Hasiči zahajují kontroly nočních podniků. „Zaměříme se na únikové východy, podzemní prostory a vyšší patra“
KONTROLY KLUBŮ A BARŮ
Hasiči zahajují rozsáhlé kontroly nočních podniků. Od pondělí 12. ledna 2026 začal Hasičský záchranný sbor ČR (HZS ČR) po celé republice prověřovat požární bezpečnost v barech, hudebních a tanečních klubech, diskotékách, vinárnách a dalších podnicích určených pro zábavu, zejména těch v podzemních prostorách. Akce potrvá až do konce srpna a vyhodnocení je naplánováno na září. Prezident Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR ČR) Václav Stárek pro Echo24 uvedl, že pro jejich členy se nic nemění. Naopak častější a přísnější požární prověrky asociace vítá.
A proč prověrky přichází nyní? Impulzem je tragický požár v nočním baru ve švýcarském horském středisku Crans-Montana, kde během silvestrovské noci zemřely desítky lidí. Událost znovu otevřela otázku, jak rychle se dokáže oheň v uzavřených prostorech šířit a jak fatální roli může sehrát kombinace hořlavých materiálů, přeplněné kapacity a problematických únikových cest.
PODCAST: Camusův boj proti čistému svědomí: Když se násilí cítí nevinné
České kontroly byly zahájeny na základě zadání ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO), kterého tím pověřil premiér Andrej Babiš (ANO). Metnar se obrátil na generálního ředitele HZS ČR Vladimíra Vlčka s tím, že smyslem tohoto kroku je prevence a snaha předejít podobným tragédiím. „Chceme mít jistotu, že jsou bezpečnostní pravidla v praxi dodržována, aby byli občané České republiky v bezpečí,“ uvedl ministr Metnar.
Kontroly provedou krajské hasičské sbory v rámci státního požárního dozoru. Podle HZS se budou často konat za provozu, aby bylo možné ověřit skutečný stav – tedy nejen papírově, ale v realitě: zda jsou únikové cesty volné a jejich vybavení a počet, značení viditelné, kapacita nepřekračovaná a požárně bezpečnostní zařízení funkční. V odůvodněných případech se počítá i se součinností Policie ČR a stavebních úřadů.
Prioritou kontrol budou tři oblasti: soulad skutečného užívání stavby s kolaudačním rozhodnutím, dodržení podmínek požární bezpečnosti (zejména kapacita osob, únikové cesty a jejich průchodnost) a značení i vybavení únikových tras. Vedle toho se budou prověřovat hasicí přístroje a další prostředky pro prvotní zásah, provozuschopnost požárně bezpečnostních zařízení, povinná dokumentace (požární řád, poplachové směrnice, evakuační plán), pravidelné preventivní prohlídky i podmínky pro zásah jednotek – tedy přístupové komunikace a nástupní plochy.
To deníku Echo24 potvrdila i mluvčí hasičů Klára Ochmanová. Ta uvedla, že jedním z hlavních problémů je tzv. legalita užívání staveb. V praxi to znamená, že podnik funguje jinak, než povoluje kolaudace, případně v něm proběhly nepovolené stavební úpravy. „Kontrolní praxe HZS ČR opakovaně ukazuje, že řada provozů je užívána v rozporu s kolaudačním rozhodnutím nebo v nich byly provedeny nepovolené stavební úpravy. Tyto skutečnosti zásadně mění požární rizika a mohou mít v případě požáru přímý dopad na možnost bezpečného úniku osob. Následky pak mohou být nesmírně tragické, jak se koneckonců ukázalo právě ve švýcarské Crans-Montaně,“ uvedl ředitel Vlček na webu hasičů.
Jak často budou probíhat bezpečnostní kontroly? Podle mluvčí hasičů se frekvence kontrol liší podle konkrétních podnětů, ročních plánů a samostatných budov ke kontrole. Prověrky budou častěji vykonávané hlavně u podniků s vyšším rizikem, co se týče koncentrace lidí i stavu budovy. „Častější kontroly se také týkají zařízení v podzemních prostorách nebo naopak ve vyšších patrech budovy, tedy v místech, kde se dá předpokládat složitější provedení evakuace i zásahu jednotkami požární ochrany,“ uvedla mluvčí Ochmanová ve sdělení pro Echo24.
1. Soulad skutečného způsobu užívání stavby s kolaudačním rozhodnutím nebo kolaudačním souhlasem.
2. Plnění podmínek požární bezpečnosti stavby podle požárně bezpečnostního řešení, především povolenou kapacitu osob, počet, druh a provedení únikových cest a volnou průchodnost.
3. Značení a vybavení únikových cest.
Zkušenost z posledních let ukazuje, že podobné akce často odhalí víc než dílčí nedostatky. Po tragickém požáru restaurace v Mostě prověřovali hasiči přes 1700 zařízení a nedostatky zjistili u téměř 700 z nich – mezi častými pochybeními se objevovalo právě užívání objektu v rozporu s kolaudací, chybějící dokumentace nebo neprovádění preventivních požárních prohlídek.
Bezpečnostní prověrky probíhají. Není to nic nového
Ke kontrolám se pozitivně staví i Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR ČR). Podle jejího vyjádření je bezpečnost hostů a zaměstnanců dlouhodobou prioritou a preventivní prověrky považuje za legitimní. Zároveň připomíná, že řada kontrolních mechanismů už existuje a klíčová je průběžná odpovědnost provozovatele – tedy ne jednorázové „splnění při otevření“, ale každodenní režim, který musí fungovat i v pátek v noci, kdy je podnik plný.
Prezident asociace Václav Stárek uvedl, že AHR ČR se podílela s hasiči na společném školení, osvětě a vytvoření projektu pro požární bezpečnost a prevenci ubytovacích a stravovacích zařízení. „Je důležité zdůraznit, že bezpečnostní prověrky v těchto zařízeních již dnes probíhají a nejsou ničím novým. Jedná se zejména o pravidelné kontroly ze strany Hasičského záchranného sboru ČR, orgánů stavebního dozoru, hygienických stanic a dalších kontrolních institucí podle platné legislativy. Tyto kontroly se týkají mimo jiné požární bezpečnosti, použitých stavebních a interiérových materiálů, únikových cest, hasicích přístrojů, evakuačního značení či školení personálu,“ uvedl Stárek pro Echo24.
Odpovědnost za dodržování předpisů logicky nese provozovatel. „Frekvence bezpečnostních prověrek je dána zákonem a typem provozu. Některé kontroly probíhají pravidelně v zákonem stanovených intervalech, jiné namátkově nebo na základě podnětu. Součástí těchto prověrek by vždy měla být kontrola technického stavu objektu, funkčnosti bezpečnostních zařízení, připravenosti personálu a aktuálnosti dokumentace k požární ochraně a krizovým postupům,“ sdělil Stárek redakci.
Pro návštěvníky se v praxi nic nemění okamžitě, ale ministerstvo i hasiči dávají najevo, že chtějí z kontroly vytěžit dvě věci zároveň: krátkodobý efekt v podobě rychlé nápravy zjištěných závad a dlouhodobý obrázek o tom, jak na tom noční provozy v Česku skutečně jsou. „Výsledky mají posloužit jako odborný podklad pro další preventivní kroky – a případně i pro změny pravidel, pokud se ukáže, že praxe za legislativou pokulhává,“ uzavírá Stárek.
