Balkánská migrační trasa je uzavřena. Dohoda s Turky ale ještě není
Summit EU s Tureckem
AKTUALIZUJEME
1
Podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska jsou u konce dny nijak neřízené migrace, uzavřena byla takzvaná balkánská migrační trasa. Tusk to řekl po pondělním summitu EU a Turecka. Státy Evropské unie „vřele uvítaly“ nové turecké návrhy na řešení současné migrační krize, kterými společný summit EU-Turecko v pondělí překvapil turecký premiér Ahmet Davutoglu. Konečné rozhodnutí o nich ale bylo po dvanácti hodinách jednání odsunuto. Šéf unijních summitů Donald Tusk dostal za úkol na jejich detailech dál pracovat spolu s tureckou stranou tak, aby se k věci mohl za deset dní vrátit pravidelný březnový summit EU.
„Neřízený proud migrantů po západobalkánské trase končí,“ řekl nicméně již dnes novinářům Tusk s tím, že balkánská migrační cesta je nyní uzavřena. Unie je podle něj v této souvislosti připravena k všemožné a rychlé pomoci Řecku, kde se tak nyní začali migranti hromadit a hrozí proto humanitární krize.
Součástí vznikající dohody má být také spolupráce při zlepšování humanitárních podmínek přímo v Sýrii tak, aby místní i uprchlíci mohli bezpečněji žít přímo tam.
Závěrečné prohlášení šéfů států a vlád osmadvacítky zdůrazňuje, že cílem je uzavření tras pašeráků lidí, ochrana vnějších hranic unie a obecně konec migrační krize.
„Potřebujeme přerušit propojení mezi nástupem do lodí a usazováním se v Evropě,“ uvedli lídři osmadvacítky. S Turky jako klíčovým partnerem v této věci Brusel počítá už od loňského listopadu, nyní ale Davutoglu nabídl nový přístup.
Základem plánu Ankary je slib, že Turci převezmou zpět všechny migranty, kteří se od zatím ještě nedohodnutého data nelegálním způsobem dostanou na řecké ostrovy, tedy na půdu EU.
Vraceni budou všichni, náklady bude mít na starosti unie. Avšak za každého syrského občana, který bude tímto způsobem po strastiplné cestě přes moře vrácen zpět do Turecka, by měly evropské státy přijmout od Turků jednoho syrského uprchlíka s nárokem na azyl.
„Návrh, předložený tureckou stranou, bude průlomem, pokud se ho podaří uskutečnit,“ řekla novinářům německá kancléřka Angela Merkelová. Řecký premiér Alexis Tsipras jej označil dokonce za „atraktivní“. Za zajímavé řešení navržený postup považuje i český premiér Bohuslav Sobotka, „dramatické snížení“ počtu uprchlíků v případě realizace plánu čeká v několika týdnech.
Shodně se slovenským kolegou Robertem Ficem i s textem závěrečného prohlášení Sobotka zdůraznil, že budoucí dohoda nebude pro ČR znamenat nové přerozdělování či přesídlování uprchlíků. Česko by se ale mohlo zapojit v rámci svého už přijatého závazku přesídlit celkem 525 osob z krizových regionů.
Nového plánu na „věrohodný program humanitárního přijímání“ by se ale měly členské země EU účastnit jen dobrovolně.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker před novináři zdůrazňoval, že turecký koncept je právně v pořádku vzhledem k tomu, že Turecko je vnímáno jako bezpečná země pro občany třetích států. „Rozhodnutí je legální,“ prohlásil.
Turci ale také něco chtějí a právě to nejspíš definitivní schválení plánu zdrželo.
V první řadě se jedná o tři miliardy eur (přes 80 miliard Kč) navíc nad rámec stejné sumy domluvené už loni v listopadu ve společném akčním plánu Ankary a osmadvacítky. Distribuce těchto peněz by se měla zrychlit.
Premiér Davutoglu po pondělním jednání zdůraznil, že veškeré tyto peníze půjdou na pomoc více než 2,5 milionu syrských uprchlíků přímo v Turecku.
Evropa by také měla na příštím summitu potvrdit nyní rámcově podpořený záměr urychlit jednání tak, aby bezvízový styk pro Turky mohl platit od letošního června. A EU by také měla začít připravovat otevření nových kapitol přístupových rozhovorů s Tureckem, které je dlouholetým kandidátem na členství v unii.
Diskuse na summitu byla napjatá, mnohé lídry osmadvacítky překvapil nejen obsah nových návrhů, ale také to, že byly poprvé předloženy zřejmě až vpředvečer summitu německé kancléřce Merkelové a Marku Ruttemu, premiérovi Nizozemska, předsednické země EU.
„Byl to jiný summit, než na jaký přijeli,“ podotkl jeden z unijních diplomatů. Zjevně se totiž nekonala Tuskem původně avizovaná přehlídka obnovené evropské jednoty a odhodlanosti.
Proti libovolné zmínce o novém – byť třeba dobrovolném – přesídlování syrských uprchlíků do EU ostře protestoval například maďarský premiér Viktor Orbán. Není tak nyní jasné, jaké podpoře se za deset dní na březnovém summitu EU bude konečná dohoda těšit. Turecký premiér Davutoglu dal ale dnes najevo, že 17. března do Bruselu zamíří.
Unijní premiéři a prezidenti dnes s Davutogluem hovořili také o situaci na turecké mediální scéně po pátečním zásahu úřadů v opozičním deníku Zaman. „Svoboda projevu je naší základní hodnotou,“ bránil se na noční tiskové konferenci Davutoglu s tím, že je proti omezování svobody slova i médií.
Kancléřka Merkelová dnes také zdůraznila geopolitický význam Turecka a potřebu strategického partnerství unie s ním, například vzhledem k syrské krizi.
