Putin míří ke krachu. Kolabuje mu rubl i ropa

Kdo sledoval tradiční projev Vladimira Putina o stavu země, nemohl si nevšimnout nebývalé nervozity a vypadnutí z role, jenž nejsou pro ruského prezidenta zrovna typické. Na jedné straně ostrá rétorika a výhrůžky Západu, aby si dal pozor, jinak „může dopadnout jako Hitler“. Na druhé straně přiznání, že západní sankce zabraly a Rusko ničí. K tomu obvinění spekulantů, oslabujících rubl. A pak nabídka beztrestnosti bohatým Rusům, aby vrátili do země nezdaněné peníze, které si ulili na účty v zahraniční.

Je to výmluvné svědectví, pod jak obrovský ekonomický tlak se Putin dostal. Ve stejný den pohovořil šéf ruských tajných služeb Michail Fradkov pro agenturu Bloomberg a obvinil Spojené státy, že chtějí přes kombinaci sankcí, oslabení rublu a ropy změnit režim v Rusku a odstavit Putina od moci. „Je malým tajemství, že takové přání bylo oznámeno. Nikdo si nepřeje silné a nezávislé Rusko.“ Nadnárodní investiční fondy zahájily podle něj přes prostředníky spekulace proti rublu. „Každá z těch spekulací má specifické schéma a scénář a hodně účastníků,“ řekl šéf ruské špionáže. O spekulantech a odhodlání se jim postavil mluvil i Putin.

Silná slova o spolčení zlých západních spekulantů jsou tradiční rétorickou výbavou ruské propagandy. Vnějšího nepřítele je potřeba najít a hlasitě pojmenovat zvlášť teď, kdy je na tom ruská ekonomika tak špatně, že to silně poznamenává život běžných Rusů.

Faktem ale je, že Západu se kombinací cílených kroků a souhrou geopolitických okolností podařilo Putina dostat do ekonomické pasti. Finančníci jí říkají „perfektní bouře“. Prakticky to znamená: pro Rusko všechno špatně. Investoři žertují, že příští rok bude v Rusku všechno podstatné ve znamení čísla 63. Putinovi bude 63 let, barel ropy bude za 63 dolarů (aktuálně 66 dolarů) a za dolar se bude platit 63 rublů (teď 54).

Západní sankce odřízly od západních zdrojů kapitálu klíčové ruské firmy. Cena ropy, která se spolu s plynem podílí na ruském vývozu ze 68 procent, se od letošního června do listopadu propadla o 40 procent. Příjmy z těchto dvou surovin přitom plní z 50 procent ruský státní rozpočet. Takže jen z tohoto skluzu má Putin deficit 20 procent.

Rubl spadl od začátku roku o 39 procent. To je pro zemi tak fatálně závislou na dovozech zboží každodenní potřeby počínaje potravinami likvidační. Firmy postupně slabou měnu přepočítávají do cen, takže všechno prudce zdražuje. Rusové se snaží blížící se ekonomické katastrofě ubránit tím, že převádějí peníze do zahraniční. A masivně nakupují všechno od elektroniky, nábytku po oblíbené luxusní zboží v obavách, že zítra bude hůř a dráž. Ruské banky přichází o kapitál, který už nemůžou tak jako dříve získat za hranicemi. Tak prudký pád zažila ze všech dalších světových měn jen ukrajinská hřivna.

Moskva má zatím slušné rezervy 393 miliard dolarů. Když se ale centrální banka snažila držet rubl intervencemi proti dalšímu pádu, propálila jen za první půlku října 13 miliard dolarů. Zahraniční závazky Ruska podle výpočtu banky Credit Suisse dosahují 642 miliard dolarů. Napětí je zřejmé na první pohled. Proto jsou ruské dluhy považované za čím dál riskantnější. Úroky ze státních dluhopisů jsou nejvyšší od finanční krize v roce 2009, A bude hůř s tím, jak se ruská ekonomika bude propadat dál do recese. I oficiální odhady Kremlu už mluví o pádu o 0,8 procenta. Realita po „perfektní bouři“ bude podstatně horší.

Další vývoj záleží na ceně ropy. Bude-li dál pokračovat, spirálu směrem ke státnímu bankrotu a rozkladu ruské ekonomiky už nemá nikdo včetně Putina sílu zastavit. Padající cena v Rusku prudce zvýší nezaměstnanost, protože ropné firmy budou muset propouštět. Nic jiného jim nezbude. Řada velkých energetických firem od Rosnětfi a Transněfti po Gazprom a Novatek je pod americkými a unijními sankcemi. Neseženou peníze, takže je od bankrotu bude muset zachraňovat stát. To opět sníží jeho úvěrový rating a zdraží dluhy. „Pokud bude pád cen ropy pokračovat k nějakým 60, 50 nebo až 40 dolarům za barel, Rusko přijde o dalších 150 miliard dolarů. Pak se my investoři logicky začneme bát, že Rusko rychle přijde o své rezervy a budeme se podle toho chovat,“ říká Ruggero de Rossi, manažer obchodování s dluhy na rozvojových trzích ze společnosti Federal Investors.

Finančnici tvrdí, že pokud se vývoj cen ropy neotočí, je jen otázkou času, kdy Rusko skončí ve státním bankrotu, jaký zažilo v roce 1998.

Ropa padá z více důvodů. Kromě oslabující čínské ekonomiky, vztahů mezi Saúdskou Arábií a Íránem hraje hlavní roli rozmach těžby ropy z břidlice ve Spojených státech. Amerika je už dnes podle údaje Mezinárodní energetické agentury největším producentem ropy s náskokem před Saúdskou Arábií a Ruskem. Zároveň je stále i významným dovozcem. Pro americké břidlicové těžaře je cokoliv do 50 dolarů za barel přijatelná cena, teprve za níž by začali snižovat produkci, a tím ji zvedat.

Amerika je svou vlastní produkcí i vztahem se Saúdskou Arábií schopna využít ropu ke geopolitickému tlaku. Tu moc, energetickou svobodu a velký manévrovací prostor jí dal právě břidlicový plyn a ropa. Nic z toho Evropa, kde si řada zemí včetně nás, pod tlakem ekologistů těžbu z břidlic zakazuje, nemá. Proto je hodně zemí v čele s Německem, nás nevyjímaje, na ruském plynu a ropě přinejmenším částečně závislých. A proto necítí úplnou svobodu postavit se tvrdě Putinovi v jeho expanzi. Síla je přitom zjevně jediné, čemu ruský prezident rozumí a co respektuje.

Příznačné je, že řada těch, kdo se brání těžbě břidlic, jaderné energii a všemu, co by mohlo být energetickou alternativou zdrojů z Ruska, zároveň nejostřeji varuje před Putinem. Je to klasická ukázka salónního nezodpovědného myšlení. Nejdřív v posedlosti modním ekologistickým trendem zablokuji rozumnou cestu k energetické bezpečnosti. A pak se divím, že té slabosti někdo využil.

Klíčovou otázkou ale je, jak na hospodářské sevření zareagují běžní Rusové. Putinova hegemonie měla totiž dvě složky. Národovecké vzývání hrdého velkého Ruska by nestačilo, kdyby ho nedoprovázel prudký vzestup životní úrovně. Od nástupu Putina k moci v roce 2000 se průměrný plat v Rusku zvedl na osminásobek. To nezažila za tu dobu žádná jiná země. Podobně rostly důchody a sociální dávky. Oligarchové a moskevská věrchuška bohatli samozřejmě mnohonásobně rychleji. To vše se financovalo z ropy apod.

Co udělají Rusové, až o značnou svého životního standardu přijdou? Je pravda, že hrdý ruský mužik vydrží všechno, jak tvrdí třeba šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý? Nebo se od Putina odkloní a přijde změna režimu, před níž varuje Fradkov? Nebo zařadí Putin pod rizikem krachu Ruska zpátečku?