole příměří. Stroje jsou ochotny poskytnout Francie, Německo, Itálie, jakož i Rusko.

Třičtvrtěhodinový rozhovor mezi čtyřma očima následoval po dvou kolech vícestranných jednání, která však podle účastníků k průlomu nedospěla. "Politické řešení ukrajinské krize nemáme," konstatoval unijní prezident Herman Van Rompuy. Putin podle šéfa Evropské komise Josého Barrosa ubezpečil evropské partnery, že Moskva nemá zájem na vytvoření "nového Podněstří" na východě Ukrajiny. Šéf Kremlu měl na mysli separatistickou ruskojazyčnou enklávu, která s vydatnou finanční a vojenskou podporou Moskvy přežívá na moldavském území při hranicích s Ukrajinou.

Německá kancléřka Angela Merkelová byla v hodnocení milánských rozhovorů poměrně příkrá. "Dosud vůbec žádný průlom nevidím," konstatovala kancléřka. "V některých drobnostech bylo pokroku dosaženo, ale hlavním problémem zůstává pokračující porušování ukrajinské územní celistvosti," dodala.

Podle francouzského prezidenta Françoise Hollandea se kupříkladu dohodlo urychlení výměny zajatců mezi ukrajinskou armádou a proruskými povstalci na východě Ukrajiny. Porošenko a Putin se poprvé setkali v červnu v Normandii, pak koncem srpna v Minsku, kde počátkem září následovalo uzavření dohody o příměří. 

Čtěte také: Francie míní dodat první bojovou loď Rusku