Psychopat, krajně nebezpečný. Otec útočníka z Vegas byl mezi nejhledanějšími osobami FBI
Teror v Las Vegas
Otec Stephena Paddocka Benjamin Hoskins Paddock se jako bankovní lupič dostal na seznam nejhledanějších osob FBI. V době, kdy mu bylo přes 30 let, prodával Benjamin Paddock drtiče na odpadky a pracoval jako opravář v Tucsonu. Zároveň ale měl další zdroj příjmů – vylupoval banky, napsal zpravodajský server The New York Times.
Během osmnáctiměsíčního období v letech 1959 a 1960 Paddock přepadl dvě pobočky Valley National Bank ve Phoenixu, odkud si odnesl 25 000 dolarů. Úřady ho dopadly v Las Vegas. V roce 1961 byl odsouzen na 20 let ve federální věznici.
Tehdy bylo Stephenu Paddockovi, střelci z Las Vegas, osm let. Jeho bratr Eric Paddock v pondělí novinářům řekl, že jim otec prakticky zmizel ze života. Sám se narodil v době, kdy byl jeho otec na útěku, a děti vychovávala matka.
Benjamin Paddock si z trestu odseděl sotva polovinu. V roce 1968 uprchl z věznice La Tuna a dostal se do San Franciska, kde vyloupil další banku. Pak odcestoval na pobřeží a usadil se v Oregonu. Změnil svůj vzhled – oholil si hlavu, nechal si růst na dvě poloviny rozdělenou bradku a změnil si jméno na Bruce Werner Ericksen.
V roce 1969 ho FBI dala na seznam nejhledanějších osob. Popis zněl: „Výška 193 centimetrů, 111 kilogramů, diagnostikovaný jako psychopat.“ Na informačním plakátu o jeho stíhání dále stálo, že má údajně sebevražedné sklony, patrně je ozbrojený a krajně nebezpečný. A také to, že jde o náruživého hráče bridže.
V Oregonu hrál Benjamin Paddock poker s přáteli ve městě Eugene a koncem 70. let založil v Oregonu první hernu na bingo – Bingo Center v centru Springfieldu. Prostřednictvím právníka si vypůjčil 12.000 dolarů od Fredericka van Deinse II. na nákup vybavení do herny na bingo.
„Nikdo neměl tušení, kým byl předtím,“ řekl van Deinse v rozhovoru poskytnutém TNYT v noci na dnešek. Benjamin Paddock, kterému se říkalo „Bingo Bruce“, podle něj nikdy nemluvil o své minulosti, rodině, ani o tom jak se dostal do Oregonu, a už vůbec ne o bankovních loupežích. Poprvé se o tom prý dozvěděl v noci šestého září 1978, kdy van Deinse vedl v herně partii binga.
Do herny přišla skupinka mužů, kteří Benjamina Paddocka požádali, aby jim pomohl vyřešit nějaký problém venku. Byla to zástěrka – jakmile vyšel ven, zatkli ho federální agenti.
„Byl to podvodník,“ dodal van Deinse. „A já jsem to odnesl, moje peníze byly pryč.“ Podle jeho slov si Paddock posléze z federální věznice dopisoval s přáteli z Eugene. Ale znovu jeho pobyt ve vězení netrval dlouho. Tentokrát byl propuštěn na podmínku po roce stráveném ve vazbě.
Benjamin Paddock se vrátil do města Eugene, kde ho uvítali volení představitelé – podle informací z dobového tisku tehdejší starosta města vypověděl před federálním soudem, který rozhodl o podmínečném propuštění, že Paddock „udělal zatracenou spoustu dobrého pro místní děti“.
Benjamin Paddock se také vrátil k bingu, otevřel hernu sponzorovanou církví, ale znovu se dostal do problémů. Státní úřady ho v 80. letech obvinily z vymáhání výpalného. Občanskou žalobu Paddock vyřešil zaplacením odškodného ve výši 623.000 dolarů a poté odjel z Oregonu do Texasu, kde žil až do své smrti v roce 1998.