Babishow, co není pro děti

Je to taková vlastnost a tváří se jako jedna z těch lidských, dobrých. Když někomu ubližují, já mu pomohu. Protože jsem přece spravedlivý a kdo by nechtěl být kladným hrdinou. Jsou ale také příběhy, ve kterých brečí i ten, který pomoc vlastně nepotřebuje, protože roli ublíženého jen hraje.

To se dnes děje i v naší politice. Postiženým je Andrej Babiš. A těmi zlými všechny ostatní politické strany, policie a kdovíkdo ještě. Je třeba ho litovat? Odpověď může být za každou otázkou, které mapují jeho čtyři roky v politice.

Je možné litovat byznysmena, který vstoupil do politiky, stal se ministrem a bez skrupulí a ve střetu zájmů rozhodoval zároveň o svých firmách i financích státu? 

Je dobré podporovat podnikatele, který sice tvrdí, že platí obrovské daně, ale přitom získává za dobu, kdy je v politice, čím dál více z našich daní na dotacích pro své firmy?

Je možné být shovívavý k podnikateli, který nechal zničit zajišťovacími příkazy firmy jiných podnikatelů a zatížil nejmenší živnostníky další byrokracií a kontrolami?

Je správné soucítit s mužem, který přepsal svoji firmu na manželku a děti, aby získal další miliony na dotacích?
Je vůbec možné litovat bijce proti podvodům, který sám zřejmě podvedl stát a dnes je obviněn?

Jako autor zákona o střetu zájmů si myslím, že odpověď není ANO, ale jednoznačné NE! Rád bych, aby si na podobné otázky odpověděli i další občané, voliči. Pohádka o dobrém a spravedlivém politikovi, který všechny ochrání, všem pomůže a vše vyřeší, skončila ve chvíli, kdy se ukázala jeho pravá tvář. A ta nepatří kladnému hrdinovi.