NATO chystá přerod ze studené války na horkou, tvrdí Gorbačov
Summit ve Varšavě
AKTUALIZOVÁNO
Prezidenti a premiéři členských zemí Severoatlantické aliance se na summitu ve Varšavě shodli na nutnosti dalšího šíření míru a stability ve světě. Za tímto účelem schválili další podporu mise v Afghánistánu i účast aliančních pravidel na operacích ve Středozemním moři. Připravovaná opatření však odsoudil bývalý vůdce Sovětského svazu Michail Gorbačov, podle kterého se NATO chystá na přechod ze studené na horkou válku.
Státy NATO se při summitu ve Varšavě zavázaly hned ke dvěma společným operacím. Jako první odhlasovali představitelé zemí této organizace finanční podporu misí v Afghánistánu, které by měly pokračovat až do roku 2020. Na nebojovou operaci s názvem Rozhodná podpora by měla postupně putovat až miliarda dolarů (zhruba 24,5 miliardy dolarů).
Dalším společným projektem NATO má být působení aliančního námořnictva ve Středozemním moři. Rozsah nové alianční operace bude podle generálního tajemníka aliance Jense Stoltenberga široký – od sběru zpravodajských informací přes boj s terorismem až po výcvikové možnosti.
Kromě těchto usnesení se představitelé NATO rozhodli vyslat jasnou zprávu směrem ke Kremlu. Rusko by nemělo a nesmí být izolováno, řekl například generální tajemník aliance Stoltenberg. Aliance podle něj nejen posiluje svou obranu kvůli nové bezpečnostní situaci, ale dál se také snaží o konstruktivní dialog s Moskvou.
Vyjádření z Varšavského summitu se ale příliš nezamlouvají bývalému vůdci Sovětského svazu Michailu Gorbačovovi. Severoatlantická aliance podle něj vnáší do vzájemných vztahů s Ruskem spíše čím dál větší napětí. NATO podle Gorbačova hovoří neustále pouze o své vlastní obraně, ve skutečnosti se ovšem údajně chystá na útok.
„NATO začíná s přípravami na přechod ze studené války na horkou. Celá jejich rétorika je přímo prosáknuta touhou nevyvolat otevřenou válku s Ruskem,“ citovala bývalého komunistického státníka agentura Interfax.
Rozšíření NATO
Na setkání představitelů Severoatlantické aliance se diskutuje i o možnosti jejího rozšíření. Další členem NATO by se mohla stát Gruzie. Její vstup do struktur aliance podpořil i polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski, podle kterého je nyní na spojeneckých zemích, aby o přijetí kavkazské země rozhodly.
Gruzínci o členství dlouhodobě usilují. Společná komise NATO-Gruzie se na úrovni ministrů zahraničí sešla v pátek. Dokument, který přijala, uvádí, že gruzínský ministr Mikheil Džanelidze označil gruzínské členství v NATO za zásadní prioritu své země.
Spojenci ocenili trvalou snahu Gruzie o posilování demokracie, ekonomický rozvoj a efektivnější obranné struktury i modernizované ozbrojené síly. Tbilisi podle nich dosáhlo od posledního aliančního summitu ve Walesu výrazného pokroku.
Česká delegace ve Varšavě
Česká delegace vedená prezidentem Milošem Zemanem zahájila své sobotní jednání na okraj summitu NATO setkáním s afghánským prezidentem Ašrafem Ghaním. Zeman při něm mluvil o možnosti oprav afghánských vrtulníků v Česku nebo o výcviku afghánských pilotů vrtulníků.
Varšava, summit NATO. Setkání s afghánským prezidentem Ashrafem Ghanim. pic.twitter.com/We2ZECfB5u
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 9. července 2016
Za českou stranu se kromě Zemana setkání zúčastnil ministr obrany Martin Stropnický, ministr zahraničí Lubomír Zaorálek nebo ředitel zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček.
Summit bude diskutovat také o dalších tématech, například o možnostech podpory rozsáhlé mezinárodní koalice, která v Sýrii a v Iráku útočí na pozice teroristické organizace Islámský stát (IS).
Závěr varšavské schůzky bude věnován diskusi s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Ukrajina se těší trvalé podpoře aliance; právě kvůli ukrajinské krizi jsou nyní na bodu mrazu vztahy mezi NATO a Ruskem. Porošenko dnes od svých partnerů uslyší ujištění o zájmu aliance na reformách na Ukrajině i o balíku konkrétní pomoci, který má reformy podpořit.
