Odpůrci? Mucholapka, nebo plácačka, říká šéf proruských milic

Je hlavní tváří proruských ozbrojenců na východě Ukrajiny. „Lidovým“ starostou Slavjansku, města, kde se zatím odehrálo nejvíc násilí a které milice už dva týdny kontrolují. Vjačeslav Ponomorev poskytl rozhovor ruskému serveru Gazeta.ru a převzalo jej tiskové centrum ukrajinského hnutí Euromajdan. Rozhovor, který vedla novinářka Elizaveta Antonovová, byl na ruském serveru publikován ve středu 23. dubna. ECHO24.cz jej přetiskuje v plném znění.

„To jsme my v Kramatorsku,“ říká Vjačeslav Ponomorev a ukazuje fotografii ozbrojených mužů v budově policejní stanice v Kramatorsku, dalšího města na východě země.

Byla jsem tam včera. Ale to tam žádné zbraně nebyly.

To nebylo včera, to bylo během našeho prvního útoku. To se opravdu střílelo. Ale měli jsme cíl – vyhnout se krveprolití. Na třetím patře začali na naše chlapce střílet, tak je naši chlapci dostali… nemyslím, zabili, ale zatlačili palbou. Stáhli se a my jsme šli dovnitř.

To zní hrozně. Ale včera v Kramatorsku žádné zbraně nebyly. Dokonce tam policisté stáli a kouřili s vašimi lidmi. To jsou také na vaší straně?

No, jinou možnost nemají. Žijí tady a kdyby, Bůh promine, byl někdo z nich proti nám... pffff! (úsměv)

Nebojíte se sankcí ze strany EU a USA? Když vyhlásíte Doněckou republiku, reakce Západu bude následovat.

Západ je daleko, Rusko blízko.

Ale například kreditní karty lze zablokovat bez ohledu na to, co je daleko a co blízko.

To není problém. Máme své vlastní bankéře, s kterými se domluvíme. To je technická otázka a může být vyřešena po dohodě zainteresovaných stran. Chápete? Když to bude nutné, uděláme, co bude třeba. Hlavní věcí je mít společné základy.

Máte je?

Naši odpůrci jako soudruh Achmetov (největší oligarcha v donbaském regionu), Taruta (úřadující gubernátor) a další se je snaží rozbít. Posílají své agenty za našimi lidmi, aby naleptali naši páteř zevnitř. Pak se všechno rozpadne a lidé se začnou pojídat navzájem. Ale tady, ve Slavjansku, nedovolíme, aby se to stalo. Natáhli jsme ruku a řekli: jestli jste s námi, dobře, jestli jste proti nám – no, rozumíte…

Ne, nerozumím. Co s nimi?

Nastane likvidace.

Jak?

Jak myslíte?!

Dokonce i mezi obyčejnými lidmi, i kdyby byl jeden ze sta, mohou být takoví, kteří zastávají jiné hodnoty! Co chcete udělat s nimi?

Ale no tak! Takových lidí tady není víc než 40!

A co, těch 40 lidí by mělo být zničeno?

Vždycky jsou nějaké opice. Lidé se na ně chodí dívat do zoo. Řekněme, že budou odděleným seskupením, ale my je budeme kontrolovat.

Řeknu vám, jak funguje operativní činnost. Rozsvítíte lampu a čekáte, až se můry sletí. Ale jestli chtějí odletět pryč, pak máte mucholapku. Nebo je prostě můžete trefit plácačkou.

Vy říkáte hrozné věci.

Proč? To je drsná životní pravda. Není mnohem horší, když jsou naši lidé mučeni, jejich břicha rozpárávána a později se jejich těla najdou v řece? A já pak musím chodit do márnic, abych se podíval, jestli to jsou naši nebo ne. Dívám se: vypadají jako naši, ale jistě to říct nemůžu. A později se dozvím, že to byl Vladimir Rybak z Horlivky (umučený zavražděný starosta města Horlivka, který chtěl sundat z radnice proruskou vlajku a byl unesen – pozn. red). Identifikace ještě neskončila, takže tuto informaci nemůžu zveřejnit, ale podle všech indicií je to on.

(Rybak byl ve čtvrtek pohřben. Z jeho smrti jsou obviňováni právě proruští ozbrojenci. Na údajném záznamu odposlechu, který zveřejnila ukrajinská strana, se muž s hlasem podobným Ponomarevovi domlouvá na únosu Rybaka a následně na odstranění jeho těla – pozn. red.)

Více čtěte: Unesený ukrajinský radní umučen. Další čtyři lidé se pohřešují

To je také hrozné. A čí bylo to druhé tělo?

Zdá se, že jeho řidiče. Viděla jste někdy mrtvé lidi?

Ne. Nějaký ostrý člověk mě do márnice nepustil, říkal, že je zavřená.

Poslouchejte, raději natáčejte vymoženosti a krajinu našeho města. A tohle bahno nechte na někoho jiného. Bude to pro vás lepší. Je špatné se snažit vydělat peníze nebo slávu na takovýchto případech. Když natáčíte smrt, stáváte se její součástí. A když smrt zveřejňujete – to je ještě horší. Lidé pak zpanikaří a to náš nepřítel chce. Proto jsem všem zakázal...

Dobře, přestaňte. Další otázka není o tělech, ale o ukrajinských prezidentských volbách, plánovaných na 25. května.

Žádné volby nebudou.

V oblasti Donbas nebo jen ve Slavjansku?

Nikde. Věřte mi. Nikde.

Vy to nedovolíte nebo někdo jiný to nedovolí? Vysvětlete, prosím.

Přijmeme všechna nezbytná opatření , abychom volby na jihovýchodě překazili.

Kde jsou hranice takových opatření?

Můžeme někoho zajmout a pověsit ho za koule. Doslova.

Panebože, říkáte tak hrozné věci...

Ne ne, věřte mi, jsem hodný člověk, opravdu hodný. Ale občas je moje dobrota chápána jako slabost a to je omyl. Miluju své děti, moji mámu…

Vy máte děti?

Mám syna, je mu 26 let. A mně bude druhého května 49.

A vaše žena?

Jsem oficiálně rozvedený od roku 1995.

Přítelkyně?

Pro mě je lepší být sám. Mimochodem, nežil jsem jen ve Slavjansku. Bydlel jsem šest let v Kyjevě. Odešel jsem před třemi lety.

Proč?

Máma tady byla sama.

Pokud to není tajemství, jaké je vaše zaměstnání?

Jako mladý jsem studoval stavitelství. Později, když můj bratr zemřel... Byl členem realitní unie, měl v Kyjevě mnoho nemovitostí, měli jsme dobrý projekt na stavbu byznysového centra… Ale když umřel, všechno se rozpadlo.

Myslím, že se nemůžu zeptat...

Porazilo ho auto. A potom se všechno zničilo. Stavební trh v Kyjevě šel s krizí dolů. Zvykl jsem si bydlet skromně a všechno, co vydělám, teď dávám matce a synovi. Nepotřebuju moc, protože hodně věcí v mém životě přichází bez peněz.

Vidím, že máte připnutou stuhou sv. Jiří (ruský imperiální symbol). Co pro vás znamená?

To je na památku mého dědečka, války, našich předků, kteří položili své životy za naši svobodu. A protože Rusko je naším spojencem v našem boji, máme také jejich vlajku a jejich symboly (ukazuje vlajku Ruské federace na svém stole). Nestydím se za to. Ať se nás bojí!

A jakou pomoc dostáváte od Ruska?

No, je to dobrá podpora. Morální podpora. Ještě jsme odtamtud nedostali ani jednu zbraň, ani rubl, abych byl upřímný. Pořád používáme, co máme tady, spoléháme na pomoc místních podnikatelů. To je normální. Chápeme válku je takový druh byznysu. Mnoho byznysmenů se uvolilo pomoct. Zítra zřejmě shromáždím všechny byznysmeny ze Slavjansku, kteří nám touží pomoct. Už jsem jednal s bankéři, zvláště s bankéři z Kramatorsku, které jsem navštívil s „bičem“.

Myslíte tamní Privatbank? (její majitel je silným odpůrcem proruských ozbrojenců)

Ano. Privatbank z Kramatorsku.

A s jakým „bičem“?

To je jméno pistole. Takový chlapský vtip.

Na tiskové konferenci ve Slavjansku jste žádal Putina, aby poskytl mírové jednotky, dal vám zbraně a zásoby. Teď mluvíte o přátelských vztazích a spolupráci. Jaké kontakty jsou možné?

Jestli budou kontakty, tak budou kontakty. Doufáme, že budeme vyslyšeni.

Jak budujete koordinaci s ostatními vzbouřenými městy Donbasu?

Ta už je vybudovaná. Jsou to osobní kontakty, známosti, přátelství, žádné papíry nebo podpisy.

Jsou tam starostové, jako vy? Klíčoví lidé v každém místě?

Proč si myslíte, že všechno začalo ve Slavjansku? Protože z celé Doněcké oblasti, ze všech měst, byla Slavjansk nejlepší!

Co byste chtěl vzkázat lidem ze západní Ukrajiny?

(dlouhá pauza) Vzdejte se! (smích)

Jaký jazyk bude úředním jazykem v Doněcké republice?

Ruština.

Vůbec žádná ukrajinština?

To není problém – někteří tak budou mluvit, zpívat své písně…

Je Janukovyč pořád prezident?

Do hajzlu s ním…

Co máte v plánu udělat s lidmi, kteří jsou stále loajální Kyjevu a považují se za součást Ukrajiny?

Ať zůstanou, ale…

Co?

…ať se moc neukazují a chovají se tiše.

Co byste chtěl vzkázat Obamovi, který říká, že rebelové jednají na příkaz Moskvy?

Hele, Obamo, buď zticha.

Jaká měna se bude používat v Doněcké republice?

Rubl. Ruský rubl.

Vaše prognóza tedy je, že situace nebude stabilní dlouho.

Samozřejmě.

Tak co bude následovat? Jaké jsou možnosti řešení tohoto konfliktu?

Budeme žít. Náš výkonný výbor pracuje. Jaký je rozdíl mezi Slavjanskem a jinými městy? My nemusíme říkat lidem, co mají dělat. Každý ví co dělat. Cítí to v kostech.

Takže si myslíte, že město může žít v takovémto stavu, jak dlouho bude třeba?

Promiňte, ale neuplynuly už dva týdny od začátku toho všeho? Ano? Nepočítám dny, jsou pro mě jako jeden dlouhý film. Byly chvíle, kdy jsem spal tři hodiny za pět dní. Sedím na schůzi, říkají mi: Nespi! A já jim říkám: Vidím vás i se zavřenýma očima.

Co si myslíte o některých průzkumech, které naznačují, že lidé z oblasti Donbasu chtějí zůstat na Ukrajině?

Kdo? Říkal jsem vám o Slavjansku – tady je jen 40 lidí s takovým názorem. Všichni ostatní jsou najatí šašci. (tichý smích)

S jakým kandidátem ukrajinských prezidentských voleb byste rád mluvil?

S žádným.

Pro ruské novináře je teď těžké se na Ukrajinu dostat. Plánujete nějakou symetrickou odpověď?

Tady ji máte – už jsme zadrželi jednoho Američana. Potřebujeme rukojmí. Potřebujeme mít páku pro vyjednávání. Mnoho našich soudruhů je uvězněno. Zajali je, vzali je do Kyjeva, mučí je. My děláme to samé, tedy myslím to braní vězňů.

Takže Simona Ostrovskyho tu stále zadržujete? Jeho rodiče, kteří vám volali na úterní tiskovou konferenci, by tedy teď neměli očekávat propuštění svého syna.

Ať dělají, co chtějí. My jsme na svém území. (Ostrovsky byl ve čtvrtek propuštěn – pozn. red.)

Více čtěte: Americký novinář propuštěn. Proruští ozbrojenci ho nejprve zbili

Nelja Štepa (právoplatná starostka Slavjansku – pozn. red.) je mezi zadrženými?

Bylo proti ní vzneseno trestní obvinění, je obviněna ze separatismu. Rozhodli jsme se ji vzít pod ochranu, aby nemohla být zatčena. A protože její dům se nachází daleko od města a my tam nemůžeme mít naše lidi, je snadnější ji držet zde. Má dobré podmínky, sprchu, záchod, navštěvuje ji kadeřnice a příbuzní a má teplé oblečení… Všechno je normální.

Nechci vás urazit, ale zdá se, že máte bojovou zkušenost: chybí vám dva prsty na levé ruce.

To bylo porušení bezpečnostních předpisů. Neexistuje žádný důkaz mé účasti v žádných speciálních operacích.

Ale na tiskové konferenci jste říkal, že jste se speciálních operací účastnil.

Ano, speciálních operací různého druhu. A co? Žádné stopy nejsou.

Vůbec o vás není moc informací.

Díky Bohu!

Poslední otázka: řekl jste, co byste chtěl říct Obamovi. Ale co byste chtěl říct Putinovi?

Vladimire Vladimiroviči, jsem moc vděčný za vaši morální podporu. Neslyším vaše slova, ale i na tu dálku chápu, že vaše duše je s námi. Neměli bychom mluvit dlouho. My to všechno zařídíme.