Babiš není euroskeptik, ale eurooportunista. Jourová too

Západní novináři nám už zase demonstrují, jak zoufale nechápou fenomén Babiš. Včera Huffington Post (v německé verzi) přirovnal Andreje Babiše k Donaldu Trumpovi a New York Times usoudily, že jeho vítězstvím by se prasklina mezi východem a západem EU změnila v propast. Babiš je prý dokonce „hrozbou pro evropskou jednotu“.

Vítězství ANO by skutečně bylo velmi nepříjemné pro kvalitu demokracie a pojetí spravedlnosti uvnitř České republiky (zaklekávání atd.). Ale pro tzv. evropskou jednotu, jíž se myslí další integrace EU, člověk, který profituje z podstaty této evropské integrace, jíž je už nějakou dobu pomáhat velkým hráčům v ekonomice proti těm středním a menším, hrozbu rozhodně nepředstavuje. Babiš ve shodě s českým veřejným míněním nechce přijmout euro, ale do minulých voleb šel s požadavkem euro přijmout. V Evropském parlamentu se ANO sdružuje ve frakci evropských liberálů ALDE, což je nejfanatičtější integracionistický klub v Evropském parlamentu. Babiš není ideově zakotvený, politiku provozuje tak, jak žil před vstupem do politiky svůj život – jako bezohledné prosazování svých zájmů. Aktuálně bojuje o to, aby on a jeho rodina nešli do vězení, Úřad vlády pokládá za pojistku tělesné svobody.

Ukázkou v podstatě stejné, na osobních materiálních zájmech založené oportunnosti, již hnutí ANO aplikuje na evropské úrovni, je Věra Jourová. Komisařka pro gender Jourová po příchodu do Bruselu zapomněla na své původní názory, například ty proti kvótám na ženy (coby komisařka je prosazuje pro větší firmy), i na to, z jaké části Evropy vzešla (byla první, kdo z Bruselu pohrozil Polsku v jeho sporech s Evropskou komisí škrtáním subvencí).

Nominantka „euroskeptika“ Babiše je systematicky konvenční. Včera se přidala se svým „svědectvím“, že i ona kdysi dávno zažila sexuální obtěžování. Už tři dny frčí kampaň Me too. V kampani se na sociálních sítích mají hlásit oběti sexuálního zneužití. Roznětkou byla před dvěma týdny série článků o sexuálním predátorství hollywoodského producenta Henryho Weinsteina. Tuto neděli herečka Alyssa Milanová vyrobila hashtag metoo, do středečního večera už ho použilo 325 tisíc lidí (většinou samozřejmě žen). Kolik bude mezi přihlášenými obětí toho, co si člověk pod pojmem sexuální násilí představil ještě před několika lety, tedy znásilnění nebo brutálního osahávání, a kolik si stěžuje na to, že na ně někdo pohvizdoval na ulici nebo že jim napsal nějakou sexistickou poznámku na facebookové konto, asi zatím nikdo nespočítal. Už teď je zřejmé, že těch druhých bude opravdu, ale opravdu hodně.

Co Věra Jourová? Její zkušenost je prý dávná, z věty pro Českou televizi „Přestože lidé kolem přihlíželi, nikdo mi nepomohl“, bych soudil, že znásilněna asi nebyla. Řešila to tehdy nějak? Proč si na událost vzpomněla zrovna teď, tři dny po hashtagovém počinu Alyssy M.? Jourová vyzývá ženy, aby své zkušenosti hlásily. Weinstein je prý jen vrcholkem ledovce. „Proto dnes vidím s potěšením, že se zvedá vlna těch, kteří vydávají svědectví o tom, že se jich takové násilí nebo i jenom harrasment týká. Že to zažily.“

Evropská komise se, jaká úleva, přihlásí se svým návrhem řešení na konferenci, která se bude konat letos v prosinci v Bruselu. Snad  se do té doby na hnutí Me too nezapomene pod náporem novějších sociálních hysterií. Tyhle věci nejsou legrační. V Británii teprve doznívá vlna pátrání po pedofilech, která taky byla vyvolána skutečnými, ututlávanými případy a končila policejními raziemi v domech 90letých lordů a válečných veteránů, jimž se třeba policie stačila omluvit pro nedůvodné podezření až po smrti. Nenapadlo komisařku, že tu přifoukává něco, co může vyústit v sérii obvinění, která od začátku budou smrdět kalkulem finanční kompenzace,  že to v hysterické atmosféře, jakou dnes dokážou vybičovat aktivisté na sociálních  sítích, povede hlavně k další bezpohlavnosti a odosobnění mezilidských vztahů?

Příznačné je, že komisařka Jourová, tak nedočkavá v odhalování případů, které se buď staly, nebo nestaly mezi dvěma lidmi před dvaceti nebo třiceti lety, neviděla nic špatného na použití evropských dotací při stavbě Čapího hnízda. Je zásadovost ve věcech, kde to nic nestojí, a je zásadovost ve věcech, které ohrožují šéfa. Evropo, o svou jednotu neměj strach. Andrej Babiš a jeho lidé nejsou euroskeptici, ale eurooportunisté.