Nobelovu cenu získal i Richard Thaler. Zkoumal lidskou psychiku v ekonomii
Prestižní cena
AKTUALIZUJEME
FOTO: Wikimedia Commons, CC BY 2.0
Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získal Američan Richard Thaler. Oceněn byl za výzkum psychologických faktorů, které stojí za rozhodováním lidí v ekonomice. Vyznamenání vědce, který se věnuje oboru takzvané behaviorální ekonomie, oznámila dnes Královská švédská akademie věd.
Behaviorální finance jsou moderním a progresivním směrem finanční teorie, který na rozdíl od tradičních financí předpokládá, že se investoři a další účastníci finančních trhů nechovají vždy zcela racionálně. Mnoho finančních rozhodnutí je ovlivněno tím, jak lidé informace interpretují a jak podle nich jednají, což není vždy racionální.
„Richard Thaler zahrnul realistické předpoklady z oblasti psychologie do analýz rozhodování v ekonomice. Zkoumal důsledky omezené racionality, sociálních preferencí a nedostatku sebeovládání a ukázal, jak tyto lidské rysy systematicky ovlivňují rozhodování jednotlivců i výsledky trhů,“ napsala v odůvodnění švédská akademie.
Co se týče omezené racionality, Thaler například ukázal, že nechuť ke ztrátám může vysvětlit, proč si lidé cení stejné věci víc, když ji vlastní, než v opačném případě. Tento fenomén bývá označován majetnický efekt.
Akademie rovněž zdůraznila přínos Thalerova teoretického a experimentálního výzkumu sociálních preferencí. Podle Thalera ohledy na poctivost vůči spotřebitelům mohou bránit firmám zvyšovat ceny v období vysoké poptávky, ale nikoli v dobách rostoucích nákladů.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Thaler dále upozornil, jaký vliv má na ekonomické rozhodování nedostatečné sebeovládání, které způsobuje, že je pro většinu lidí těžké dodržet novoroční předsevzetí. Podléhání krátkodobým pokušením je zásadním důvodem, proč naše plány šetřit na stáří nebo žít zdravěji často nejsou realizovány. Podle Thalera lze ale lidi k lepšímu rozhodování o zdraví, majetku či štěstí „postrčit“ promyšleně postavenou metodou výběru. Termín „nudge“, tedy postrčení či šťouch, našel díky Thalerovi své místo v ekonomice.
„Výzkum Richarda Thalera spojil ekonomické a psychologické analýzy rozhodování jedince,“ uzavřela akademie hodnocení vědce, jemuž v češtině vyšly například knihy Neočekávané chování: Příběh behaviorální ekonomie, která se zabývá iracionálním chováním lidí, jež neodpovídá klasickým ekonomickým teoriím, nebo bestseller Nudge (Šťouch), který napsal společně s právníkem Cassem Sunsteinem.
Sám Thaler uvedl, že jeho nejvýznamnějším zjištěním je, že ekonomové jsou lidé. „Ekonomické modely to musejí brát v úvahu,“ řekl americký vědec v dnešním telefonickém rozhovoru se švédskou akademií věd.
Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří američtí ekonomové.
Dnešním oznámením držitele Nobelovy ceny za ekonomii skončil letošní seriál rozdílení těchto prestižních ocenění. Minulý týden byli postupně ohlášeni laureáti Nobelových cen za medicínu, za fyziku, za chemii, za literaturu a za mír.
Na vyznamenané čeká finanční odměna ve výši devíti milionů švédských korun (24 milionu Kč) a tradiční slavnostní ceremoniál, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu.
