Norsko je podle OSN nejšťastnější zemí světa. Česko je na 23. místě

Norsko, Dánsko, Island. Podle údajů z let 2014 – 2016 vypracovaných agenturou OSN pro řešení v oblasti udržitelného rozvoje (SDSN) se jedná o nejšťastnější země na světě. V porovnání se 155 zeměmi, které byly v žebříčku hodnoceny, je Česká republika velice šťastnou, umístila se totiž na 23. místě.

Severské země tradičně na podobných žebříčcích zaujímají přední místa. Jedním z důvodů může být podpora mezi občany a státní podpora pro ty, kteří to potřebují. „Skandinávské země jsou známé svojí sociální podporou,“ řekl jeden z redaktorů studie Jan- Emmanuel de Neve pro The Time s tím, že „nejšťastnější země také mají vysoké HDP na obyvatele“.

Podle profesora Johna Helliwella je rovněž zásadní vytváření pozitivních společenských prostorů, kde lidé mohou mít mezi sebou dobré vztahy. „Když přivedete lidi dohromady, kde mohou pomáhat jiným lidem, cítí se lépe vůči sobě i společnosti,“ řekl Helliwell.

Se štěstím a neštěstím zároveň souvisí zaměstnanost. Skandinávské země mají rozsáhlé programy v oblasti nezaměstnanosti, což je podle studie další z důvodů, co výrazně ovlivňuje obyvatele. Důležitá je i bezpečnost práce a podmínky na pracovišti. Česká republika, která má nezaměstnanost stabilně nízkou, se v žebříčku umístila na 23. místě, v rámci střední Evropy ČR předběhlo jen Švýcarsko, Rakousko a Německo.

To, proč jsou země s chladnějším počasím „šťastnější“, může být dáno i historicky. „Existuje názor, že historicky komunity, které žily v drsnějším počasí, byly spojeny větší vzájemnou podporou,“ upozornil Helliwell. „Chladnější klima severských evropských zemí by mohlo zjednodušovat sociální podporu,“ dodal.

Na kompletní seznam se můžete podívat ve fotogalerii.

Naopak nejnešťastnější zemí jsou Středoafrická republika, Burundi, Tanzánie a Sýrie. Pochopitelně poslední desítky žebříčku zaujímají rozvojové země a země postižené válkou.

Studie byla vypracována agenturou OSN pro řešení v oblasti udržitelného rozvoje za podpory nadace italského podnikatele Ernesta Illyho. Do výsledků se promítla míra sociální podpory, zdravé délky života, svobody volby nebo například vnímání korupce.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Když Rusko okupuje Norsko. A nikdo neví, co s tím