Policie v Katalánsku obsadila přes polovinu škol i telekomunikační centrum
napětí kolem referenda
AKTUALIZOVÁNO
1
Španělská policie uzavřela přes polovinu z 2315 škol, které měly v neděli posloužit jako hlasovací místnosti při referendu o nezávislosti. Lidé, kteří okupují některé školní budovy, dostali od police ultimátum, aby je vyklidili do 6:00. Pokud tak neučiní, budou k odchodu přinuceni.
Policie také provedla razii v centru pro telekomunikace a informační technologie katalánské vlády. O razii informoval španělský deník La Vanguardia. Policie ani španělské ministerstvo vnitra zásah nepotvrdily.Podle listu se překvapivá akce v telekomunikačním a technologickém středisku (CTTI) odehrála ráno a cílem bylo vynutit rozhodnutí katalánského nejvyššího soudu odstavit informační služby, které by mohly být použity při pořádání nedělního referenda o katalánské nezávislosti.
Španělské polovojenské policejní civilní stráži (Guardia Civil) se tak zjevně podařilo překazit „plán B“ katalánské vlády, totiž umožnit hlasování v nelegálním referendu elektronickou cestou, poznamenala agentura APA.
Policie údajně uzavřela 29 aplikací a systémů, které byly určeny pro digitální hlasování a sčítání hlasů.
Katalánský nejvyšší soud v pátek nařídil například společnosti Google, aby odstranila ze své nabídky aplikaci používanou katalánskou vládou pro šíření informací o referendu.
Španělská centrální vláda podezřívá katalánskou separatistickou vládu Carlese Puidgemonta, že se chystá v neděli uplatnit možnost elektronického hlasování, protože policie byla pověřena zabavením všech hlasovacích lístků a volebních uren a uzavřením volebních místností. V uplynulých týdnech už španělská vláda miliony volebních lístků a letáků zabavila. Desetitisíce lidí si ale hlasovací lístky stáhly a vytiskly z internetu, kam je katalánská vláda dala k dispozici.
Předseda katalánské regionální vlády Carles Puigdemont požádal večer, jen několik hodin před kontroverzním referendem, o zprostředkování dialogu s vládou v Madridu. Naznačil podle agentury AFP, že by se ho měla ujmout Evropská unie.
V Madridu se konala demonstrace několika tisíc lidí, kteří proti referendu protestovali z obav, že přivodí rozpad Španělska. Někteří křičeli: „Ať žije Španělsko“ a „Do vězení s Puigdemontem“. Manifestace několika tisíc osob se konala i v Barceloně, rovněž za zachování španělské celistvosti. Lidé mávali katalánskými a španělskými vlajkami a skandovali: „Nenechte se zmást, Katalánsko je Španělsko“. Zároveň vyzývali Puigdemonta k demisi.
Volební místnosti v noci střežily desetistisíce lidí.
V Barceloně a okolních regionech panoval v noci napjatý klid v očekávání nedělního referenda o katalánské nezávislosti, které centrální madridská vláda tvrdě odmítá. Podle místních médií bylo v noci na nohou 60 000 lidí, kteří střežili volební místnosti a netajili se odhodláním „pokojně protestovat“ v případě policejního zásahu.
Podle agentury AFP poslala španělská vláda do Katalánska na 10 000 policistů a příslušníků civilní gardy. Madrid považuje referendum za protiústavní a španělská justice nařídila policistům v Katalánsku zabránit jakékoli snaze o jeho podporu.
Katalánská vláda trvá na tom, že hlasování proběhne, a věří, že se ho zúčastní přes 60 procent z 5,3 milionu oprávněných voličů. Vicepremiér Oriol Junqueras uvedl, že lidé budou moci hlasovat, „i kdyby někdo přepadl volební místnosti a snažil se zabránit něčemu tak přirozenému, jako je vhození lístku do urny“.
Katalánská regionální policie vydala prohlášení, podle něhož jsou lidé shromáždění ve volebních místnostech povinni opustit je do nedělního rána. Jak budou policisté postupovat v případě neuposlechnutí tohoto příkazu, bude podle agentury AP pro osud referenda klíčové.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Katalánský premiér Carles Puigdemont v noci ukončil kampaň před referendem provoláním, že hlasování dá občanům regionu právo na celosvětové uznání. Referendem Katalánci potvrdí své odhodlání „kráčet vpřed se svrchovaností a důstojností, které jim měly být upřeny“. Katalánci podle Puigdemonta už nyní porazili „autoritářskou vládu, která nechtěla dopustit, aby se přiblížil tento okamžik“.
Vládnoucí separatistická koalice se zavázala, že v případě souhlasu s odtržením vyhlásí nezávislost na Španělsku do 48 hodin. Zatím ale vzhledem k nepřehledné situaci není jasné, zda obyvatelé Katalánska budou mít vůbec možnost vhodit hlasovací lístky do připravených uren, napsala AFP.
Z průzkumů vyplývá, že většina Katalánců chce mít možnost vyjádřit se k osudu autonomního regionu, podle světových médií však odtržení od Španělska většinovou podporu nemá. Podle deníku The Guardian si jej přeje 41 procent místních, zpravodaj amerického listu The New York Times zase napsal, že „nedávné průzkumy dokumentují slábnoucí podporu samostatnosti“.
