Proč budou čeští řidiči platit víc za benzín

Čeští řidiči budou zřejmě víc platit. Jak včera psaly noviny, ministerstva financí a průmyslu plánují uvalit na řidiče „poplatek za udržování rezerv ropy a benzínu.“ Dělalo by to asi dvacet až padesát haléřů na litr. A protože litr benzinu i přes nedávné  mírné zlevňování pořád stojí víc než 35 korun, což vzhledem k tomu, že víc než polovina ceny jsou odvody státu, je skandálně mnoho, každý desetihaléř navíc je jako rozdírání rány.

Čteme, že i minulá, tedy Nečasova vláda, dotyčný poplatek zvažovala, ale jednak přemýšlela jen o 12 halířích, a jednak i těch ubohých 12 halířů vyhodnotila nakonec jako politicky neprůchodné.

Umělé vyšroubované ceny za benzin a naftu, stejně jako za elektřinu vinou příplatku na solární panely, vyvádějí peníze z živé ekonomiky a podvazují hospodářský růst. Vládu a speciálně ministra financí dnes třeba vede chvályhodná snaha zmenšit schodek. Poplatek na udržování rezerv prý ročně přinese 1,5 mliardy korun.

Debata, zda stahovat schodek i za cenu podvázání hospodářského růstu, byla vedena už za minulé vlády, s nejednoznačným výsledkem. Ale z tohoto nejednoduchého dilematu se nabízí nečekaná úniková cesta. Na biopaliva dnes jde 1,8 korun z každého zaplaceného litru. Biopaliva nám takzvaně předepisuje Evropská unie. V EU se přitom poslední dva roky a půl uvažuje, že by se podpora biopaliv měla když ne úplně zrušit, tak alespoň silně omezit.

Další důležitou zprávu v tomto směru přineslo poslední vydání britského Sunday Telegraphu: co nevidět vydá Mezivládní panel pro klimatickou změnu OSN (IPCC) zprávu, která ostře obsahuje kritiku biopaliv: růst jejich produkce prý představuje větší „riziko pro ekosystémy a biodiverzitu,“ přičemž efekt vedoucí ke zpomalování emisí skleníkových plynů je mnohem menší, než se dosud myslelo. Svým způsobem je to ještě významnější než kritika z nitra EU, poněvadž na základě dobrozdání IPCC mohla být podpora biopaliv vůbec v Evropě prosazena. Když se takto pochybuje už i u pramene víry, v instituci s nejdelším vedením na světě, na co ještě my Češi v EU čekáme? Proč nenavrhujeme změnu v politice biopaliv? 

Ten pán, jehož jméno nevyslovujeme, abychom nevypadali posedle, před čtyřmi lety coby soukromník zorganizoval mimořádnou schůzi sněmovny, která zvýšila povinné příměsi biopaliv ze 3,5 na 4,1 procent u benzinu a ze 4,5 na 6 procent u nafty. Když potom loni kandidoval ve volbách, uváděl v této věci na svou obranu dva argumenty: cena rostla jen o desítky haléřů (necelý padesátník na litr velkoobchodní ceny nafty), takže všechno je v nejlepším pořádku, nevím jako o co vám de, a za druhé: jinde po Evropě je to ještě horší. Hlásí se někdo, kdo si myslí, že oba argumenty přežily a přežívají zkoušku času?