Zažíváme zradu vzdělanců. Tvrdě za ni zaplatíme

Čím prochází Evropa? A jak se s tím umí vyrovnávat čeští politici? Kam vede přehnaná politická korektnost? A co by říkal na uprchlickou krizi Václav Havel?

V diskusním Salonu Týdeníku Echo se sešli muži, kteří pomáhali formovat politiku českých prezidentů Václava Havla a Václava Klause. Všichni tři se dobře a dlouho osobně znají. Zastávali různé názory, dnes se ale v řadě kritických pohledů až překvapivě shodují. Ředitel Knihovny Václava Havla a bývalý diplomat Michael Žantovský. Ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl. A bývalý generální ředitel České spořitelny a guvernér centrální banky Pavel Kysilka. Po debatě se ředitelé obou prezidentských institutů domlouvali, že by stálo za to oživit intelektuální debatu společnou konferencí o aktuálních výzvách.

Počítáte vedle Angely Merkelové a Miloše Zemana za nezodpovědného i Andreje Babiše, který prohlásil, že nepřijmeme žádného uprchlíka? Patří to do stejné kategorie, jakou jste citoval?

Žantovský: Samozřejmě. My jsme si loni, když jsme o tom v knihovně dělali konferenci, našli, co o migraci říká Václav Havel. V Dálkovém výslechu nepřekvapivě říká, že je naší spoluodpovědností nabídnout pomoc těm, kdo utíkají před válkou, hladem a smrtí. Pak v roce 1985 říká: ale oni by se všichni asi do té Evropy nevešli, že jo? A ještě dodává: když říkám našim spoluobčanům, že ne všichni bychom odtud měli utéct, aby se tady zase dalo žít, tak proč bych to neměl říkat těm druhým lidem? I to je z komunismu roku 1985. To je zodpovědný, realistický postoj. S tím tvrdě kontrastují výroky obou dvou stran, které čtu dneska.

Kysilka: Pro českého politika je to velmi těžké. Z jedné strany je tlačený voličem. Z druhé jsme nevybíravým okřikováním a někdy i vydíráním tlačeni z Evropské unie. Přijímáte dotace, tak využijte příležitost být zticha. Lavírovat v této situaci je hrozně obtížné. To samotné téma migrace je hrozně obtížné. Co má politik dělat? Bít na poplach? To se stalo ministru financí Miroslavu Kalouskovi po pádu Lehman Brothers v roce 2008 a prodloužil nám tady hospodářkou krizi o dva tři roky než jinde v Evropě.

Jak parlamentní strany zvládají pohyb v tom těžkém koridoru?

Kysilka: Většina se snaží nepodléhat ani jednomu extrému a chovají se rozumně. U odmítnutí přerozdělování migrantů jsme se zachovali v Bruselu správně.

Žantovský: Ještě horší než špatné opatření je opatření neproveditelné. Tohle bylo neproveditelné: Je dobře, že to vláda odmítla.

Kysilka: V migrační krizi se ukázalo, že neumíme respektovat svoje vlastní pravidla, jako je Schengen. Ve vyhrocené chvíli šla Merkelová proti pravidlům a ani se to nikomu neobtěžovala sdělit. To se prostě nedělá. I když mám sebeušlechtilejší pohnutky, umíme přece zvednout telefon a konzultovat to, ne? Jestliže odpískáme dublinské dohody o azylu, tak se o tom přece zase musíme poradit. Upozornit na to ostatní a domluvit se, čím je nahradíme.

Weigl: Migrační krize je na samém začátku. To horší teprve přijde. Vláda zatím s ničím konfrontována nebyla. Ty zástupy migrantů nás zatím obcházejí.

Celý text najdete v aktuálním vydání Týdeníku Echo.